Diskuse:Německo

SRN x NSR

Na příkladu Německa (angl. Federal Republic of Germany) se názorně ukázalo, že v češtině existují minimálně 3 varianty politických označení států, jenž se v angličtině nazývají "Republic of ..." (Republic of Poland, Republic of Austria, Republic of Slovenia, Republic of Latvia, Republic of Lithuania, Republic of Estonia, atd., ap.):

1. Spolková republika Německo (slovo Německo je v tomto sousloví v 1. pádě)

2. Spolková republika Německa (slovo Německo je v tomto sousloví ve 2. pádě)

3. Německá spolková republika

Podobně je to např. s Rakouskem (Republic of Austria):

1. Republika Rakousko (slovo Rakousko je v 1. pádě; tuto variantu používá např. Ministerstvo vnitra ČR)

2. Republika Rakouska (slovo Rakousko je ve 2. pádě)

3. Rakouská republika

(4.) a proč ne "Republika rakouská", podle vzoru Republika československá?)

Povšimněte si rovněž změny anglických názvů pobaltských států. Latvian (Soviet Socialist) Republic - Republic of Latvia, Lithuanian (Soviet Socialist) Republic - Republic of Lithuania, Estonian (Soviet Socialist) Republic) - Republic of Estonia; podobně i Belorussian (Soviet Socialist) Republic - Republic of Belarus.

Taktéž jednoslovný český název Republiky srbské v Bosně bude velmi zajímavý. Srbsky se Republika srbská řekne "Republika srpska" nebo jednoslovně "Srpska" (podobně Hrvatska, Mađarska, ...). Srbsko/Srbská republika (součást Srbska a Černé Hory) se srbsky řekne "Srbija"/"Republika Srbija" - viz http://cs.wikipedia.org/wiki/Diskuse:Bosna_a_Hercegovina

SR Německo x SR Německa

V učebnici Geografie Evropy (Netopil, R., Bičík, I., Brinke, J. (1989): Geografie Evropy. SPN, Praha, 323 s., 80-04-22432-6) je na str. 129 kapitola o západním Německu (č. 2.2.5.1) s názvem Německá spolková republika. V textu se užívá název Německá spolková republika (něm. Bundesrepublik Deutschland) a zkratka NSR. K názvu Německá spolková republika je uvedena poznámka, že Přesný český překlad je Spolková republika Německa, ten se však používá převážně jen v oficiálním styku. (bez podpisu 12:59, 16. 11. 2005 195.113.59.223)

Rozdíl mezi NSR a SRN je dobový. NSR je tzv. Západní Německo, jakožto protipól k NDR; tedy 1949–1991. Znovuspojené Německo je od roku 1991 označováno jako Spolková republika Německo (SRN). --Zirland 12:07, 16. 11. 2005 (UTC)

- Jedna se mi o 1. pad (SR Německo) a 2. pad (SR Německa) (bez podpisu 13:09, 16. 11. 2005 195.113.59.223)

Literatura z roku 1989 je poplatná době a režimu. Západní Německo tehdy požadovalo, aby se u nás používal přesný překlad, který by obsahoval slovo "Německo", s čímž východní blok nesouhlasil, zřejmě proto, že to poněkud shazovalo tehdejší komunistickou NDR. Proto se u nás teprve po pádu komunismu začal používat překlad Spolková republika Německo, a to ještě před sjednocením obou Němecek. Podobný problém byl v polštině, ale (pokud si dobře vzpomínám) Poláci se s Němci dohodli v souvislosti s uznáním západní hranice Polska Západním Německem, což bylo pro Poláky životně důležité a klidně oželeli ideologické překládání BRD. --Luděk 12:18, 16. 11. 2005 (UTC)

P.S. Anonyme, podepisujte se čtyřmi vlnovkami, aby bylo vidět, kdo co a kdy psal a na co reaguje. --Luděk 12:18, 16. 11. 2005 (UTC)

Pokud se jedná o to, zda je Německo v prvním nebo v druhém pádě, odpověď je jednoznačná. Velvyslanectví Spolkové republiky Německo používá první pád, ministerstvo zahraničních věcí ČR používá první pád a podle publikací Státy a území světa a Státy a jejich představitelé (URL: http://www.libri.cz/databaze/staty/main.php)je oficiálním názvem státu "Bundesrepublik Deutschland" v originále a "Spolková republika Německo" v češtině (URL: http://www.libri.cz/databaze/staty/podlist.php?id=121). --Zirland 12:29, 16. 11. 2005 (UTC)

Ve slovenštině se dosud používá nezkrácená vžitá slovenská podoba oficiálního názvu Německá spolková republika (slov. Nemecká spolková republika) s poznámkou Na výslovnou žádost německé strany se v mezinárodních dohodách, smlouvách a podobných dokumentech mezi Německou spolkovou republikou a Slovenskou republikou používa podoba Spolková republika Německo (slov. Spolková republika Nemecko), v ostatních případech podoba Německá spolková republika (slov. Nemecká spolková republika) (Štandardizované názvy nezávislých štátov, URL: http://www.culture.gov.sk/main/file.php3?ida=25&file=file585.html) 195.113.59.223 12:36, 16. 11. 2005 (UTC)

(Do r. 1970 (do smlouvy mezi SRN a Polskem) se v Polsku používal oficiální název Niemiecka Republika Federalna (NRF)). Od r. 1970 se v polštině používá oficiální název Republika Federalna Niemiec (RFN)).

(Text přidal 62.168.13.98, 16:24, 26. 11. 2005)

V ruštině se za socialismu používal název Германская Федеративная Республика (ГФР) a za kapitalismu se dnes používá název Федеративная Республика Германия (ФРГ).

(Bez podpisu 11:36, 8. 12. 2005 195.113.59.191)

V Atlase světa ( Atlas světa. Geografický a kartografický podnik, Praha, 1984, 32 s.) je užit název Spolková republika Německa-- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 193.85.189.75 (diskuse)

Komplikovaná historie diskuse

Diskuse zde obsažená je zdeformovaná příspěvateli (přispěvatelem?) z adres 195.113.59.134, 195.113.59.223 (natur.cuni.cz), 62.168.13.98 (vurv.cz), kteří vkládali a vyjímali různé informace do příspěvků jiných wikipedistů. --Luděk 13:30, 2. 12. 2005 (UTC)

Proc pisete, ze v Nemecku je islam? Islam vyznava asi 3-4 %, ale z nich je asi 95 % cizincu, kteri tedy nepatri k pocitanemu obyvatelstvu a neziji v Nemecku stale. To je chybna informace. 217.83.99.17 12:08, 6. 1. 2006 (UTC)

Copyvio

Ano, článek je převzat z archivu www.integrace.cz. Jsem autorem textu - inicialy autora TN - k overeni na emailovych adresach vydavatele integrace. TN

Děkuji, tím pádem je problém vyřešen. Šablonu odstraním a pomůžu vám s formátováním pokud chcete. Jenom pro příště, v diskuzích se píše na konec textu, je to zaběhnuté a když píšete reakce jinam je to na úkor přehlednosti. --Otis 00:24, 12. 1. 2006 (UTC)

Překlad „Museumsinsel“

Překlad „Museumsinsel“ byl opraven z „Muzejní ostrov“ na „Ostrov Muzeí“. Pokud se to tak užívá, je v pohodě, ovšem vzhledem k onomu lehce znatelnému genitivnímu s v názvu bych ta muzea bral spíš v singuláru (i když je pravda, že muzeí tam je víc než jedno) a pak jako adjektiv. Google to má tak 70:50, což nic neříká. Přesto mám menší pochyby. -jkb- ✉ 07:28, 6. 9. 2006 (UTC)

A proč neuvést oba názvy s upozorněním, že se v češtině vyskytují přibližně stejně frekventovaně? Daniel Šebesta (diskuse • příspěvky) 07:57, 6. 9. 2006 (UTC)

Ad Sebesta: Proč ne, ale to bych očekával v článku o subjektu, ne tady, tady by to pouze zaplevelilo článek. Tady bych očekával buďto četnější variantu, nebo (jsou-li zhruba stejně četné), tu variantu správnější. Cinik 08:00, 6. 9. 2006 (UTC)

Uplne jistej si taky nejsem /opravil sem to ja/ nicmene Ostrov muzei sem kdysi cetl vnejake publikaci, jaka to byla uz nezjistim /taky to nic neznamena/. Genitivni S? To s se da stejne dobre interpretovat jako S spojovaci ve slozeninach ne?

Dalsi vec je ze vyklad nazvu Muzejni ostrov muze podle meho mit vic interpretaci ostrov, co je samo osbe muzeem/, Ostrov muzei nema.

A nakonec to znova ukazuje, proc radsi pouzivatpuvodni nazvy - proto sem pro jistotu ten nemecky dal jako prvni :) --Nolanus ✉ 08:04, 6. 9. 2006 (UTC)

Kapitola Ekonomika

chtěl jsem to smazat, tedy revertovat, měl jsem edit. konflikt s Aktronem, který trochu formuloval. Revertuji tedy ještě jednou, takto článek o hospodářství vypadat nemůže, a už vůbec ne o Německu (třetí největší výrobce aut, třetí ... piva - jezusmarjá).Pokud má někdo jiné mínění, ať revertuje mne. -jkb- ✉ 18:10, 20. 9. 2006 (UTC)

Germany article on Main Page

On April 7, the Germany article will be presented as Today´s featured article at the Main Page. Lear 21

Dějiny

Koukám, že někdo rozšířil sekci a dějinách Německa, což je sice fajn, ale je to udělaný dost nešťastně, protože je do článku v podstatě zkopírovanej celej text ze samostatnýho článku dějiny Německa, jestli nejste proti, vrátim to do původního stavu.--Rottweiler 18. 4. 2009, 10:16 (UTC)

Udělal jsem to já, ptal jsem se IRC komunity, nikdo nebyl proti. Já jsem toho názoru, že to to spíše chtělo rozšířit článek dějiny Německa, než toto smazat. Jinak mě zas připadá nešťatné, mít dvě verze dějin Německa, jak to zkrátit, mě nenapadlo. --Mirek256 18. 4. 2009, 14:56 (UTC)

Článek mi přijde zbytečně velký. Přijde mi, že by si oddíl s dějinami zestručnění opravdu zasloužil, když už máme ty Dějiny Německa. I když to jistě nebude snadné. Tommasel (diskuse) 6. 4. 2012, 08:39 (UTC)

Zatím jsem to důkladně nečetl, ale asi by to chtělo tady zkrátit a zhustit (nebo obráceně) a na stránce Dějiny Německa eventuálně rozšířit a doplnit, zejména o dobu po 2. sv. válce. --Zbrnajsem (diskuse) 24. 9. 2013, 16:28 (UTC)

Je mi líto, nezbejvá než tu mít dvě verze dějin, měl sem to udělat už dávno--Rottweiler (diskuse) 24. 12. 2014, 16:27 (CET)

Německo / Deutschland

V článku jsem nenašel ani zmínku o tom, kde se vzal český název "Německo", který nemá se skutečným názvem této země (Deutschland) nic společného...

Vizte stránku Němci. Jirka O. 19. 1. 2010, 20:40 (UTC)

Německá hudba

Dávám zde návrh, aby byl vytvořen zvláštní článek s názvem Německá hudba. Zatím nejsem ale v situaci, abych s tím sám začal. Uvidím ale, co z mého návrhu vznikne. Na de:wiki samozřejmě takový článek mají. Je velmi podrobný, a jsou ještě početné články speciální, např. o tzv. vídeňské klasice. Zde - bez překladu - úryvek z textu v hlavním článku:

Stilbildend für die Wiener Klassik waren aus Deutschland die Komponisten der Mannheimer Schule, Ludwig van Beethoven und Wolfgang Amadeus Mozart, der auch als österreichischer Komponist gilt. Beginnend zur Zeit des Vormärz wurde der begleitete Liedgesang durch Komponisten wie Robert Schumann und Felix Mendelssohn Bartholdy zu einer eigenen Kunstgattung entwickelt. Weitere wichtige deutsche romantische Komponisten waren Carl Maria von Weber, Johannes Brahms, Richard Wagner, Hans Pfitzner, Max Reger und Richard Strauss.

Je jasné, že z hlediska dějinného nelze říct na 100 %, že Mozart byl Rakušan. V jeho době Rakousko v dnešním slova smyslu ještě neexistovalo. „Započalo“ totiž až v roce 1805. Salzburské arcibiskupství bylo do onoho roku součástí Svaté říše římské (národu německého ...), a bylo prakticky samostatným státem v rámci této jakoby konfederace. Mnozí historici říkají, že tehdy byli prakticky všichni německy mluvící lidé Němci, pokud nebyli Francouzi, Švýcaři a tuším také Dánové. Rakušané tak nějak neexistovali. Přitom byla hlavním městem celé říše přece Vídeň (což si Rakušané dnes velmi uvědomují). Nechci zde ale něco prosazovat, co by nebylo úplně schopné konsensu. Proto tedy Mozart v článku Německo (zatím) z mého hlediska nemusí být, přidám tam ale ještě tři skladatele jiné. --Zbrnajsem (diskuse) 5. 3. 2016, 13:45 (CET)

Článek je o Německu, takže Mozarta, ze Solnohradu, bych do článku o Německu neuváděl. Byl to Němec, ale z Rakouska, ne z Německa. Paul E (diskuse) 5. 3. 2016, 20:26 (CET)

Podívejte se, kolego Paule E, to právě není jasné. Salzburg (jak Vy píšete Solnohrad) nebyl tehdy součástí Rakouska. To už jsem napsal. A ten citát z de:wiki říká, že Mozart patří do dějin německé hudby. Zároveň „platí jako rakouský skladatel“. Přesto zůstaneme einstweilen u toho, co je v článku teď, tedy že je to bez Mozarta. --Zbrnajsem (diskuse) 5. 3. 2016, 21:39 (CET)

Kažodpádně se k Mozartovi Rakousko horlivě hlásí. Nicméně, ani stručnému přehledu nejvýznaměnjších skladatelů Německa by ostudu nedělal. Nakonec by mohl být i mezi skladateli České republiky, jeho Pražané mu rozumnějí. Radši bych ho nechal jen mezi skladateli Rakouska, i když mezi německými skladateli je zjevem největším, nebo do článku vložit k Mozartovi tak jak to mají na německé wiki, protestovat nebudu. Paul E (diskuse) 5. 3. 2016, 22:55 (CET)

Mezitím jsem dost podstatně rozšířil kapitolu „Hudba“, a to ohledně hudebního života v zemi, který dost dobře znám. Někdy se k tomu vrátím a třeba přece jenom Mozarta nějak zapracuji, když byste s tím souhlasil, kolego Paule E. Trochu protestuji ohledně velikosti postav, Beethoven byl rovněž velikán a někteří jiní toho vykonali také hodně. --Zbrnajsem (diskuse) 5. 3. 2016, 23:25 (CET)

Další významy jsou uvedeny ... SRN (rozcestník)

Navrhuji, aby byla tato věta ze záhlaví odstraněna. Vede IMHO k popletení čtenářů, protože jim vsugerovává, že se pod "SRN (rozcestník)" dozví něco o jiných významech slova Německo. --Zbrnajsem (diskuse) 1. 11. 2017, 21:08 (CET)

Nemyslím si, že by věty "Na tento článek je přesměrováno heslo SRN. Další významy jsou uvedeny na stránce SRN (rozcestník)." vsugerovávaly čtenáři, že na daném odkazu najde jiné významy slova Německo.

Kromě toho jde o standardní šablonu použitou korektním způsobem, stejně jako ve stovkách dalších případů. Pokud chcete změnit její formulaci, nebo dokonce způsob jejího užívání, řešte to u šablony či Pod lípou. --Harold (diskuse) 2. 11. 2017, 07:35 (CET)

Turci v Německu

Turci jsou v Německu početnou a tudíž nejvýznamnější menšinou. Bylo by možno o nich napsat mnohem více. Jsou totiž různorodí, jak národnostně, tak sociálně i přístupem např. k německému občanství. Snad třetina lidí z Turecka jsou vlastně Kurdové. Mnoho Turků jsou stoupenci prezidenta Erdogana. Menšina je proti němu, mezi nimi je právě hodně Kurdů. Několik lidí tureckého původu jsou politici - poslanci apod. Cem Özdemir je spolupředsedou Zelených. Současné vztahy Německa a Turecka jsou komplikované, a to se prolíná i do postojů tureckých spoluobčanů. Atd. - postupně bychom o tom mohli něco sem napsat. --Zbrnajsem (diskuse) 4. 1. 2018, 18:21 (CET)