Diskuse:Referendum o poloze hlavního nádraží v Brně (2016)

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poslední komentář: před 7 lety od uživatele Jann v tématu „Jiří Hos

Dovoluji si zdvořile leč naléhavě navrhnout, že článek by měl být přejmenován naːReferendum o poloze hlavního nádraží v Brně (2016) a to proto, že časový údaj je jen pomocný. Článek byl původně založen (pokud jsem se správně díval) jakoːReferendum o poloze hlavního nádraží. Další údaje k němu byly přidány jako upřesňující prvky. Tedy 2014 ani 2016 nejsou součástí úředního názvu referenda a nic nebrání tomu to jméně článku změnit. Jde o stále stejné referendum, které jen vývojem událostí bylo posunuto na jiné než předpokládané datum. Vročení na 2016 je jen informace, že referendu proběhne v tomto roce. Pokud zůstane zároveň u článku poznámka o přesměrování je to dle mého mínění nejlepší možní služba hledajícím pasivním uživatelům. s úctou--Jan Sapák (diskuse) 12. 5. 2016, 00:21 (CEST)Odpovědět

(polohové upřesnění) Nádražní ulice v Brně končí v ose kolejí tramvaje 20 m severně od severní hrany běhu ulic Hybešova-Úzká (v souladu s někdejším levým břehem Svrateckého náhonu a zhruba v souladu s jižní hranou zatravněného svršku kolejiště. Prostranství východně od ulice Nové Sady nejsou jižním prodloužením ulice Nádražní.--Jan Sapák (diskuse) 19. 9. 2016, 02:45 (CEST)Odpovědět

Citogeneze[editovat zdroj]

Už je to tady! Blesk (konkrétně odkaz, který přidal OISV do článku) cituje z Wikipedie (samozřejmě nepřiznaně…), a to přímo z tohoto článku. Poznal jsem svůj rukopis – ani se tam nenamáhali to moc přepisovat, je to skoro jen Ctrl+C, Ctrl+V. Srovnejte sami:

  • Blesk, Vyhlašovatelé zpackali, na co sáhli: Brno si komplikuje volby referendem, 5. října 2016, jako autor uveden Jiří Nováček:
    „Sběr 20 000 podpisů nutných k vypsání referenda zorganizovala od ledna do srpna 2014 občanská aliance Referendum 2014 (později Referendum 2016) utvořená sdruženími Hnutí DUHA, Masarykova demokratická akademie a Děti Země. Nejvýraznějším představitelem této skupiny je šéfredaktor Deníku Referendum Jakub Patočka.“
  • Česká Wikipedie, Referendum o poloze hlavního nádraží v Brně (2016), revize 14094416 z 9. září 2016, autor přidaného textu Blahma:
    „Sběr podpisů nutných k vypsání referenda organizovala od ledna do srpna 2014 občanská aliance Referendum 2014 (později nazývané Referendum 2016) utvořená sdruženími Hnutí DUHA, Masarykova demokratická akademie a Děti Země.[2] Nejvýraznějším představitelem této skupiny je šéfredaktor Deníku Referendum Jakub Patočka, […]“

Je to sice jen závěrečná faktografická část článku (a možná i proto, že je z Wikipedie, tak současně i ta nejméně bulvární) a v rámci zákonné citace či zpravodajské licence na to mají zřejmě právo, ale i v takovém případě by mělo být slušností přiznat zdroj. I prosté uvedení Wikipedie mezi zdroji či autory by bylo lepší než nic, ale u Blesku se bohužel nedá čekat ani to :-( Přitom za splnění jednoduchých podmínek (jejichž součástí je ale právě to přiznání cizího autorství díla, ze kterého vycházím) si může kdokoliv včetně tamní redakce zkopírovat z článku cokoliv a klidně celý a libovolně ho upravovat – to se nám wikipedistům ale asi dlouhodobě nedaří do médií komunikovat :-(

Trocha faktografických informací na závěr (dobrovolně přiznávám, že jsem je odnikud nezkopíroval): Citogeneze (jakási „geneze citací [na Wikipedii]“) je pojem zavedený v komiksu XKCD, který popisuje situaci, kdy se nějaká informace nejprve objeví na Wikipedii, odkud je následně převzata zpravodajskými médii a odtud je následně citována jakožto ze zdroje dokládajícího pravdivost této informace. V tomto případě ještě o pravou citogenezi nešlo a všechny dotyčné informace už jsou na Wikipedii zde nebo jinde zdrojovány odjinud. Jde nicméně o ukázku vlivu Wikipedii i tohoto článku konkrétně v jak pozitivním (článek na Wikipedii má dopad, a to mimo jednotlivců i na média), tak i negativním smyslu (mohlo by se stát, že případné nedokonalosti z toho článku média převezmou bez další kontroly a bude pak obtížnější zpětně dohledávat pravdu). Jestli na tento problém už některý wikipedista vymyslel funkční dlouhodobější postup, to také nevím :-( Ale je možné, že A souvisí s B a pokud by novináři své zdroje přiznávali a vědělo by se tedy, co pochází odkud, k začarovaným kruhům v podobě citogenezí by nedocházelo. --Blahma (diskuse) 6. 10. 2016, 01:45 (CEST)Odpovědět

Interpretace otazek[editovat zdroj]

Podle tohoto článku: http://www.nadrazivcentru.cz je interpretace druhé otázky zcela odlišná. Podle uvedeného zdroje otázka cíli na transparentnost při provádění rekonstrukce. Soutěží ma byt určena architektonická podoba rekonstrukce, nikoli její poloha. Vzhledem k tomu, ze referendum probíhá pravě v těchto dnech, počkal bych s doplněním článku s ohledem na debaty následujících dni. --213.47.131.203 8. 10. 2016, 02:54 (CEST)Odpovědět

Děkuji za podnět a upozornění na rozpornost této otázky. Najdete-li k tomu v nadcházejících dnech nějaké podrobnější zdroje, budu rád, pokud je tady v diskuzi, případně i přímo v článku, uvedete. S pozdravem Blahma (diskuse) 8. 10. 2016, 14:47 (CEST)Odpovědět

Úřední desky[editovat zdroj]

Výsledky za jednotlivé městské části (a okrsky) by měly být zpřístupněny na úředních deskách příslušných městských částí. Sesbíral jsem odkazy, ale výsledky jsem tam zatím žádné nenašel. Až budou dostupné, mohu je zanášet do mapy, kterou mám připravenu. Pokud na některé z desek něco naleznete, budu rád za upozornění na této stránce.

--Blahma (diskuse) 8. 10. 2016, 23:45 (CEST)Odpovědět

Zatím jsem nalezl alespoň zápis místní komise na úřední desce Vinohrad – vyvěšeno v pondělí 10. října. Ale je to spíš výjimka než pravidlo. Zpřístupněny byly také podkladové údaje městské komise, které obsahují všechna čísla dodaná místními komisemi, avšak údaje z okrskových komisí zřejmě na magistrát vůbec nedorazily. Protože zřejmě ani městské části nemají tendenci k jejich zveřejňování, bylo by jedinou cestou k jejich získání oslovení každé z 29 městských částí. Prozatím jsem připravil a do článku vložil alespoň mapu znázorňující výsledky za městské části. --Blahma (diskuse) 10. 10. 2016, 23:38 (CEST)Odpovědět
V Chrlicích asi provozují dvě úřední desky nebo co… (???) – Na té odkazované výše a dohledatelné přes odkaz na webu městské části nic nevisí, ale v rámci edesky.cz se dokument nachází, zde. Zajímavé je, že kliknu-li na odkaz vedoucí na rádoby zdroj, vidím tam jen nějaký špatný PDF-dokument s nápisem „TEST“. Zápis místní komise z Chrlic navíc trpí nedostatkem v podobě chybějícího času jeho pořízení (ačkoliv formulář se na tento údaj ptá, zákon ho vysloveně nevyžaduje), takže jej nelze v článku využít ani k přiblížení rychlosti zpracování (data o okrscích neobsahuje a všechna ostatní čísla už jsou v tabulce z magistrátu). --Blahma (diskuse) 10. 10. 2016, 23:56 (CEST)Odpovědět

Návštěvnost článku[editovat zdroj]

--Blahma (diskuse) 9. 10. 2016, 03:21 (CEST)Odpovědět

Jiří Hos[editovat zdroj]

Píše se někdejšího místopředsedy Občanské demokratické strany Jiřího Hose. Hos určitě nebyl místopředsedou ODS. Možná však byl v ODS místopředsedou některé městské části Brna, či brněnské (městské) či jihomoravské (krajské) organizace. Je možné jeho funkci zkontrolovat a opravit? --Jann (diskuse) 9. 10. 2016, 13:23 (CEST)Odpovědět

Změnil jsem na místopředsedu brněnské ODS. --Jann (diskuse) 24. 10. 2016, 17:36 (CEST)Odpovědět

Nepatřičný sloupec[editovat zdroj]

Revertoval jsem příspěvky anonymního uživatele 94.113.100.204, které nenáleží charakterem do článku (ale případně o článku o nádraží nebo jeho přesunu),tamní tvrzení byla zcela nepřesná (např. původní a nejstarší budova SDCF nebyla v prostoru 5. nástupiště ale o 155 m severovýchodněji, před ravelinem Ferdinandovy brány), na Rosickém nádraží nebylo třetí nádraží ale jen zastávka přidružená k nákladnímu nádraží. Druhé nádraží nepatřilo k Přerovské trati ale k trati do České třebové a Prahy (SSD), tvrzení o nekoordinovaném růstu kolejišť jsou krajně polemická (a většinou nedoložená) i v odborném prostředí. Pokud jde o "nekoordinovaný růst" Brno v tom nebylo žádnou výjimkou. Tvrzení že nádraží musí být v přímé trati je polemické a nedoložené. Příspěvky byly zcela bez zdrojů.--Jan Sapák (diskuse) 10. 10. 2016, 04:39 (CEST)Odpovědět

Mnohokrát děkuji za zásah a zejména pak za toto jeho výstižné zdůvodnění! Já jsem to taky viděl, ale nebyl jsem si jistý, jak s tím naložit, i protože jsem v tom neviděl tolik chyb, jako vaše odborné oko. Alespoň jsem teď dodatečně doplnil do toho druhého odstavce odkaz na příslušnou sekci článku o hlavním nádraží, která je dosud tím nejlepším, co máme o souvislostech uvažovaného přesunu na Wikipedii napsáno (tedy vyjma článku o tomto referendu, kam ale podrobnosti o historii nepatří). S pozdravem --Blahma (diskuse) 10. 10. 2016, 22:57 (CEST)Odpovědět