Destičkové tkaní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Destičkové tkaní (tkaní na karetkách, karetkování, tkaní s karetkami, angl.: tablet weaving, něm.: Brettchenweben), je stará textilní technika umožňující tkaní se vzorováním. Vznikají tak povětšinou stuhy, ačkoli tato technologie umožňuje i vytkávání jednoduchých obrázků. Touto technikou lze vytvářet složitější vzory nežli za použití klasického hřebenového stávku, který se taktéž používal ke tkaní stuh.

Pásy se používají na dekoraci oděvů, popruhy a řemínky.[1]

karetkované stužky

Z historie[editovat | editovat zdroj]

Tkací destička z raného středověku v Německu

Původ destičkové techniky není známý. V Egyptě byl nalezen pás z 12. století před n. l., o kterém se dlouho tvrdilo, že byl zhotoven destičkovým tkaním. Analýza provedená koncem 20. století však dokázala, že pás byl zhotoven jinou technikou.[2]

Nálezy z 8. století př. n. l. dokazují používání destičkového tkaní v Evropě.[3] Doklady používání této techniky jsou známy například z Německa[4], Francie[5], Řecka,Rakouska či Itálie[3]. Karetkování znali i vikingové[6]. Hojně se využívalo v raném a vrcholném středověku, kdy se touto technikou tkaly pásy, stuhy i ozdobné lemy oděvů. Tato technika se používala i mimo Evropu, známa je například z Etiopie[7]. Koncem 20. století se destičkové tkaní provozovalo např. v Rusku, Číně. Indii, Japonsku a v některých arabských zemích jako živnost.[8] Jako hobby je i v 21. století tato činnost rozšířená např. v USA.[9] Rozsah komerční výroby není známý, v internetovém obchodě se nabízí k prodeji řada druhů ozdobných pásů.[10]

Způsob výroby[editovat | editovat zdroj]

Schéma techniky tkaní s destičkami

Materiál a nářadí[editovat | editovat zdroj]

Příze na tkaní mohou být z různých přírodních i umělých materiálů včetně kovů.[11]

K napínání osnovních nití se používají různé konstrukce dřevěných rámů.[12] Tuhé a tenké destičky známé častěji pod názvem karetky slouží jako vodiče osnovních nití a jsou vyrobeny z nejrůznějších materiálů. Karetky bývaly většinou ze dřeva, kůže, kovu či rohoviny, v pozdějších dobách, kdy se tkalo z tenkých hedvábných nití, se používaly i malé pergamenové karetky. V současnosti se také vyrábí z plastu či tvrdého papíru. „Člunek“, obvykle prkénko s navinutou útkovou nití slouží zpravidla také k přirážení útku ke tkanině. [13] Bez pomoci rámu se část s hotovou stužkou uvazovala k pevnému bodu (např. ke stromu) a volné nitě byly omotané kolem pasu. Při přerušení práce tak tkadlena snadno rozdělanou práci sbalila do sáčku a odnesla.

Technika tkaní[editovat | editovat zdroj]

Příklad zařízení k amatérskému tkaní

V závislosti na technice tkaní se protahují osnovní niti všemi otvory nebo jen částí z nich. Šířka tkaniny je závislá na tloušťce osnovních nití a na počtu destiček vedle sebe (4 až 40). Plochy destiček stojí rovnoběžně vedle sebe, otáčením destiček vzniká z osnovních nití skaná šňůra. Při každém pootočení destičky se čtyřmi otvory o 90° vzniká mezi osnovními nitěmi prošlup, do kterého se zanáší útek s pomocí člunku s navinutou přízí. Útek drží osnovní niti pohromadě, na povrchu hotové tkaniny není viditelný. (Zvláštními technikami s destičkami se 2 nebo 3 otvory se dají zhotovit tkaniny s viditelným útkem).

Pás tkaný destičkami

Směr otáčení destiček se mění v pravidelných intervalech a tak se tvoří na tkanině určitý (případně barevný) vzor. Z vazebních technik je známý kepr, brožovací technika aj.[14] Tkanina se vytváří pootočením karetek (buďto všech najednou, nebo u složitějších vzorů i jednotlivě, čímž vzniká nepravidelný vzor). Karetky lze otáčet dopředu i dozadu.

karetkování stuhy

Kombinacemi otáčení až 40 destiček s použitím osnovních nití ve 4 různých barvách se dají zhotovit desítky vzorů. Návod k obsluze destiček se zakresluje na vzornicovém papíru.[15][16]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tablet weaving na anglické Wikipedii.

  1. ↑ The Ancient Craft of Tablet Weaving [online]. Shelagh Lewins, 2003 [cit. 2017-04-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Collingwood: The Techniques of Tablet Weaving, Echo Point Books & Media 2015, ISBN 978-1626542143
  3. ↑ a b Gleba:. Textile Production in Pre-Roman Italy. Oxford: Ancient Textiles Series, Vol. 4, Oxbow Books 2008, ISBN 978-1-84217-330-5, str. 138-139
  4. ↑ Ræder Knudsen, L. 1994. "Analysis and Reconstruction of Two Tablet Woven Bands from the Celtic Burial Hochdorf." In North European Symposium for Archaeological Textiles 5, pp. 53 - 60.
  5. ↑ Barber, E.J.W. 1992. Prehistoric Textiles Princeton University Press.
  6. ↑ e.g. Rasmussen, L., and Lönborg, B. 1993. "Dragtrester i grav ACQ, Köstrup." Fynske Minder (Odense bys Museer), pp. 175-182.
  7. ↑ Gervers, Michael. "The tablet-woven hangings of Tigre, Ethiopia: from history to symmetry". Treasury of Ethiopian Images. The Burlington Magazine, 2004.
  8. ↑ Zechlin: Werkbuch für Mädchen, Otto Maier Verlag Ravensburg 1972, ISBN 3473-423157, str. 132
  9. ↑ Card weaving on hand crafted loom [online]. You Tube, 2012-06-06 [cit. 2017-04-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ Beliebte Artikel für tablet woven trim [online]. Etsy, 2017 [cit. 2017-04-18]. Dostupné online. (německy) 
  11. ↑ Tablet weaving with wire [online]. You Tube, 2012-10-18 [cit. 2017-04-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ Brettchenweben [online]. Pinterest, 2017 [cit. 2017-04-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ Hooper: Weaving with Small Appliances - Book II, Read Books Ltd 2013, ISBN 9781447492283
  14. ↑ Stolte: Technik des Brettchenwebens, Experimentelle Archäologie in Deutschland, Archäologische Mitteilungen aus Nordwestdeutschland, Beiheft. Nr. 4. Oldenburg 1990, ISBN 3-920557-88-3, str. 434–437
  15. ↑ Drafting Thread-In Card Weaving Patterns [online]. Aibell ingen Dairmata, 2013 [cit. 2017-04-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ Tablet weaving patterns [online]. Pinterest, 2017 [cit. 2017-04-18]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Destičkové_tkaní&oldid=21305914“