Diskuse:Občanská záložna (Poděbrady)

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poslední komentář: před 5 lety od uživatele Jan Polák v tématu „WPQ

WPQ[editovat zdroj]

Khamul1[editovat zdroj]

Děkuji za pěkný článek, zde je pár připomínek:

To je zatím vše --Khamul1 (diskuse) 1. 4. 2019, 09:16 (CEST)Odpovědět

@Nadkachna: Děkuji! Připomínky jste zpracoval výborně, ještě bych byl rád, než to půjde na DČ, aby článek viděl například Utar nebo Gumideck, kteří mají na formulace větší cit než já. S pozdravem --Khamul1 (diskuse) 5. 4. 2019, 20:33 (CEST)Odpovědět

Utar[editovat zdroj]

Tak tedy pár návrhů:

Historie

  • Jiří z Poděbrad roku 1440 vybral ves Poděbrady za své sídlo – jen nápad, není nějaký zápis na to, že třeba tehdy ještě nebyl z Poděbrad? něco jako „začal se psát z Poděbrad“?
  • Čumpele vs. Čumepele – zkusil jsem opravit na „Čumpele“
  • později vyhořely – něco konkrétnějšího?
  • vojenský erár – kam odkaz?
  • aby se vojáci přesunuli alespoň na okraj města – nejasná formulace, proč „alespoň na okraj města“; co raději obráceně „Městská rada následně usilovala o to, aby byly se armáda přesunula mimo centrum města.“?
  • , nebo knihovna – součást zadání soutěže, byla to jedna z možností? nebo výpis toho, co tam opravdu pak bylo? pak raději asi „a knihovna“
  • XX 000 zlatých – takhle přesně? raději „XX tisích zlatých“?
  • divadelní spolek Tyl, divadelní spolek Jiřík – odkaz? jaký je pak plný název? něco jako Jednota divadelních ochotníků Tyl v Kuklenách?
  • do které se mohla vrátit až po zrušení poděbradského okresu v roce 1960 – uniká mi souvislost; asi buď vysvětlit, co s tím má okres společného, nebo zde jen „Spořitelna ji mezi roky 19XX a 1960 využívala jako dočasnou náhradu za svou budovu na Riegrově náměstí.“
  • musel postupně ustoupit – prostě „ustoupil“ či „byl nahrazen umakartem a dalšími levnými materiály“?
  • Roku 2012 proběhla oprava fasády (další oprava proběhla roku 2016[5]).[10] – oboje fasáda? tedy „V letech 2012[10] a 2016[5] proběhla oprava fasády.“

Popis

  • odstavec Záložna je zděná budova – celý dle „Občanská záložna [online]. Národní památkový ústav“?
  • Krov nad velkým sálem s konstrukcí, na níž je zavěšen strop, je ojedinělý. – shodné s oním zdrojem „Občanská záložna [online]. Národní památkový ústav“; čím ojedinělý?
  • Původně měla otevřený půdorys tvořený dvěma hlavními křídly (jižní a západní) svírajícími úhel 75°, na které je kolmo napojeno krátké křídlo severní. – možná je to takto architektonický slang, ale tohle si představím jako „jedno křídlo přibližně na jih, druhé přibližně na západ a třetí kolmo vzhůru“ (nebo dolů), protože jinak tam tu kolmici nedám … jak na to napasovat čtvrté křídlo netuším (obrázek půdorysu by pomohl)
    • problém bude asi v tom „křídle“. Když je „půdorys stavby uzavřen“, používá se stále křídlo? raději Trakt (budova)?
  • Uliční průčelí byla bohatě vypravena, ostatní byla pojata velmi střízlivě. – možná zmínit, že sousedí se Starou radnicí a o napojení na ni?
  • (alegorie práce a spořivosti) – název? kurziva/velká písmena
  • Schnirchův – odkaz

zbytek

  • zdroj?e
    • Dne 18. prosince 1876 kasárna vyhořela
    • 11, 50 a 80 000 zlatých
    • do roku 1903 byla též prvním sídlem místního muzea
  • | jazyk = cs – netřeba uvádět
  • nějaký ExtOdk, třeba na galerii fotek z interiéru nebo detailnější architektonický rozbor?

--8. 4. 2019, 01:27 (CEST), Utar (diskuse)

Jan Polák[editovat zdroj]

Také něco přidám:

  • Od nedokončené rekonstrukce z poloviny osmdesátých let 20. století je část budovy prázdná. V přízemí sídlila do roku 2003 pobočka Union banky, kterou nahradila vietnamská tržnice. Od roku 2017 je stavba chráněna jako kulturní památka České republiky. – co to druhé „od“ nahradit třeba „počínaje“?
  • Mimochodem je známo, proč je objekt kulturní památkou (tedy co je na něm ceněno)? Třeba by si tím mohl obohatit článek.
  • Dne 18. prosince 1876 kasárna vyhořela. – je znám důvod požáru?
  • hostinec se společenským sálem nebo knihovna – místo „nebo“ spíše „a“, ne? Takhle to vypadá, že stavitelé váhali, zda v domě zbudovat raději hostinec nebo raději preferovat knihovnu (a hostinec nerealizovat).
  • Problémy způsobil objev archeologických nálezů na stavebním pozemku, stavba potřebovala hlubší základy – to kvůli těm nálezům musela mít stavba hlubší základy?
  • do které se mohla vrátit až po zrušení poděbradského okresu – byť se to dá odtušit, nicméně proč neuvést důvody pro které spořitelna nemohla využívat svou původní budovu?
  • Krov nad velkým sálem s konstrukcí, na níž je zavěšen strop, je ojedinělý – čím je výjimečný?
  • Uliční průčelí byla bohatě vypravena, ostatní byla pojata velmi střízlivě. – vůbec byl/byla/bylo sev článku vyskytuje docela často. Co třeba Uliční průčelí mělo bohatou výzdobu, zatímco ostatní byla pojata velmi střízlivě.?
  • Schnirchův žák – Doplnil bych interní odkaz na Bohuslava Schnircha.
  • Nebylo by o budově něco například v knize „Umělecké památky Čech“ od Emanuele Pocheho?

Toť asi za mě. --Jan Polák (diskuse) 14. 4. 2019, 02:47 (CEST)Odpovědět