Diskuse:Druhový komplex

K terminologii

@Reing: Vím, že se jedná o záslužný překlad (jenž si zaslouží ještě formální učesání, což je teď ale vedlejší). Rád bych se ale zeptal, z jaké české literatury pochází to názvosloví. Rychlé překládání těch pojmů považuji trochu za balancování na tenkém ledě, protože anglické názvosloví nemusí odpovídat názvosloví českému a termíny používané v angličtině nemusely být do češtiny vůbec zavedeny:

• superspecies zde nemáme jako naddruh, ale jako superdruh (což je myslím i zažitější)
• za nejproblematičtější vnímám sesterský druh, který může být v češtině chápán jako sesterský taxon (což je zcela konkrétní termín a například FUTUYMA, Douglas J.; KIRKPATRICK, Mark. Evolution. Sunderland: Sinauer Associates, Inc., Publishers, 2017. ISBN 9781605356051. S. 215–216.  celkem jasně uvádí, že „The term “sibling species” differs from sister species, which are two species descended from a single ancestral species, and are therefore one another’s closest relatives.“). Jestli chápu dobře výklad z enwiki, tak by „sibling species“ měl označovat vlastně nerozpoznaný sesterský druh. V takovém případě je ale potřeba dohledat český ekvivalent. Upozorňuji, že asi největší autorita v rámci české evoluční biologie, Jaroslav Flegr, uvádí v FLEGR, Jaroslav. Evoluční biologie. 2.. vyd. Praha: Academia, 2009. ISBN 978-80-200-1767-3, ISBN 80-200-1767-4. OCLC 505914273 S. 377.  anglický termín sibling species jako ekvivalentní k českému kryptický druh!

Pokud chceme na podobné slovíčkaření přistupovat, tak silně doporučuji srovnání a ozdrojování s českou literaturou, popřípadě ponechání anglických termínů po vzoru runaway selection. Za sebe bych to ale pokrátil a koncipoval s ostatními články.

Ad Proces speciace: určitě by se hodilo uvést, že při nějaké vzorové vikariantní alopatrii, kdy se třeba areál výskytu rozdělí napůl, budou působit na příslušné populace podobné selekční tlaky, což může vést právě k té fenotypové podobnosti. Naproti tomu u peripatrické alopatrie, případně nějaké parapatrie, kdy druhy kolonizují nějaká okrajová stanoviště, se často mohou projevovat selekční tlaky odlišné. Nehledě k tomu, že různé menší populace si vezme pod parádu i genetický posun (a ok, máme tam i ten Flegrův model úbytku polymorfismu a rozmrzlé plasticity). O mnoho zajímavější je naopak z mého pohledu ta problematika morfologické stáze i po alopatrii, pozorovaná třeba u mant obrovských (jestli se nepletu, ale je to i v článku).

Jo a taky to chce vyřešit stále chybějící odkaz Kryptický druh. Anglická Wikipedie ho přesměrovává na toto heslo, ale to přesměrovává i ten superdruh. Základ výborný, ale chtělo by na tom hlavně ohledně názvosloví ještě zapracovat. Ergo kladívko. :) OJJ, Diskuse 24. 10. 2022, 10:15 (CEST)

Přeji příjemný den

Omlouvám se, jsem expert na zcela jiná témata, v této oblasti jsem amatér. Téma mi přišlo natolik zajímavé, že jsem článek založil. I s vědomím, že překlad odborných termínů nebude vždy správný, protože vzhledem k úrovni mých znalostí nejsem schopen posoudit relevantnost jednotlivých zdrojů. Vždy spoléhám, že v podobných případech jsou na Wikipedii znalejší, kteří mé případné nedostatky napraví. Přinejmenším v době, kdy jsem na Wikipedii začínal, jsem byl k tomuto přístupu vyzván. Možná to nebyl dobrý nápad. --Reing (diskuse) 13. 11. 2022, 11:40 (CET)

@Reing: Mno, relevantnost, ono člověk ty české zdroje musí mít. V případě evoluční biologie je u nás klíčový Flegr (mám ho doma). Právě kvůli tomu názvosloví a překrývajícím se článkům a odkazům jsem se do tohoto článku vůbec nepouštěl (dílem kvůli lenosti, přiznávám :)) a naopak jsem zaplesal, že to někdo z oboru konečně vytvořil... Ok, bude to asi pár dní práce, ale zkusím s tím něco udělat... OJJ, Diskuse 19. 11. 2022, 19:55 (CET)

Díky, a ještě jednou se omlouvám. Rád bych pomohl, jen v tomto případě netuším jak. --Reing (diskuse) 23. 11. 2022, 00:31 (CET)