Tento článek patří mezi dobré v české Wikipedii. Kliknutím získáte další informace.

Desertshore

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Desertshore
Interpret Nico
Druh alba studiové album
Vydáno prosinec 1970
Nahráno květen−červenec 1970
Žánr experimentální hudba, art rock
Délka 28:51
Jazyky angličtina, němčina, francouzština
Vydavatelství Reprise Records
Producenti John Cale, Joe Boyd
Profesionální kritika
Nico chronologicky
The Marble Index
(1969)
Desertshore
(1970)
The End…
(1974)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Desertshore je třetí sólové studiové album německé zpěvačky Nico, vydané v prosinci 1970 u vydavatelství Reprise Records. Stejně jako v předchozích případech se na albu podílel hudebník John Cale, který vedle různých nástrojů obstaral také produkci alba (spolu s ním byl jako producent alba uveden také Joe Boyd).[3][4] Své předchozí album The Marble Index Nico vydala v roce 1969 a následně jí byla zrušena smlouva s vydavatelstvím Elektra Records. Přestože album vyšlo u velkého vydavatelství, nedosáhlo prakticky žádného komerčního úspěchu a i prodejnost byla velmi malá.[5] Její další album The End… pak vyšlo až v roce 1974, a to opět u jiného vydavatelství, tentokrát Island Records.[6]

Zajímavostí je, že album má poměrně krátkou stopáž − necelých dvacet devět minut − a také to, že jsou v písních použity tři různé jazyky: kromě angličtiny se ve dvou písních zpívá německy a jedna další je ve francouzštině.[7] Vedle Calea, který zde obstarává všechny nástroje kromě trubky a harmonia, se na albu podílel ještě zpěvaččin syn Ari, který zpívá v písni „Le Petit Chevalier“, a Adam Miller, jenž zpívá doprovodné vokály.[p 1]

Před vydáním[editovat | editovat zdroj]

Po vydání předchozího alba The Marble Index Nico kvůli malému úspěchu přišla o nahrávací kontrakt s vydavatelstvím Elektra Records a nové album tedy vydala poté, co jí byla zajištěna smlouva s Reprise Records.[3][6] Přestože nahrávání alba Desertshore začalo ve studiu Vanguard StudiosNew Yorku, brzy se přesunulo do Sound TechniquesLondýně.[3] Právě zde byly nahrány všechny písně kromě „Le Petit Chevalier“, jejíž nahrávka vznikla ve Studio DavoutPaříži.[8] Cale v roce 1970 řekl, že na albu plánuje využít smyčcový orchestr a v některých písních i rockovou kapelu, což však nakonec nerealizoval.[3] Není jasné, kdy přesně bylo album nahráno, nicméně všeobecně se má za to, že se tak stalo od května do července 1970. Původní demosnímky nahrála Nico 20. srpna 1969 a tyto nahrávky vyšly v roce 2007 na kompilaci The Frozen Borderline: 1968-1970.[3]

Vydání[editovat | editovat zdroj]

Původně vyšlo album na vinylové LP desce v prosinci 1970 pouze ve Spojených státech amerických. Ve Spojeném království je následovalo až v lednu 1971.[8][9] Na obalu alba je použit záběr z filmu La Cicatrice intérieure francouzského režiséra Philippa Garrela; Nico zde sedí na koni vedeném malým chlapcem[10] v poušti, a na zadní straně je Nico sedící mezi kameny. Rovněž je zde uvedeno, že dvě z písní, konkrétně „Abschied“ a „Mütterlein“, byly použity v Garrelově filmu La Cicatrice intérieure;[8] tento film byl však nakonec oficiálně představen až v roce 1972, a „Mütterlein“ se v něm neobjevila − jsou zde však další tři písně z Desertshore: „Janitor of Lunacy“, „My Only Child“ a „All That is My Own“.[9] Autorem konceptu obalu je Nigel Weymouth. V roce 1993 bylo album digitálně remasterováno Lee Herschbergem a vyšlo v reedici na CD.[11]

Písní „Afraid“ byla Nico zastoupena na kompilačním albu Conflict & Catalysis: Productions & Arrangements 1966-2006 (2012), které obsahovalo písně různých interpretů produkované nebo aranžované Johnem Calem.[12]

Skladby[editovat | editovat zdroj]

Album otevírá skladba „Janitor of Lunacy“, kterou Nico napsala pro Briana Jonese, člena skupiny The Rolling Stones, krátce po jeho smrti.[13] Nico se v této písni doprovází pouze na harmonium, a jiné nástroje zde použity nejsou. Stejně jako první píseň z alba byla i druhá napsána pro skutečnou osobu; píseň se jmenuje „The Falconer“, a Nico ji složila pro Andyho Warhola poté, co byl v červnu 1968 postřelen.[14] V písni Nico zpívá a hraje na harmonium, a je doprovázena Caleovým klavírem;[15] Cale zde rovněž bije do zvonu. Na klavír Cale hraje pouze na počátku a pak ještě přibližně v polovině písně v její mezihře, kam vsadil klasický klavírní part.[4] Třetí skladbou v pořadí je „My Only Child“, kterou Nico věnovala svému synovi Arimu. V písni Nico pouze zpívá, a je zde doprovázena občasnou trubkou.[3] Do další písně „Le Petit Chevalier“, jež je zpívána ve francouzštině a trvá pouze minutu a čtvrt, přispěl svým hlasem Ari.[4][16] Ten je zde doprovázen Nico, která hraje na cembalo.[17]

Druhou stranu původní LP desky zahajuje německy zpívaná „Abschied“.[4] Úvod obstarává Caleova viola, později se přidává harmonium, a kolem pětačtyřicáté sekundy připojuje Nico svůj zpěv. Následuje „Afraid“, jednoduchá píseň, kde Nico zpívá a Cale hraje na klavír a potichu rovněž na violu. Třetí skladbou na této straně desky je ponurá „Mütterlein“, kterou Nico zpívá za doprovodu harmonia, občasné trubky a Johna Calea, jenž obstarává zvony a klavír.[4] V závěru alba se nachází tříapůlminutová „All That is My Own“, kterou Cale doplnil o fanfáry připomínající středověkou hudbu; Nico převážně zpívá, nicméně v několika částech šepotem vypráví.[5]

Kritika[editovat | editovat zdroj]

Když album vyšlo, většina kritiků jej zatracovala; například v časopise The New Musical Express je recenzentem označeno za nejhorší album, které kdy slyšel.[9][16] Podobně se vyjádřil i Robert Christgau ve své recenzi v časopise The Village Voice, kde uvedl, že alba The Velvet Underground & Nico a Chelsea Girl byly silné desky, ale The Marble Index a právě Desertshore jsou mnohem horší už kvůli tomu, že si zde písně píše Nico sama a již nehraje písně jiných autorů.[2] Jedním z mála kritiků, kteří album chválili, byl Ed Ward. Ten ve své recenzi pro časopis Rolling Stone napsal, že je k albu třeba přistupovat jinak než k jiným nahrávkám, a doplnil, že si tato hudba jistě najde své fanoušky.[18]

Odkaz[editovat | editovat zdroj]

V roce 2007 nahrála svou verzi tohoto alba anglická industriální skupina Throbbing Gristle; nahrávací frekvence byla přístupná veřejnosti, a dvanáctihodinový záznam z nahrávání později vyšel na albu The Desertshore Installation.[19] Podle původních plánů se měl záznam sestříhat a následně měl vyjít na klasickém albu. Špatná technická kvalita zapříčinila, že k tomu nedošlo, a skupina se pak rozhodla jít do studia znovu a album nahrát ještě jednou. Mezitím však zemřel Peter Christopherson, jeden z členů skupiny. Přesto skupina nahrávku pořídila,[20] ale nevydala ji jako album skupiny Throbbing Gristle, nýbrž pod hlavičkou projektu X-TG.[21] Mezi hostujícími zpěváky byli například Marc Almond, Blixa Bargeld a Antony Hegarty.[22]

Různé písně z alba Desertshore nahrála řada dalších hudebníků, jako jsou například anglický zpěvák a multiinstrumentalista Patrick Wolf (píseň „Afraid“), rocková skupina Mercury Rev („Afraid“), zpěvačka Neko Case („Afraid“),[23] norská zpěvačka Susanna Wallumrød („Janitor of Lunacy“),[24] americká psychedelická skupina Espers („Afraid“),[25] rakouská hudebnice Soap&Skin („Janitor of Lunacy“),[26] hudebníci John Contreras a Rose McDowall („Afraid“)[27] nebo belgická skupina Laïs („All That is My Own“).

Seznam skladeb[editovat | editovat zdroj]

Autorkou všech skladeb je Nico.

Strana 1 (LP)
Pořadí Název Délka
1. Janitor of Lunacy“   4:01
2. The Falconer“   5:39
3. My Only Child“   3:27
4. Le Petit Chevalier“   1:12
Strana 2 (LP)
Pořadí Název Délka
1. Abschied“   3:02
2. Afraid“   3:27
3. Mütterlein“   4:38
4. All That is My Own“   3:54
Celková délka:
28:51

Obsazení[editovat | editovat zdroj]

Zpívající žena na černobílé fotografii
Nico v roce 1985
Hudebníci
Technická podpora

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Adam Miller byl kamarád Johna Calea, který rovněž zpíval na jeho albu Church of Anthrax.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. DEMING, Mark. Nico: Desertshore [online]. Allmusic [cit. 2014-02-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b CHRISTGAU, Robert. Nico [online]. RobertChristgau.com [cit. 2014-02-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c d e f g UNTERBERGER, Richie. White Light/White Heat: Velvet Underground den po dni. Překlad Petr Ferenc. Praha: Volvox Globator, 2011. 364 s. ISBN 978-80-7207-821-9. S. 281. 
  4. a b c d e COPE, Julian. Nico − Desertshore [online]. Head Heritage, 2003-12 [cit. 2014-02-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b Unterberger s. 282.
  6. a b REYNOLDS, Simon. From the Velvets to the void [online]. The Guardian, 2007-03-16 [cit. 2014-02-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. TOTALE, Todd. Lost Classic: Nico – Desertshore [online]. Glorious Noise, 2010-02-04 [cit. 2014-02-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. a b c Nico (3) ‎− Desertshore (2584098) [online]. Discogs [cit. 2014-02-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. a b c Unterberger s. 296.
  10. WITTS, Richard. Nico: Život a lži jedné legendy. Olomouc: Votobia, 1994. 397 s. ISBN 80-85619-80-6. S. 316. 
  11. Nico (3) ‎− Desertshore (551793) [online]. Discogs [cit. 2014-02-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. JOHNSON, Phil. Album: John Cale, Conflict & Catalysis: Productions and Arrangements 1966-2006 (Big Beat) [online]. The Independent, 2012-04-08 [cit. 2014-02-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. Witts, s. 300.
  14. Witts, s. 259.
  15. NALLI, Carlo. Nico: Desertshore [online]. Storia Della Musica [cit. 2014-02-15]. Dostupné online. (italsky) 
  16. a b FROWNY, Guy. 1970: Nico − Desertshore [online]. Tiny Mix Tapes, 2012-08-27 [cit. 2014-02-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. Nico (3) ‎− Desertshore (2239071) [online]. Discogs [cit. 2014-02-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. a b WARD, Ed. Nico: Desertshore [online]. Rolling Stone [cit. 2014-02-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 
  19. Throbbing Gristle to complete Desertshore project [online]. FACT, 2011-04-14 [cit. 2014-02-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. PETRIDIS, Alexis. Chris Carter, Peter Christopherson, Cosey Fanni Tutti: Desertshore/The Final Report – review [online]. The Guardian, 2012-11-22 [cit. 2014-02-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. NEYLAND, Nick. X-TG: Desertshore/The Final Report [online]. Pitchfork Media, 2012-11-29 [cit. 2014-02-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. X-TG - Desertshore: The Final Report [online]. Uncut [cit. 2014-02-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. PAŘÍZEK, Michal. Mrazivě nádherná Neko Case [online]. Full Moon, 2013-12-18 [cit. 2014-02-14]. Dostupné online. 
  24. KLEIN, Joshua. Susanna: Flower of Evil [online]. Pitchfork Media, 2009-01-17 [cit. 2014-02-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. RUCCIA, Dan. Espers − The Weed Tree [online]. Dusted Magazine, 2005-10-07 [cit. 2014-02-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. Soap&Skin − Untitled [online]. Discogs [cit. 2014-02-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. DEAN, Jonathan. John Contreras/Rose McDowall/Nurse with Wound, "Afraid 1 & 2/Geometric Horsehair Cavalcade" [online]. brainwashed, 2005-06-11 [cit. 2014-02-14]. Dostupné online. (anglicky)