Diskuse:Olaf Scholz

Zatím nedostatečný obsah

Nechci to dokumentovat šablonou, ale obsah tohoto článku je na to, jak významným politikem Scholz je, víceméně nedostatečný. Mně nemůže nikdo kvůli tomu moc vyčítat, protože jsem článek v roce 2020 vůbec založil. Jinak by možná nebyl až do dnešního dne. Tak to tady vypadá v mnoha směrech celkově ohledně Německa, nejen co se politiky týče. Pár lidí na všechno nestačí, jiným se do toho nechce nebo neovládají dostatečně němčinu. Německo má desetkrát víc obyvatel než Rakousko, proto je těch německých témat nesrovnatelně víc než pro onu formálně neutrální malou zemi. Pokusím se postupně tento článek podle svých informací rozšířit. Mohl bych to klidně udělat pomocí překladu, ale je to otázka mých časových možností. --Zbrnajsem (diskuse) 8. 12. 2021, 11:52 (CET), --Zbrnajsem (diskuse) 8. 12. 2021, 13:37 (CET)

@Kacir: Je sice pravda, že Bundestag normálně volí za situace, za které je jen jediný kandidát, který má šanci být opravdu zvolen. Možná je Vám ale známo, že Konrad Adenauer byl při své první volbě spolkovým kancléřem zvolen jen díky svému vlastnímu hlasu, jinak by totiž tehdy neprošel. Neexistuje ale zákonné ustanovení, že by musel být jen jeden kandidát na kancléře při volbě ve Spolkovém sněmu. Kdyby volby 2021 dopadly ještě těsněji než jak se stalo, tak mohli být dva kandidáti. Nezapomínejme na reálný případ přeběhlíků (dokonce potají získaných pro SPD) při hlasování o konstruktivní nedůvěře proti Willymu Brandtovi. Rainer Barzel (vidíte, ani nemá u nás vlastní článek) měl v dubnu 1972 velkou šanci hlasování vyhrát, ale jakýmsi způsobem jej tuším dva poslanci CDU/CSU nechali ve štychu. Takže až tak jednoduché to není. Tentokrát mohla být i úplně jiná koalice, např. ta, o které také uvažovala FDP, totiž koalice CDU/CSU, FDB a Zelených (tzv. Jamaika). Nehledě na již dopředu vyloučenou koalici spíše pravicových stran s AfD. Z vyjednávání a licitování o kabinentní posty ovšem vzešla tzv. Ampel-Koalition, tedy semaforová koalice. --Zbrnajsem (diskuse) 8. 12. 2021, 13:12 (CET)

Pokud je mi známo, tak kandidáta Bundestagu navrhuje prezident po předjednané dohodě subjektů, které mají zajištěnou většinu; tedy nenavrhuje dva či více kandidátů, ale vždy jednoho. To je kouzlo německého systému, že Bundestag zvolí kancléře fakticky vždy napoprvé; ledaže by existovala skrytá revolta, nyní v mírné podobě viděná u Scholze, jenž měl získat o 21 hlasů více (i část spolustraníků ho nevolila). --Kacir 8. 12. 2021, 13:20 (CET)

Ano, podle ústavy prezident navrhne kancléře a Spolkový sněm jej volí bez rozpravy. Mimo politickou kulturu je představa, že navržený kandidát nebude zvolen. Ale ústava i na takovou situaci pamatuje a určuje další postup.

Část spolustraníků ho nevolila; tohle mi není úplně jasné. Volba je tajná, jak hlasovali spolustraníci nejde zjistit, patrně nedostal všechny hlasy koalice, ale někteří poslanci kvůli nemoci nemohli přijít.

Abych odpověděl na některé editace, funkci vicekancléře ústava nezná, je to zvyklost, zastupuje kancléře v nepřítomnosti, a to je asi vše. --Tomas62 (diskuse) 8. 12. 2021, 14:19 (CET)

Ústava funkci vicekancléře zná, o pouhou zvyklost se nejedná. V 69. článku základního zákona se německy nazývá Stellvertreter, anglický překlad ji uvádí jako Deputy Federal Chancellor, jeden z českých překladů mluví o náměstkovi kancléře (mechanický překlad). Tento ústavní úřad se pak obecně nazývá vicekancléř. --Kacir 8. 12. 2021, 16:41 (CET)

Ajo, hledal jsem vicechancellor. --Tomas62 (diskuse) 8. 12. 2021, 16:46 (CET)

Museli bychom se na ty regulárie přesně podívat. Kouzlo to je, že je fakticky vždy jen jeden kandidát. Tentokrát to trvalo taky dost dlouho, než ta licitace o ministerské posty skončila. Anton Hofreiter vyšel naprázdno ... Ano, máte pravdu, Scholz mohl mít dnes teoreticky více hlasů než doopravdy dostal. Ale že by ho nevolili jeho vlastní lidé z SPD, to jsem zatím neviděl. Vy ano, kolego @Kacir:e? Třeba ti, co nevolili Scholze, ačkoliv podle zvyklostní stranické disciplíny měli (ta tady ale neplatila, někdy platí!), byli asi hlavně poslanci FDP, kteří se dlouho zasazovali za zvolení Armina Lascheta z CDU kancléřem. --Zbrnajsem (diskuse) 8. 12. 2021, 13:37 (CET)

Vicekancléř je prostě zvyklostní označení a jako úřad bych to nazývat nechtěl. Nějakého zástupce kancléř mít musí, ale nemají označení vicekancléř nebo náměstek. Pro státní úředníky má Německo naprosto přesnou tabulku měsíčních platů, kancléř má jistě víc než 20 tisíc EUR měsíčně. Pro vicekancléře (teď Robert Habeck) tam IMHO není místo, má možná nějaký příplatek k ministerskému platu. I takový úřednický státní sekretář v ministerstvu (většinou jsou dva a ještě dva parlamentní státní sekretáři) má velmi krásný plat, stupnice asi B 12 nebo kolik. Proto je o takové funkce zájem. Ohledně volby kancléře je to ovšem jinak než s českým premiérem. Dva premiéry naráz Německo mít nemůže. Jeden ještě úřaduje (to byla do dneška Angela Merkel), druhý je dejme tomu dezignovaný kancléř. Kdyby ale nebyl Olaf Scholz dnes zvolen, tak by platilo toto (viz Grundgesetz, GG): „Wird der Vorgeschlagene nicht gewählt, so kann der Bundestag binnen vierzehn Tagen nach dem Wahlgange mit mehr als der Hälfte seiner Mitglieder einen Bundeskanzler wählen.“ Tedy by bylo do 14 dnů druhé kolo hlasování, již bez návrhu spolkového prezidenta. Pak by mohly nějaké strany se dohodnout na jiném kandidátovi na kancléře a zvolit ho. Tady to máme, jak to je, ale zatím se to tak nikdy nestalo. Konrad Adenauer tomu v roce 1949 unikl jen díky vlastnímu hlasu, kterým v zásadě určil směřování SRN od toho roku až dodnes – a zajisté ještě déle. Takové jsou peripetie světové politiky. --Zbrnajsem (diskuse) 8. 12. 2021, 17:07 (CET)

Tak jsme to včera dotáhli přece jenom na 2 957 nakliknutí u tohoto článku. Ještě předevčírem jsem nechtěl věřit svým očím. 7. prosince 2021, tedy jeden den před volbou Olafa Scholze kancléřem to bylo pouhých 193 nakliknutí. Zjevný nezájem anebo také neznalost poměrů, které se projevily u našeho publika. --Zbrnajsem (diskuse) 9. 12. 2021, 06:45 (CET)

Vrchní starosta

Je dobře, že kolega Tomas62 přidal ten německý výraz Erster Bürgermeister. Musíme zachovávat jakýsi soulad se skutečností dané země. V Berlíně mají vládnoucího starostu (Regierender Bürgermeister). Vlastně je to teď žena, Franziska Giffey z SPD. Donedávna byla spolkovou ministryní, tedy pěkný příklad toho, jak se lidé přesouvají z jedné funkce na druhou, podle toho, jak to ta která strana potřebuje. Ten výraz „vrchní starosta“ je zajisté specifický. Ale prakticky všechna města v Německu nad zhruba 50 tisíc obyvatel nemají jen jednoduše starosty, nýbrž (aby to bylo ještě komplikovanější) Oberbürgermeister, tedy v zásadě vrchní starosty. Obyčejné starosty mají jen menší města a obce. Faktem je, že v Německu je spousta měst, i větších a opravdu turisticky zajímavých (znám některá taková), o kterých vůbec nemáme články. Pro ta města bez našeho článku, i když mají ty vrchní starosty, bych ten výraz nijak neprosazoval. Ale pro Hamburk ano. Olaf Scholz byl svou funkcí vrchního starosty spolkové země Hamburku svého času protokolárně postaven na úroveň například ministerského předsedy Bavorska. Tam bych zase nepsal o premiérovi, to by bylo také velmi nepřesné. Je to Ministerpräsident. V Německu je kdekdo Präsident, třeba i šéf fotbalového klubu FC Bayern. Existuje také funkce Regierungspräsident, Abteilungspräsident atp. atd. --Zbrnajsem (diskuse) 11. 12. 2021, 00:09 (CET)