Runaway selection

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Problém pavího ocasu při letu, klasický příklad runaway selection

Runaway selection ("splašený výběr") nebo Fisherian runaway je teoretický mechanismus fungování pohlavního výběru, poprvé navržený Ronaldem Fisherem v raném 20. století a dnes pozorovaný u většiny pohlavně se rozmnožujících druhů. Jejím základním principem je volba samic, jejich preference pro ornamentované (ozdobené, obecně výjimečné) samce.[1][2][3][4][5][6]

Runaway selection je hypotéza, že samice si vybírají "atraktivní" samce právě podle výjimečných znaků. Fisher se touto teorií snažil vyřešit paradox, že si samice vybírají například pávy s většími ocasy, což kupodivu vede ke snižování evoluční fitness pávů, což by teoreticky nemělo umožnit v první řadě touhu samic po těchto pávech. Fisher kromě tohoto mechanismu také navrhl, že tento proces působí jako lavinový efekt, protože pokud se do populace dostanou pávi s velkým peřím, budou následující generace pravděpodobně sdílet i geny samic, které velké ornamenty preferují (viz též Autoelexe).[1][2][7]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fisherian runaway na anglické Wikipedii.

  1. a b Fisher, R.A. (1915) The evolution of sexual preference.
  2. a b Fisher, R.A. (1930) The Genetical Theory of Natural Selection.
  3. Edwards, A.W.F. (2000) Perspectives: Anecdotal, Historial and Critical Commentaries on Genetics.
  4. Andersson, M. (1994) Sexual selection.
  5. Andersson, M. and Simmons, L.W. (2006) Sexual selection and mate choice.
  6. Gayon, J. (2010) Sexual selection: Another Darwinian process.
  7. Halliburton, R. (2004) Introduction to Population Genetics.