Diskuse:Hradec Králové hlavní nádraží

Tento článek je zapsaný v Nástěnce.

Tento článek je zapsaný v kurzu Východočeské muzem Hradec Králové/Východočeské muzem Hradec Králové GLAM (start 2021) vedeném v Nástěnce. Další detaily mohou být k dispozici na stránce kurzu. Na článku pracují/pracovali následující uživatelé: Lukáš Nekolný.

Nástupištní hrany

Při počítání nástupištních hran jsem vycházel z plánku stanice, kde je to uvedeno takto:

• 1A - 2 hrany
• 1 - 1 hrana
• 2 - 2 hrany
• 3 - 2 hrany
• 4 - 1 hrana

Celkem tedy 8 hran. Je to stav z roku 2004, mohlo se to od té doby změnit. --Cmelak770 (diskuse) 9. 10. 2012, 10:09 (UTC)

No jo, ale dnes tam čtvrté nástupiště není. Kde se nacházelo, u kusých kolejí? Právě tam je jedna hrana. --Biedronka CZ (diskuse) 9. 10. 2012, 10:17 (UTC)

Aha, tak v tom bude ten problém :-) Tím pádem to je nyní (7 hran) v pořádku. 4. nástupiště bylo na severní straně mezi kolejemi č. 5 a 7 za 3. nástupištěm. Pokud si dobře pamatuji, tak se jednalo o úzké nástupiště s úrovňovým příchodem ze 3. nástupiště přes kolej č. 5. --Cmelak770 (diskuse) 9. 10. 2012, 10:22 (UTC)

Tak jsem zašel na nádraží :-) Oficiálně jsou nástupiště 1A, 1, 2, 3. U 3 nástupiště se sice nachází malé úzké „nástupiště“ (pod úrovní 3 nástupiště, navazuje na jeho hranu), avšak tam dnes na kusé koleji šturcují lokomotivy. Všechna nástupiště prošla rekonstrukcí, výjímku tvoří pouze 1A. Důkaz šturcování Brejlovec --Biedronka CZ (diskuse) 9. 10. 2012, 12:46 (UTC)

Vrátil jsem nástupiště do původního stavu, tedy 5 (8) hran, neboť jsem objevil Staniční řád železniční stanice Hradec Králové hl. n. viz zdroj v článku, kde jej uvádějí. Ve skutečnosti se nepoužívá, ale když už tam je. --Biedronka CZ (diskuse) 6. 12. 2012, 09:41 (UTC)

Pro čtenáře

Menší upřesnění, neboť někteří čtenáři v tom nemají jasno. Budova na obrázku je původní z roku 1871, na levé straně vystupuje druhá budova z roku 1893, která byla přistavěna. Od té doby mělo nádraží budovy dvě. Do poloviny 19. století sloužilo město Hradec Králové jako vojenská pevnost, tehdejší železniční stanice nebyla její součástí, proto postrádala reprezentativní staniční budovu. Já osobně mením, co tam dříve stálo, možna tam byl nějaký drážní domek. Bohužel v literatuře jsem to nedohledal, možná ani fotografie z roku 1857 neexistuje (doposud jsem žádnou neviděl). Dobové pohlednice naleznete zde, tam je vyobrazena druhá budova z roku 1893. Také vyšla krásná kniha Historie městské hromadné dopravy v Hradci Králové 1928–2013, již je k dostání v obchodech, tam jsou i fotografie budovy z roku 1893 + ta, kterou nám daroval archiv Dopravního podniku města Hradce Králové. Bohužel o železniční stanici se píše velice špatně, neboť literatura se povětšinou věnuje historii železničních tratí. --Biedronka CZ (diskuse) 9. 10. 2013, 10:18 (UTC)

Důvody pro šablonu Upravit:

- v článku je velké množství informací, které nijak nesouvisí s hradeckým nádražím; uvědomte si, že toto je článek o budově nádraží, nikoli o železniční dopravě na Hradecku!
- obrovská nepřehlednost textu, hlavně částí 1857–1918 a 1918–1945; takto dlouhý nestruktorovaný text jsem zde snad ještě neviděl; užitečnost pro čtenáře je malá
- velmi svérázný styl, zbytečné, až beletristické odbočky od tématu
- pravopisné chyby --Aeromix (diskuse) 22. 4. 2014, 13:46 (UTC)

Tak to se velice pletete, článek o železniční stanici, není článek o nádražní budově (já nemůžu za to, že tomu vůbec nerozumíte). Článek o historii dráhy, je článek o histroii dráhy, doporučuji Vám si přečíst publikaci: SRP, Zdeněk. Příběh hradeckého nádraží. [s.l.]: Garamon, 2000. ISBN 80-902593-3-2. . --Biedronka CZ (diskuse) 22. 4. 2014, 13:53 (UTC)

Např. toto: 4. ledna 2003 krátce před šestou hodinou ranní se v Březhradě srazil osobní vlak s linkovým autobusem městské hromadné dopravy. Na železničním přejezdu nefungovalo světelné přejezdové zabezpečovací zařízení. Řidič linkového autobusu číslo 12 patrně přehlédl, že se k přejezdu blíží vlak rychlostí 85 kilometrů v hodině. Při nehodě přišli o život tři cestující a řidič autobusu, čtyři osoby utrpěly vážnou újmu na zdraví. Z cestujících ve vlaku byl lehce zraněn strojvedoucí a jeden cestující.[62] V roce 2003 byla založena společnost OREDO s.r.o. (Organizátor REgionální DOpravy) v rámci zajištění základní dopravní obslužnosti Královéhradeckého kraje. jakou to má spojitost s železniční stanicí? a takových míst tam je víc. článek by se měl výrazně zkrátit. možná nerozumím železnici, ale rozumím strukturování textu. --Aeromix (diskuse) 22. 4. 2014, 13:58 (UTC)

Pokud vím, tak je to pohý odkaz na nehodu, pokud chcete založit samostatný článek o nehodě, jistě bude mít více jak 3 věty. Jinak co se týká budovy, u budovy asi těžko nalezneme informace o zabezpečovacím zařízení, pokud Vás nezajímá zebezpečovací zařízení, je to Váš problém. Navíc jsem si nevšiml toho, že by jste kdy editoval (tedy až na ten rozsah od strojírenství, přes zemědělství až po informatiku) články o dráze. Článek o historii dráhy je úplně o něčem jiném, též o společnosti jakou byla SNDVB, natož pak článek o železniční dopravě v Hradci Králové. --Biedronka CZ (diskuse) 22. 4. 2014, 14:04 (UTC)

Ani ten "odkaz na nehodu" tam nepatří, stejně jako by tam nepatřila historie hotelu Černigov, kostela Božského Srdce Páně, školy na Habrmance apod., byť jsou poblíž (a rozhodně blíž než Březhrad :P). Jinak články o dráze jsem editoval, díval jste se špatně :D Dokonce i kvalitní dobový obrázek jsem "sehnal" :D apod. Fakt nechápu, k čemu je to ovšem relevantní. refaktorizováno--Aeromix (diskuse) 22. 4. 2014, 14:23 (UTC)

Jistěže stanice není totéž co nádražní budova, no, ale ta nehoda je opravdu doklad špatné strukturovanosti: nestala se v obvodu stanice, hodí do článku o trati do Pardubic, taky do článku o hradecké MHD a do článku o Březhradě, ale sem ne. Možná si vzpomínáte, sám jsem odtud jednou odstraňoval zmínku o celkovém ukončení parního provozu s odůvodněním, že se to stalo v Rumburce a s Hradcem to nemá nic společného. --Uacs451 (diskuse) 22. 4. 2014, 14:40 (UTC)

@Aeromix: Tak s obrázky „Tento soubor je volné dílo, protože doba ochrany majetkových autorských práv již vypršela.“ na mne nechoďte, protože valná většina z Vás tyto obrázky krade na internetu, aniž by vůbec věděla, kdo je autorem a kdy zemřel. Obrázek z roku 1920 může podléhat autorským právům. Proč? Člověk to vyfotografoval ve 25 letech, zemřel v 85 letech, to zamená 1920 + 60 = 1980. Valná většina z vás počítá těch 70 let od vzniku fotografie, to už tady bylo, poté není možné získat fotografie z muzea. No a rozhodně si nemyslím, že jsem tady důležitý, já respektuji publikace, které psal odborník, historik. Tudíž když si vezmu knihu o histori dráhy, tak nic o nádraží tam nenaleznu, maximálně zmínku. Taková kniha je o výstavbě dráhy, o celku, tudíž o dráze jejíž délka dosahuje třebas 180 km. Kniha o historii dráhy v Hradci králové je historii dráhy jako o celku, všechny stanice a zastávky, všechny tratě, které procházejí Hradcem králové, Hradec – Ostroměř, Hradec – Pardubice, Hradec – Týniště, Hradec – Jaroměř. Nevšiml jsem si, že bych tam něco takového psal, pouze zmínku o tom, kdy a kam se jezdilo, což je vlice důležité, protože v roce 1857 se nejezdilo do Liberce, natož do Trutnova a Ostroměře. Zrovna tak se nejezdilo z Plotiště do Hradce. Bohužel Váš problém je v tom, že vy vnímáte nádraží jako budovu, takový odborník, historik se Vám vysměje, protože nádraží není o budově. Přečtěte si knihu SRP, Zdeněk. Příběh hradeckého nádraží. [s.l.]: Garamon, 2000. ISBN 80-902593-3-2.  a uvidíte, že jsem břídil, když si to ten pán na Wiki přečte, řekne si „stručný, ale dejme tomu“ je to internet. No kupříkladu plotišťský viadukt s nádražím sovisí odjakživa, vždycka se upravoval kvůli železničnímu provozu, třebas kvůli elektrizaci, nevšiml jsem si, že bych psal něco o jeho výstavbě, to by mohl být článekm na tři strany, protže nebyl jeden. Kujklenský podjezd vyloženě souvisí s nádražím, protože dříve tam byla mechanická závora, která byla věčně dole, kvůli železniční dopravě, nic o výstavbě tam nepíšu. Opět, to by mohl být článek na tři strany. --Biedronka CZ (diskuse) 22. 4. 2014, 14:54 (UTC)

@Uacs451: Jistě, tak tu nehodu odstraňte, jenom předpokládám, že to neuděláte stylem, že ony tři řádky přesunete do nového článku (hesla). Tudíž, že tam nebude článek o třech větách. Já nevím co tam budete psát. --Biedronka CZ (diskuse) 22. 4. 2014, 15:04 (UTC)

No ja nevím, ale ten obrázek pochází z Der Schönhengstgau, nevypadá to, že by to někdo přebral z Commons, když už tam toho mají tolik, že tam nemáte uvedený zdroj? Tak s Vámi jsem skončil pánové. --Biedronka CZ (diskuse) 22. 4. 2014, 15:27 (UTC)

Přesuny

Ty vaše přesuny mají jeden háček, já si myslím, že budova z roku 1871 je zároveň budovou původní z roku 1857. Jistě, jste obeznámen s tématem :-D --Biedronka CZ (diskuse) 22. 4. 2014, 17:45 (UTC)

Nikde netvrdím, že s tématem jsem obeznámen. Co je však evidentní, vaše verze obsahuje VELMI MNOHO nesouvisejících informací, už sem to psal výše, nachápu, co je na tom nejasného, většina kolegů wikipedistů vám to dosvědčí. Článek potřebuje ZÁSADNĚ upravit, zejména zkrátit a lépe strukturovat. Když se o to snažím, tak moje zásahy revertujete, toto ANI TROCHU není konstruktivní přístup. Uvědomte si prosím, že ač jste hlavním autorem, ten článek není vaším panstvím. Moje úpravy byly rozhodně užitečné, žádné pravidlo vyžadující ty informace "přesouvat" tu není. Holt jste do toho článku kromě velmi mnoha dobrých a užitečných informací přidal hafo balastu a ten bude nutný ořezat. Smiřte se s tím a přestaňte trucovat! Navíc nechápu vaše nesmyslné vyhrabávání starých editací a snižování mé "erudice" nebo o co že se to snažíte.

Jinak k tomu přesunutému obrázku: o tom můžeme diskutovat. Přesunul jsem ho proto, že je z roku 1929, pokud je váš popisek odpovídající, tudíž mi moc nezapadá k úvodu článku, který se týká nejstarší, hrazené stanice. Ale tohle je celkem detail. Provedl jsem další řadu užitečných úprav a opravu hrubek, váš revert rozhodně nebyl přínosný, proto vracím zpět a v případě vašeho dalšího revertu se obracím na správce. --Aeromix (diskuse) 22. 4. 2014, 18:29 (UTC)

To je asi proto, že do toho popisku nelze napsat „celej článek“, byť vy si to takto představujete (tudíž ta fotografie patří na zečátek, žádná čtvrtá budova nebyla). Termín „Nejstarší, hrázděná stanice“ je naprostá blbost, protože hrázděná byla budova, navíc zde hovoříme o stancici, nikoli o budově. Tedy termín „První nádraží“ (též to je v literatuře). Navíc, když měníte slovosled vět, dávejte si pozor na to, co děláte. Některé věty jsou velice citlivé, protože jsou stručné. Kupříkladu dle Bibliografického průvodce po stavebních a uměleckých památkách z roku 1982 bylo Pražské Předměstí v roce 1950 prohlášeno za samostatnou obec, ovšem už po roce bylo spojeno s Kuklenami, Farářstvím a drobnými samotami. Roku 1890 se odloučilo od Kuklen a stalo se samostatnou obcí s Farářstvím. Tedy na uzemí obce nebo na uzemí jejich obce je velký rozdíl, zejména, když je ta věta tak stručná. No a tekhkle bych mohl pokračovat, nehledě na to, že mícháte se zdroji, které přísluší určité větě. Buhužel, když něco smažete, zdroj zůstává, byť pojednává o něčem jiném. Jak taky, když odkazuje na literaturu a vy ji nemáte. Jak říkám, tímhle chytráctvím ten článek naprosto rozmlátíte, bude obsahovat milion chyb. A pánové, já to dělat nebudu, protože když checete chytračit, očekával bych, že jste seznámeni s tématem. Bohužel, toto je Wikiepedie, kterou tvoří lidé, kteří si tzv. odskočí a zase jedou dál. --Biedronka CZ (diskuse) 23. 4. 2014, 10:14 (UTC)

Dobře, pokusím se do toho zasahovat míň. btw pokud je pojem "první reprezentativní staniční budova" blbost, tak to tam máte špatně vy, jelikož jsem to od vás zkopíroval :P

další adept na vyškrtnutí je tenhle nesouvisející text - přesuňte to kam chcete, ale do článku o stanici to nepatří. to by se tam rovnou mohly napsat životopisy všech lidí, co kdy v hradci nastoupili do vlaku, ne?

"Provoz na této dráze zahajovala parní lokomotiva „Josefstad“, česky „Josefov“ s výrobním č. 292[17] (dne 15. října 1857 projela jako první lokomotiva úsek dráhy mezi Pardubicemi a Josefovem[22]), společně s lokomotivou „Austria“, česky „Rakousko“ s výrobním č. 288[17] (dne 4. listopadu 1857 zahajovala provoz mezi Pardubicemi a Josefovem[22]), které byly vyráběny v letech 1857–1858 lokomotivkou Maffei Mnichov. Jedna z nich získala své jméno podle vojenské pevnosti v Josefově, rovněž inventární číslo 9. Tehdy byly lokomotivy označeny inventárními čísly a jmény. Jednalo se o lokomotivu řady IIa, s uspořádáním pojezdu 2´B. Tato lokomotiva měla celkem čtyři nápravy, hnaná kola měla průměr 1,575 m, kola běhounů pak 0,950 m, prázdná lokomotiva vážila 29,5 tun, plně naložená 32,3 tun, z čehož lze odvodit, jakou hmotnost činil náklad v podobě uhlí a vody.[18] Pro Jihoseveroněmeckou spojovací dráhu bylo vyrobeno 12 lokomotiv této řady, avšak provoz poslední z nich byl ukončen v roce 1886.[23] Mezitím byly pro Jihoseveroněmeckou spojovací dráhu dodány trojspřežné lokomotivy řady IVa, s uspořádáním pojezdu C a to z lokomotivky Hartmann v Saské Kamenici. Byly označeny inventárními čísly 13 až 40, rovněž jmény. Jedna z nich nesla jméno „Rübezahl“, česky „Krakonoš“, provoz poslední z nich byl ukončen až v roce 1927." --Aeromix (diskuse) 23. 4. 2014, 21:55 (UTC)

Heleďte se, já se nehodlám bavit s pitomcem, který nepochopil co je to hrázděná stavba (hrázděné zdivo). Bohužel, ale železniční stanice není jenom o nádražní budově :-D První reprezentativní stavba to jistě byla, ovšem náleží k prvnímu nádraží, neboť se jednalo o nouzové rozšíření budovy původní z roku 1857, je to tam jasně napsané. Druhé nádraží se bere od roku 1881, tam spadá nádražní budova, která byla vystvěna až v roce 1893, neboť stanice má teké kolejiště. Termín nádraží se tudíž nebere v potaz s nádražní budovou. Článek přenesu na svoji webovou stránku za účelem parodovat Wikipedii, aby si každý mohl udělat představu o tom, jaká je to necyklopedie, kterou vesměs tvoří pitomci a diletenti dle vlastních primitivních úvah. Dnes už chápu, proč si z Wikipedie dělá každý srandu, protože když si vezmete do ruky knihu tak zjistíte, že tam jsou samé bláboly (jako na Wikipedii) a to i v článcích týdne. Ale čemu se divit, když někteří jedinci jsou přesvědčeni, že na dráze se přestavuje výhybka, nikoli výměna, též, že je nádraží hrázděné :-D Už mi se nemusíte psát, článek dále nesleduji, posílání mailů jsem zakázal. Jo a ta webovka bude chráněná autorským právem, výjimku budout tvořit jenom fotografie, které jsem získal pro Commons, to abych dodržel licenci. No a schálně, co Vám poté lidi řeknou na Wikipedii :-D Heleď se, ale tu stránku nebudeš moci upravovat, víš, to by v tom byl stejný bordel jako na té Wikipedii :-D Snad si nemyslíš, že mne tímhle rozházíš, já si čtu vlaky.net, no a schválně, co je lepší? Wikipedie nebo Vlaky? Vlaky, protože je netvoří náhodní kolemjdoucí, primitivní jedinci. Sbohem a s úsměvem --Biedronka CZ (diskuse) 24. 4. 2014, 07:33 (UTC)

Já nemůžu za to, že jste do článku o stanici narval tolik věcí o tratích, vlacích, lokomotivách, poštovních dopravnících, železničním slangu, místopisu odlehlých míst, historii železničních společností, rychlosti železniční dopravy, historii hradecké městské dopravy, nehodách vzdálených od stanice a dalším. Že nejste schopen napsat text čitelně a srozumitelně, rozčlenit ho do menších částí a psát bez hrubek. A že na kritiku umíte reagovat leda nadávkami a snižováním oponenta. Takoví editoři tu jsou opravdu zapotřebí jak sůl. --Aeromix (diskuse) 24. 4. 2014, 16:08 (UTC)

Máš recht, to nádraží bylo hrázděné :-D--Hrázděný Wikipedista (diskuse) 24. 4. 2014, 17:40 (UTC)

@Aeromix: Nezávisle jsem došel ke stejnému názoru a Vámi zmíněný kus textu vysekl pryč. --22. 5. 2017, 00:25 (CEST), Utar (diskuse)

K oponentům

Původní hrázděná budova z roku 1857 a po přestavbě v roce 1873. Rozšíření spočívalo v přístavbě dvou krajních rizalitů a zřízení nástupištní verandy.

Administrativní budova vedle výpravní budovy v roce 2011.

1. Obrázek původní hrazděné budovy jasně dokazuje, že druhý obrázek v pořadí od DPmHK skutečně představuje první nádraží, tudíž o této budově nelze pojednávat jako o nádraží druhém, zejména, když v tu dobu už plnila úlohu provozního objektu. 2. Pro srovnání, obrázek v pravo, dnes RSM, též nepředstavuje nádražní budovu, nábrž provozní objekt. 3. Obrázek kolejiště z roku 1878 dokazuje, že jednotlivé budovy nevlastnila pouze jedna společnost, proto je zapotřebí v článku o společnostech hovořit. Někde se stávalo, že každá železniční společnost disponovala vlastní výpravní budovou a vlastním skladištěm, někde to bylo složitěší, což je třeba případ hradeckého nádraží. Tudíž argument, že informace o železničních společnostech nepatří do článku je zavádějící. 4. Myslet si, že o histroii dráhy lze pojednávat stylem odkud a kam se jezdilo je směšné. Délka dráhy činila cca 200 km, k tomu ji z dnešního pohledu vlastnilo hned několik společností, jednotlivé úseky mnohdy ani nebyly propojeny. Historie dráhy pojednává o výstavbě, mostech, tunelech, skalních zářezech, o zaměstnancích (odkud pocházel, z regionu?), jejich mzdě, stávkách atd. Dále pak třeba o dislokacích jednotlivých strojů. Pokud je v článku uvedena informace odkud a kam se kdy jezdilo, tak to samozřejmě souvisí s tím, aby čtenář pochopil, že v roce 1857 se nejezdilo do Liberce ani do Prahy, naše nádraží představuje železniční uzel, tedy to není tak jednoduché. 5. Pakliže do článku umístíme video týkající se motorových vozu M 274.0, M 262.0, parních lokomotiv 556.0, 423.0, jistě to bude tím, že vlaky k nádraží neodmyslitelně patří, nevím, kam by mohla být taková videa umístěna, zejména, když je na nich zachyceno jižní a severní zhlaví. Poud je tam video, tak proč by v textu nemohlo být nasazovaní jednotlivých lokomotiv, motorových vozů z pohledu historie, kam to chcete psát? K článku o lokomotivě se spíše hodí text o motoru a podvozku, popřípadě celostátní nasazení. Pokud by tam někdo vypisoval regionální nasazení, zřejmě by článek nebyl o ničem jiném. 6. K článku o železniční stanici zcela určitě patří plánek kolejiště, na nemž budou zakreslena stavědla, výhybky, návěstidla. 7. K článku také patří zmínka o autobusech, neboť bez této informace se čtenář nikdy nedozví, že do té doby se na nádraží chodilo pěšky. Historie poštovních autobusů, městské hromadné dopravy, a nakonec vlakové pošty je natolik složitá, že o tom nedokáže pojednávat ani jedna kniha. Vyhází samostatný časopis vlaková pošta. 8. Když chcete vznáčet námitky, bylo by dobré o tom něco vědět, číst třeba literaturu a chodit do knihovny, na internetu člověk opravdu nic nenajde. --195.113.185.139 15. 10. 2015, 15:37 (CEST)

Encyklopedický styl

Prosím, přečíst si Wikipedie:Encyklopedický styl, a hlavně, existuje něco jako odstavce, bez odstavců se text velice špatně čte. Článek má krátký úvod, na to kolik má textu. Nehodnotíme jestli je výzdoba hezká viz Ovšem rok 1950 přinesl pro odbavovací halu hradeckého nádraží také hezkou výzdobu v podobě bývalých reklamních pásů. Ostatní později.--Mirek256 21. 5. 2017, 11:53 (CEST)