Dir en grey

Dir En Grey
Dir En Grey
	Dir En Grey v roce 2007
Základní informace
Původ	Ósaka, Japonsko
Žánry	avantgardní metal, progresivní metal, alternativní metal, extrémní metal, nu metal, metalcore
Aktivní roky	1997–současnost
Vydavatelé	Firewall Div., SMEJ, Okami, The End, Gan-Shin, Warcon Enterprises
Významná díla	The Marrow of a Bone; Withering to Death.; Gauze
Web	DirEnGrey.co.jp
Současní členové
	Kyo (hudebník), Kaoru, Die (hudebník), Toshiya, Shinya
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dir en grey je japonská kapela, která vznikla v roce 1997 v Ósace ze členů kapely La:sadie’s poté, co odešel Kisaki (basista) kvůli neshodám ohledně jejího hudebního stylu. Zbylí členové – Niikura Kaoru (vedoucí kytarista), Die (akustický kytarista, vlastním jménem Andou Daisuke), Kyo (zpěv, je i autorem textů písní Dir en grey, vlastním jménem Niimura Tooru), Terachi Shinya (bubeník) přibrali nového basistu jménem Toshiya (Hara Toshimasa).

23. června 2009 měla skupina premiéru i v Česku, konkrétně v pražském paláci Akropolis.

Historie

1997–1999: Začátek kariéry

Většina členů pocházela z nezávislé kapely La:Sadie’s, která se však rozpadla a umožnila tak v únoru 1997 zrod nové kapely Dir en Grey. První EP Missa vydali pár měsíců poté. Kytarista Kaoru tvrdí, že jméno vybrali, protože znělo „drsně“ a je sestaveno ze slov z více jazyků, takže si k tomu lidi nepřiřadí žádný jiný význam. Poprvé upoutali pozornost v roce 1998, když se stále nezávisle produkovanými písněmi „Jealous“ a „-I´ll-“ dosáhli 10. příčky v Oricon Charts. Pět po sobě vydaných singlů, složených spoluzakladatelem X Japan Yoshikim, bylo vydáno v první polovině roku 1999, a následovalo první album Gauze. Jeden z propagačních živých koncertů byl časem vydán na VHS a DVD.

2000–2004: Od Macabre k Vulgar

V roce 2000 byl vokalista Kyo hospitalizován s problémy se sluchem a několik koncertů z tour propagující nové album Macabre muselo být odloženo. Lidé se ale odřeklých koncertů dočkali krátce po vydání singlu „Ain´t Afraid to Die“ v dubnu 2001. V následujícím roce, spolu s novým albem Kisou, navštívili Dir en Grey poprvé cizinu, kdy se vydali na tour po Číně, Tchaj-wanu a Jižní Koreji. Zpět v Japonsku již poslední koncerty, které byly součástí „Rettou Gekishin Angya tour“, propagovaly druhé EP Six Ugly. V létě 2003 vystoupili Dir en Grey v Akasaka Blitz v jednom týdnu na pěti večerních koncertech, každý (kromě prvního) s písněmi z jiného alba. Výběr písní z této akce byl shrnut do alba Vulgar. DVD titul s názvem Blitz 5 Days byl poté vydán speciálně pro členy oficiálního fanklubu, A Knot.

2005–2006: Koncertování mimo Asii

Roku 2005 vystoupili Dir en Grey poprvé v Evropě. Jejich koncerty v Berlíně a Paříži byly vyprodané bez jakékoliv reklamy.^[zdroj?] Vystupovali také na dvou významných festivalech, Rock am Ring a Rock in Park. Objevili se také na japonské odnoži „Taste of Chaos“ tour. V roce 2005 se také objevil první oficiální evropský release v podobě alba Withering to Death. Jejich hudba byla předtím v Evropě k dispozici jen přes internet. Album také získalo skupině první umístění v hitparádách mimo Asii, když se s albem umístili na 31. místě ve Finsku a ve stejné zemi také na 15. místě se singlem „Clever Sleazoid“. Pár písní bylo také zahrnuto do soundtracku k filmu Death Trance. Na začátku roku 2006 se podívali i do USA. Vystoupili v Austinu, Texasu, New York City a v Los Angeles, Kalifornii. Následoval severoamerický release alba Whitering to Death. Všechny koncerty byly opět vyprodané v pár dnech. Po dalších koncertech v Německu byl Kyo hospitalizován znovu, tentokrát kvůli problémům s hlasivkami. Přestože dva japonské koncerty musely být odloženy, kapela se nakonec zúčastnila „Family Values Tour“ skupiny Korn. V říjnu byla kapela zpět v Japonsku a vystupovala na Loudpark Festivalu po boku skupin jako Megadeth, Slayer a Children of Bodom. V prosinci dosáhl videoklip písně „Saku“ ocenění pořadu Headbanger’s Ball televize MTV2 za video roku.

2007: The Marrow of a Bone

Mezi 1. a 25. únorem jela kapela na první tour po Severní Americe, kdy navštívila sedmnáct měst. Sedmé album The Marrow of a Bone vydali 7. února v Japonsku, v USA a Evropě v příštích měsících. Roku 2007 vyrazili na „Deftones tour“ po Evropě a USA, které obsáhlo i jejich debutové vystoupení v Dánsku, Finsku, Polsku, Švédsku a Velké Británii a navíc vystoupení na evropských festivalech jako Ankkarock, M´era Luna Festival a Wacken Open Air. Krátce poté zahájila kapela japonské tour „Dozing Green“. K oslavě svého desátého výročí 19. prosince 2007 vydali dvě best of alba s názvy Decade 1998-2002 a Decade 2003-2007.

Studiová alba

Gauze (červenec 1999)
Macabre (září 2000)
Kisou (leden 2002)
Withering to Death (březen 2005)
The Marrow of a Bone (únor 2007)
Uroboros (listopad 2008)
Dum Spiro Spero (srpen 2011)
Arche (prosinec 2014)
The Insulated World (září 2018)
Phalaris (červen 2022)
Mortal Downer (vydání oznámeno na 2026)

EP

Missa (1997)
Six Ugly (2002)
The Unraveling (2013)

Singly

Jealous (1998)
-I'll- (1998)
Akuro no oka (1999)
Yurameki (1999)
-Zan- (1999)
Cage (1999)
Yokan (1999)
Myaku (2000)
[KR] Cube (2000)
Taiyou no ao (2000)
Ain't Afraid to Die (2001)
Filth (2001)
Jessica (2001)
Embryo (2001)
Child Prey (2002)
Kasumi (2003)
The Final (2004)
-Saku- (2004)
Clever Sleazoid (2005)
Ryoujoku no ame (2006)
Agitated Screams of Maggots (2006)
Dozing Green (2007)
Glass Skin (2008)
Hageshisa to, Kono mune no naka de karamitsuita shakunetsu no yami (2009)
Lotus (2011)
Different Sense (2011)
Rinkaku (2012)
Sustain The Untruth (2014)
Utafumi (2016)
Ningen wo kaburu (2018)
The World of Mercy (2019)
Ochita koto no aru sora (2020)
Oboro (2021)
199990120 (2024)
The Devil In Me (2024)

Kompilace

Behind the Mask, Volume 2 (1997)
Kai (改 -Kai-), Remixové album (2001)
The Best of Taste of Chaos (2006)
The Family Values Tour 2006 CD (2006)
Decade 1998-2002 (2007)
Decade 2003-2007 (2007)
Romantist - The Stalin, Michiro Endo Tribute Album (2010)
Vestige of Scratches (2018)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Dir en grey na Wikimedia Commons
Discography Dir En Grey finnishcharts.com
Oficiální stránky