Camera Obscura (album)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Camera Obscura
Interpret Nico
Druh alba studiové album
Vydáno 1985
Nahráno březen−duben 1985
Žánr experimentální hudba, art rock
Délka 44:15
Jazyky angličtina, němčina
Vydavatelství Beggars Banquet Records
Producent John Cale
Profesionální kritika

Allmusic 2.5/5 hvězdičekStar full.svgStar half.svgStar empty.svgStar empty.svg[1]

Nico chronologicky
Do or Die: Nico in Europe
(1982)
Camera Obscura
(1985)
Behind the Iron Curtain
(1985)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Camera Obscura je šesté a zároveň poslední sólové studiové album německé zpěvačky Nico. Vydáno bylo v roce 1985 společností Beggars Banquet Records a jeho producentem byl zpěvaččin dlouholetý spolupracovník John Cale. Na rozdíl od předchozích alb desku však pouze produkoval a nehrál na ní na žádné nástroje. Album obsahuje celkem sedm autorských písní a dvě coververze. Obsahuje písně zpívané jak v angličtině, tak i ve zpěvaččině rodné němčině.

Před vydáním[editovat | editovat zdroj]

V souvislosti s vydáním zpěvaččina pátého alba Drama of Exile v roce 1981 byla Nico vázána smlouvou ke společnosti Illuminated Records.[2] Zpěvaččin manažer Alan Wise jí v roce 1985 zajistil kontrakt s vydavatelstvím Beggars Banquet Records, která vyplatila dluh patřící firmě Illuminated Records a Nico tak mohla nahrát nové album.[2] Wise rovněž zajistil, aby desku produkoval John Cale.[2][p 1] Ten s ní spolupracoval na prvních čtyřech albech, zatímco na pátém nikoliv. Zvukovým inženýrem při nahrávání byl Caleův blízký spolupracovník a kytarista v jeho doprovodné skupině Dave Young. Nahrávání alba Camera Obscura probíhalo od března do dubna 1985 ve studiu The StrongroomLondýně.[4][5] Jelikož Nico neměla dostatek vlastních písní, vzpomněla si na Paula Morrisseye. Ten jí v minulosti poradil, aby zpívala písně od jiných lidí, což také na počátku své kariéry dělala.[6]

Skladby[editovat | editovat zdroj]

Album otevírá píseň „Camera Obscura“, v níž šeptem vypráví John Cale, zatímco zpěv Nico se zde vyskytuje ojediněle. První ze dvou coververzí, které byly na desku zařazeny, je „My Funny Valentine“ od Richarda Rodgerse s textem od Lorenze Harta. Tato verze je hraná v c-moll, což je převzato od trumpetisty a zpěváka Cheta Bakera.[7] Na páté pozici se nachází coververze písně „Das Lied vom einsamen Mädchen“ od Wernera R. Heymanna a Roberta Gilberta, která vypráví o dívce s blond vlasy.[7]

Podpora alba[editovat | editovat zdroj]

V říjnu 1985 Nico dvakrát vystoupila v Československu; v Brně-Kníničkách a v Praze na Opatově. Mimo to vystoupila například v Polsku a Maďarsku.

Seznam skladeb[editovat | editovat zdroj]

Na původní gramofonové desce se prvních pět písní nachází na první straně a zbylé na druhé.

Pořadí NázevAutor Délka
1. „Camera Obscura“  Nico, John Cale, James Young, Graham Dids 3:46
2. „Tananore“  Nico 4:28
3. „Win a Few“  Nico 6:13
4. My Funny Valentine“  Richard Rodgers, Lorenz Hart 3:29
5. Das Lied vom einsamen Mädchen“  Werner Richard Heymann, Robert Gilbert 5:43
6. „Fearfully in Danger“  Nico 7:30
7. „My Heart Is Empty“  Nico 4:42
8. „Into the Arena“  Nico 4:16
9. „König“  Nico 4:08
Celková délka:
44:15

Sestava[editovat | editovat zdroj]

Hudebníci
Technická podpora

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Cale během nahrávání alba žil v bytě Nico, odkud vystěhoval básníka Johna Coopera Clarka.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. THOMPSON, Dave. Camera Obscura [online]. Allmusic [cit. 2016-11-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c WITTS, Richard. Nico: Život a lži jedné legendy. Překlad Zuzana Zámečníčková. Olomouc: Votobia, 1994. 397 s. ISBN 80-85617-80-6. S. 375. 
  3. MITCHELL, Tim. Sedition and Alchemy: A Biography of John Cale. Ilustrace Dave McKean. London: Peter Owen, 2003. 239 s. ISBN 0 7206 11326. S. 164. (anglicky) 
  4. Nico (3) + Faction,The* - Camera Obscura [online]. Discogs [cit. 2016-11-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. HOGAN, Peter. The Rough Guide to the Velvet Underground. 1. vyd. London: Rough Guides, 2007. 300 s. ISBN 978-1-84353-588-1. S. 202. (anglicky) 
  6. Witts, s. 378.
  7. a b Witts, s. 377.