Diskuse:Pavouci

Z hesla Pavouci byla v období od 24. února do 2. března 2014 uvedena na hlavní straně následující zajímavost:

„Víte, že … pavouci mají více než jeden pár očí?“

Článek týdne

Tento článek byl v 25. týdnu 2014 uveden na hlavní straně jako článek týdne.

Velikost

Možná by stálo za úvahu do článku uvést, co se vlastně myslí velikostí jednotlivých druhů. Zda jen tělo nebo i nohy. Mě osobně by to docela zajímalo. --Ragimiri 15:39, 17. 2. 2007 (UTC)

Tou velikostí se vždy v arachnologii myslí délka těla od chelicer ke konci zadečku...jinak by tam bylo uvedeno, že se jedná o rozpětí končetin :o) --Ultrainfernal 16:30, 17. 2. 2007 (UTC)

Ostatní

Dovoluji si poznamenat, že vědecké názvy druhů se píší kurzívou dokonce i v zoologii. Cinik 16:33, 17. 2. 2007 (UTC)

To já vím, psal jsem je tak, ale kdosi moji úpravu změnil :o( --Ultrainfernal 16:37, 17. 2. 2007 (UTC)

To jsem byl já, omlouvám se, neuvědomil jsem si, že šablona kurzívu nedělá. Již opraveno. --Ragimiri 16:40, 17. 2. 2007 (UTC)

Díky :o) --Ultrainfernal 16:46, 17. 2. 2007 (UTC)

Fotka pavučiny

Mohl bych vás poprosit o přidání nějaké hezké fotky - (navrhoval bych záběr na orosenou křižáčí síť ) pod odstavec týkající se pavučiny? :o) Děkuji --Ultrainfernal 09:24, 2. 3. 2007 (UTC)

Přání se vyhovuje. :) --Ragimiri 13:19, 2. 3. 2007 (UTC)

Díky :o) --Ultrainfernal 16:14, 2. 3. 2007 (UTC)

Tubitelaridae

Tak jsem si chtěla najít tu čeleď Tubitelaridae a vyhledávače mi NIC nenašly...není v tom slově třeba překlep nebo tak? --Bodlina 10:51, 30. 7. 2006 (UTC)

Čeleď je do písmenka opsaná z knížky ABC přírody, faktickou přesnost bohužel nemůžu ověřit. --Lukáš Mižoch 12:47, 30. 7. 2006 (UTC)

Je to překlep, jde o čeleď křižákovití "Araneidae (Tubitelariae)"

Pro jistotu jsem dal k té větě šablonu Chybí zdroj, než se mi to podaří potvrdit nebo vyvrátit. --Ragimiri 12:56, 17. 2. 2007 (UTC)

Já už jsem se nad tím taky pozastavil - osobně bych možná raději tu čeleď neuváděl... řekl bych, že to bude překlep. Bratr mi za chvíli přiveze .naše pavouky" od buchara, tak se podívám do čeledí, jestli se tomu něco nápadně neblíží :o) --Ultrainfernal 14:06, 17. 2. 2007 (UTC)

Jinak co se těch nálevkovitých sítí týká - tká je třeba punčoškář zemní, velmi hojný pavouk... ten patří do čeledi Cedivkovití - Amaurobiidae --Ultrainfernal 14:10, 17. 2. 2007 (UTC)

Upravil jsem dle návrhu. :) --Ragimiri 14:36, 17. 2. 2007 (UTC)

Rozmnožování pavouků

Na více zdrojích (první, co vyjel z googlu je zde: http://www.gym-bohumin.cz/community/soubory/laboratorni_prace_c_4.doc) se uvádí, že pavouci mají přímý vývoj, tudíž neprocházejí přes vnější larvu. Také na anglické wikipedii je napsáno, že pavouci procházejí larválními stádii uvnitř vejce a líhne se dospělci podobný pavouk. V tomto článku se však uvádí, že pavouci mají larvu a nymfu vně vajíčka. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 193.179.133.81 (diskuse)

A to je chyba - vývoj pavouků je opravdu přímý, tedy bez larvy. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 62.245.97.198 (diskuse)

Dobrý den, nezlobte se, ale musím Vás poněkud opravit. Ano pavouci mají vývoj přímý a všechna stádia připomínají dospělce, ale nemají své orgány tak dobře vyvinuté. Vývoj pavouků proto probíhá takto pre-larva - larva - nymfa(juvenil) - dospělec (adult).

U různých druhů se z vajíčka dostávají různá stádia. U většiny druhů se z vajíčka dostává (přičemž se poprvé svléká) tzv. pre-larva, ale u některých druhů z vajíčka dostávají larvy. Zároveň nepohyblivých postembryonálních fází může být 1-3. Proto se pavouk po vylíhnutí může vyvinout do dalšího stádia pre-larvy nebo pokročilejšího stádia larvy. Larva se pak svléká do 1. nymfálního stádia (=juvenil) a ta se po dalších 5-10 svlecích stává dospělcem.

Pre-nymfy jsou nepohyblivé, nepigmentované, bez chlupů, chelicery s nediferencovaným drápkem, nemají segmentované končetiny ani tarsální drápky, snovací bradavky téměř nediferencované, nemají žádné smyslové orgány, ale postupně se jim čím dál víc rýsují oči. Larvy jsou částečně pohyblivé, už mají chlupy, ale ty nejsou diferencované na spiny a obyčejné chlupy, mají dokončenou segmentaci končetin, jednoduché tarsální drápky jsou přítomny, chelicerální drápek bez jedového kanálku, snovací bradavky jsou bez spigotů. Pre-larvy a larvy ještě zůstávají v kokonu a tráví zbytky žloutku v zadečku. Následně se z larev vyvinou nymfy, které opouštějí kokon (sami nebo za pomoci matky)a které již vypadají téměř jako miniaturní dospělci. Zásadní je, že sice mají vyvinuté pohlavní orgány, ty jsou ale funkční až po svleku do stádia dospělce.

Foelix, R.F. 1996: Biology of Spiders,2nd ed. Oxford University Press, NY, USA, 330pp. Buchar, J. & Kůrka, A. 2001: Naši pavouci. Academia, Praha, 162pp.

-- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 83.240.84.202 (diskuse)

Recenze v rámci WikiProjektu Kvalita

Mates

Hned na začátek musím říci, že se jedná o moc pěkný článek a budou to jen maličkosti.

Na konci zadečku mají končetiny, které se vyvinuly ve snovací bradavky produkující pavučinová vlákna až z šesti druhů snovacích žláz, jež se nacházejí v zadečku. - je tam 2x uvedeno, že se nacházejí na zadečku.

Jednou se to ale vztahuje k bradavkám (na zadečku) a jednou ke žlázám (v zadečku). Podle mě to je v pořádku.

Aha, no já bych tam dal něco jako rovněž, ale nemusí to tam být.

Zdá se, že kruhové pavučiny jsou jedny ze starších druhů pavučin, a pavouci - podle mého bez čárky před a

Myslím že ne, zdá se pouze to, že kruhové pavučiny jsou starší, ta věta za čárkou - to už se nezdá. Jestli mě chápeš :)

Aha, já bych to tedy rozdělil na dvě věty. Takhle je to dost nejasné, přece jenom když si vezmeš, že bys vypustil tu vztažnou větu tak tam bude Zdá se a pavouci (...) jsou rozšířenější. Chápu, jak to myslíš, ale přijde mi to dost krkolomné.

Hotovo.

Pavoukům podobní pavoukovci s orgány produkujícími pavučinová vlákna se objevili v devonu někdy před 386 miliony lety - nevíme, jak se ti živočichové jmenovali? Pavoukovci je dnes název třídy.

No víme to, je to pak rozvedené v části Evoluce. Úvod by měl být podle mě stručný a obecnější, a konkrétnosti pak rozvedené v článku. Myslíš, že by bylo dobré v tom úvodu zmínit konkrétní zástupce?

Aha, já to dočtu a pak se k tomu nějak vyjádřím, je to tak pěkný článek, že si užívám každou větu ;-). Asi to nech takto. Ne konkrétní zástupce nezmiňuj.

se objevily v triasu před 200 miliony lety. - nemá být let, jako "před dvěma sty miliony let"?

Před kým čím, před lety, ne? :D http://cs.wiktionary.org/wiki/l%C3%A9to#sklo.C5.88ov.C3.A1n.C3.AD

Jo asi jo, teď mi to přijde normální... :D nevím, proč mi to před časem tak nepřišlo.

ale všechny ostatní druhou jsou - překlep

Opraveno

Sociální chování sahá od opatrné tolerance jako u snovaček až ke společnému lovení a sdílení potravy - zde mi trvalo docela dlouho, než jsem pochopil význam té věty, nějak by to chtělo přeformulovat, nebyl jsem si hned jistý, jestli snovačky mají tu opatrnou toleranci nebo to využívají k lovení. Nejlepší by byl příklad druhu využívající společnou pavučinu i v tom druhém smyslu.

Napadlo mě spíš odstranit ty snovačky, protože kdybych měl uvést příklad toho druhého, tak to bude název, pod kterým si nikdo nic nepředstaví. ;) Je to takhle lepší?

Nevím viz níže... :-)

~~v následující větě škrti tak, nemusí tam být~~

Done.

~~v odstavci Stavba těla jsem našel jen možná zbytečné opakování výrazu jakožto~~

Teď už je tam jen jednou. V pohodě?

Máš to na nějakém pískovišti? Nebo si mám vyprázdnit paměť... mně se zatím tvoje změny neobjevily a není to ani v historii...

~~ten obrázek anatomie pavouka, asi se ti nechce dělat česká verze?~~ Chtělo by to, nebo alespoň ten s čísly.
- Anatomie přeložena. Když mi někdo opět dodá podklady, přeložím i ten druhý. S pozdravem --Chmee2 (diskuse) 28. 5. 2013, 15:31 (UTC)

Zatím první nástřel, jdu si dát oběd, budu ještě pokračovat. Velmi čtivé! --Mates (diskuse) 28. 5. 2013, 10:09 (UTC)

Díky moc! Snad všechno vyřízené :) --Adam Zábranský (diskuse) 31. 5. 2013, 10:35 (UTC)

Já se vrhnu na další čtení teď, když mám zas čas. Takže asi mě ještě něco napadne. --Mates (diskuse) 31. 5. 2013, 11:38 (UTC)

V odstavci dýchací a oběhová soustava bych dal více odkazů - (rozmnožovací s., vylučovací s., srdce, chlopeň, respirační pigment (=krevní barvivo laicky vlastně?), spiracula), odkaz tepna naopak udělej s kotvou, nyní je to přesměrování.

Hotovo.

To platí i pro některé bazální druhy z řádu dvouplicní, například ty z čeledi Hypochilidae, ale - dal bych opět pryč ukazovací zájmeno ty

Hotovo.

Na rozdíl od ostatních klepítkatců jsou poslední články pavoučích chelicer přetvořeny v drápky, a velká většina pavouků je používá ke vstřikování jedu do své kořisti, přičemž... - opět si nejsem jistý čárkou před a

Větu jsem přeformuloval.

další odkazy v sekci trávicí soustava + nervový systém + smysly - enzym (je to sice v úvodu, ale pak v textu již ne), trochu mi zároveň chybí aspoň jedno uvedení, že chelicery jsou česky klepítka (někdy by se to dle mého dalo i nahradit, ať se to stále neopakuje), skákavkovití - je to sice u obrázku, ale někdy se obrázky nezobrazí, senzor (i když asi málo dětí zbožňuje pavouky, aby si o nich po večerech četly, asi by chtělo předpokládat, že někdo nemusí vědět, co to znamená senzor), stejně tak extenzor (sekce Pohyb)

Hotovo.

zároveň by u extrakce živin mohlo být uvedeno, jestli jsou pak živiny rozváděny oběhovou soustavou (doufám, že jsem to nikde jinde nepřehlédl, pokud ano, omlouvám se)
Různá dotyková čidla, například štětiny, reagují na sílu různých velikostí - dal bych množné číslo u sil (reagují na síly různých velikostí)

Hotovo

jsou tyto mechanické a chemické senzory důležitější než oči, zatímco oči jsou nejdůležitějším - tam bych dal vedlejší větu spíš, ať se neopakuje slovo oči (důležitější než oči, které jsou naopak nejdůležitějším...)

Hotovo

ještě mě napadlo u těch očí, jestli náhodou pro zajímavost nenašel v nějakém zdroji, jaké vlnové délky pavoučí oči vnímají (např. u hmyzu je známý fialový posun)

Ze dvou zdrojů jsem tak nějak vyzkoumal, že se o tom moc neví, ale někteří možná dokážou vnímat UV záření http://news.sciencemag.org/sciencenow/2008/05/01-02.html. Vzhledem k tomu, že to je takové nejasné, bych to do článku nedával.

Zadeček nemá žádné končetiny kromě těch, z kterých se vyvinuly jeden až čtyři (většinou tři) páry krátkých pohyblivých snovacích bradavek, které produkují pavučinová vlákna. - já bych to rozdělil do dvou vět (souvětí) - nejdřív informace zadeček je bez končetin, kromě těch z kterých se vyvinuly snovací bradavky, druhá věta - bývá jich 1 - 4 páry, nejčastěji 3
... ne kvůli kontaktu se vzduchem, ale kvůli samotnému procesu vylučování... - škrtni druhé kvůli
ten záchraný provaz - když jsem jednou na ruce malýho pavoučka, tak najednou přišel na konec prstu, vstoupil do prostoru a beze slova odešel někam pryč jakoby nic. To je ono? :-) Nelze to nějak rozvést? Například je často vidět, jak se tím zachraňují před pádem. + k tomu vláknu, slyšel jsem někde srovnání s pevností oceli, nelze to někde nalézt?
~~další odkazy - sperma, jemenský~~
ale vytvářejí malé pavučiny, do kterých ejakulují a poté sperma přenesou - podle mého má být čárka před a poté (dle mého vložená věta (do kterých ejakulují)

Ano :)

ale u některých druhů jsou samci tak malí, že by se samicích stejně nevyplatilo - překlep třetí pád samicím

Opraveno

Pro skákavkovité, které mají dobrý zrak, ... - opět překlep dle mého má být pro skákavkovité, kteří mají..

Opraveno

někdy můžeš nahradit sloveso sestávat slovesem skládat se
U těchto pavouků představují makadla 20 % hmotnosti samčího těla a když se jednoho z nich zbaví - čárka před a když

Opraveno

umírají z jiných příčin než z usmrcení samicí. - druhé "z" je podle mě nadbytečné

Opraveno

jak je to se sklípkany a tím přichycením na povrchu? funguje to u nich taky? :-)

Tolik zatím k první velké části, těch drobných úprav bylo vážně dost. :-) --Mates (diskuse) 31. 5. 2013, 14:35 (UTC)

Udělal jsem zatím část. Jo a předtím jsem zapomněl uložit rozpracovanou verzi, a proto jsi neviděl ty úpravy. ;) --Adam Zábranský (diskuse) 1. 6. 2013, 03:49 (UTC)

Dalších pár bodů vyřešeno. --Adam Zábranský (diskuse) 3. 6. 2013, 22:31 (UTC)

Zase něco. --Adam Zábranský (diskuse) 5. 6. 2013, 23:33 (UTC)

Faigl.ladislav

Za chvíli musím vyrazit na cesty, tak prozatím jen ve stručnosti:

Chtělo sjednotit tvar referencí. U citace periodika, kde je autorů omezeně, a rozepisuješ je dle parametrů „příjmení“, „jméno“, „přímení2“, „jméno2“, ale i „spoluautoři“, zachovává šablona buď automaticky, případně ty u parametru „spoluautoři“, normu, podle níž je příjmení velkými písmeny (tj. NOVÁK, Jan). U některých refů, např. 39 a řada dalších, ale zapisuješ v parametru „autor“ jména i příjmení malými písmeny (tj. Novák, Jan).
~~Bylo by dobré na Commons ke každému použitému obrázku napsat český popisek. Když už si čtenář DČ bude chtít rozkliknout obrázek, ať nemusí luštit popisek v cizím jazyce.~~ Zároveň, z hlediska přístupnosti, by bylo přímo v článku dobré ke každému použitému obrázku doplnit parametr „alt“, viz en:WP:ALT.

K obrázkům jsem dopsal česky krátkou zmínku. S pozdravem --Chmee2 (diskuse) 31. 5. 2013, 12:14 (UTC)

Toliko prozatím. V dalších dnech si chci článek projít celý. Už teď bych za něj chtěl vyjádřit dík, protože takto kvalitní články z říše živočichů nám tu chybějí a máme jich dosud jak šafránu. --Faigl.ladislav _slova^činy 28. 5. 2013, 10:55 (UTC)

~~Řada referencí nemá uvedeno místo vydání. Chtělo by doplnit. U knih se mi dobře hledá třeba tady.~~
~~Ten jeden externí odkaz by bylo fajn hodit do citační šablony.~~

--Faigl.ladislav _slova^činy 29. 5. 2013, 15:27 (UTC)

Fujky fuj, práci na referencích nesnáším ze všeho nejvíc, ale snad je to už v pořádku. --Adam Zábranský (diskuse) 5. 6. 2013, 23:08 (UTC)

Matěj Suchánek

~~Mrkni na rozcestníky: Hlava, Konvexní; a zvaž redirect Sperma.~~ Matěj Suchánek (diskuse | příspěvky) 1. 6. 2013, 17:06 (UTC)

Hotovo.