David Suazo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
David Suazo
Suazo v roce 2006
Suazo v roce 2006
Osobní informace
Celé jméno Óscar David Suazo Velázquez
Datum narození 5. listopadu 1979 (40 let)
Místo narození Honduras San Pedro Sula, Honduras
Výška 1,82 m
Přezdívka La Pantera (Panter)
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
Pozice útočník
Mládežnické kluby
CD Marathón
Profesionální kluby
Roky Klub Záp. (góly)
1997–1999
1999–2007
2007–2011
2008–2009
2010–2011
2011–2012
Paraguay CD Olimpia
Itálie Cagliari Calcio
Itálie Inter Milán
Portugalsko SL Benfica
Itálie Janov CFC
Itálie Catania Calcio
01000(5)
2550(94)
02700(8)
01200(4)
01600(3)
00600(0)
Reprezentace**
Roky Reprezentace Záp. (góly)
1999–2012 Honduras Honduras 570(17)
Trenérská kariéra***
Roky Klub
2018 Itálie Brescia Calcio
Úspěchy
1. italská fotbalová liga
Zlatá medaile 2007/2008 FC Inter Milán
Zlatá medaile 2009/2010 FC Inter Milán
Další informace
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
* Starty a góly v domácí lize za klub aktuální k 25. 10. 2019
** Starty a góly za reprezentaci aktuální k 25. 10. 2019
*** Trenérské působení aktuální k 25. 10. 2019
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Óscar David Suazo Velázquez (* 5. listopadu 1979) je bývalý honduraský profesionální fotbalista, který se po konci hráčské kariéry stal trenérem. Hrál na pozici útočníka v několika italských klubech a též za reprezentaci Hondurasu.

Klubová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Z Olimpie do Cagliari[editovat | editovat zdroj]

Do světa velkého fotbalu jej uvedl paraguayský celek CD Olimpia, odkud jako 19letý zamířil do Itálie do týmu Cagliari Calcio. V jeho první sezóně nastoupil ke 13 zápasům a vstřelil 1 branku, nezabránil ale sestupu do Serie B. Zde klub strávil celkově čtyři sezóny, než se dokázal vrátit zpátky do Serie A. Suazo si vydobyl místo v základní sestavě a mužstvo střelecky táhl.

V ročníku 2004/05 bojoval nováček Cagliari o udržení v soutěži. Hned v září se gólově uvedl, na hřišti Fiorentiny sice jeho gól vzhledem k porážce 1:2 nestačil, další zápas doma se Sienou však pojistil vedení 2:0 gólem v 76. minutě.[1][2] Důležité 4 góly přidal v březnu, jimiž pomohl k záchraně. Jedním z nich byl gól v 89. minutě na 2:2 začátkem března na hřišti Parmy, ale Fábio Simplício nakonec v nastavení strhl výhru na stranu domácích.[3] Na jaře, konkrétně v březnu, si zahrál v exhibičním utkání na pomoc obětem tsunami.[4]

Další ročník znovu sehrál velkou roli v záchraně v nejvyšší lize, když se stal s 22 góly třetím nejlepším střelcem za Lucou Tonim (31) a Davidem Trezeguetem (23).[5] Už ve druhém kole se prosadil proti Laziu, když pronikl obranou soupeře ještě během prvné minuty utkání, zápas díky gólu Siviglii skončil 1:1.[6] Následující utkání s Messinou srovnal na konečných 1:1.[7] V říjnu se trefil třikrát, a to nejprve proti Chievu (prohra 1:2), následně proti Livornu (remíza 1:1) a nakonec Fiorentině (prohra 1:2). Proti Sampdorii dvěma góly sám zařídil výhru 2:0.[8] Důležité branky střílel také na jaře, Cagliari skončilo sezonu na 14. příčce.

I další sezonu se gólově přičinil o záchranu, během 36 zápasů dal 14 branek. Cagliari skončilo jeden bod před sestupujícím Chievem. Podle jeho vlastních slov o něj v zimní přestávce projevil zájem Real Madrid, který se pokoušel nahradit odcházejícího Ronalda, Suazo však nabídku odmítl.[9]

Inter Milán[editovat | editovat zdroj]

V červnu 2007 se dohodl na smlouvě s milánským Interem, kterému se upsal do roku 2011.[10] Během první sezony bojoval o místo v sestavě a plnil spíše roli náhradníka. Poslední říjnový den naskočil z lavičky do domácího zápasu proti Janovu (konečná výhra 4:1) a během několika minut se poprvé gólově prosadil.[11] Do konce podzimu přidal ještě tři branky. Sám zařídil výhru 2:0 doma nad Livornem, když ve 14. a poté 18. minutě rozhodl utkání.[12] V březnu na půdě Janova hrál znovu od začátku, jedním gólem zařídil remízu 1:1.[13] V italské lize celkem zasáhl do 27 utkání a vstřelil 8 branek i přes velkou konkurenci v podobě Ibrahimoviće, Crespa, Cruze a Balotelliho. Na konci sezony slavil mistrovský titul.

Hostování a konec kariéry[editovat | editovat zdroj]

Následně do Interu dorazil nový trenér José Mourinho, jenž se Suazem nepočítal.[14] Sezonu 2008/09 byl poslán na hostování do portugalské Benficy, kde prorazil do základní sestavy, ale jarní část příliš neovlivnil kvůli zranění. Zahrál si ve vítězném finále Ligového poháru proti Sportingu, a to v základu po boku kapitána Nuno Gomese a odehrál celý zápas.[15] Ani další sezonu nedostal šanci v Interu a byl poslán hostovat do Janova. Sezonu 2010/11 si nezahrál v soutěžním zápase kvůli zranění. Na konci sezony mu vypršela smlouva s Interem a zamířil jako volný hráč do Catanie Calcio, kde podepsal smlouvu do roku 2012.[16]

Jeho působení v Catanii, nakonec poslední v kariéře, brzdila zranění. V létě 2012 mu skončila v klubu smlouva, na jaře 2013 pak ohlásil konec kariéry.

Reprezentační kariéra[editovat | editovat zdroj]

Trenér Maradiaga jej vzal na Letní olympijské hry konané hlavně v australském Sydney. Suazo dvěma góly (jeden byl z penalty) přispěl k remíze 3:3 proti Nigérii. Ve druhém utkání proti Itálii odehrál opět celou minutáž, ale neodvrátil porážku 1:3. Ve třetím zápase vstřelil dva góly proti domácí Austrálii, Honduras ale nepostoupil.[17]

V seniorské reprezentaci poprvé nastoupil pod koučem Maradiagou 4. března 2000 během domácího kvalifikačního zápasu na Mistrovství světa 2002 proti Nikaragui. Suazo začal v základní sestavě a byl u vítězství 3:0.[18] Během kvalifikace se prosadil v obou zápasech proti Salvadoru, Honduras ale neuspěl a skončil v konečné tabulce za postupující Kostarikou, Mexikem a USA.

Dostal se do nominace na latinskoamerický turnaj Copa América 2001, kde ale odehrál pouhých 14 minut v úvodu proti Kostarice.[19] Honduras na Copě získal třetí místo.

V roce 2003 si zahrál na Zlatém poháru CONCACAF, kam se Honduras kvalifikoval přes Středoamerický pohár. Suazo zasáhl do obou zápasů, ale po prohře proti Brazílii a remíze proti Mexiku se Honduras s turnajem rozloučil. Suazo pomáhal národnímu mužstvu v kvalifikačních bojích o Mistrovství světa 2006, ale jeho góly nestačily ani na postup do závěrečné fáze. Zlatého poháru CONCACAF v roce 2005 se neúčastnil.

Honduras se dokázal kvalifikovat na MS 2010 do Jihoafrické republiky a Suazo byl u toho. Byl nominován kolumbijským trenérem Reinaldem Ruedou na závěrečný šampionát, ale prvního zápasu s Chile se neúčastnil. Jako hrot nastoupil do druhého skupinového zápasu se Španělskem, který Španělé vyhráli dvěma góly Davida Villy. Ještě před prvním gólem měl Suazo v 17. minutě gólovou šanci, když těsně nestihl lob Palaciose.[20] Suazo byl střídán v samotném závěru zápasu. Ve třetím zápase se Švýcarskem, které skončilo remízou 0:0, se rovněž gólově neprosadil, byť měl ve druhém poločase slibnou příležitost. Opět byl střídán v závěru zápasu a Honduras skončil poslední ve skupině s jedním bodem.[21]

Trenérská kariéra[editovat | editovat zdroj]

Během léta v roce 2018 se stal trenérem Brescie Calcio v druhé italské lize, Serii B. Hned v září ale dostal vyhazov poté, co s týmem během tří zápasů uhrál pouze bod za remízu.[22]

Úspěchy[editovat | editovat zdroj]

Zdroj: [23]

Inter Milán
SL Benfica

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Spielbericht: 27548 [online]. transfermarkt.com [cit. 2019-10-25]. Dostupné online. 
  2. Spielbericht: 27552 [online]. transfermarkt.com [cit. 2019-10-25]. Dostupné online. 
  3. Late Adriano penalty gives Inter victory. China Daily [online]. 2005-03-07 [cit. 2019-10-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Stars shine for tsunami benefit. BBC [online]. 2005-02-15 [cit. 2019-10-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. NIELSEN-BURGESS, Erin. 2005-06 Italian Serie A Season Statistics [online]. 2006-06-04 [cit. 2019-10-25]. Dostupné online. 
  6. Spielbericht: 37211 [online]. transfermarkt.com [cit. 2019-10-25]. Dostupné online. 
  7. Spielbericht: 40921 [online]. transfermarkt.com [cit. 2019-10-25]. Dostupné online. 
  8. Spielbericht: 41015 [online]. transfermarkt.com [cit. 2019-10-25]. Dostupné online. 
  9. Suazo eyes Inter or Roma. Eurosport.com [online]. 2007-03-27 [cit. 2019-10-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. David Suazo joins Inter [online]. inter.it, 2007-06-26 [cit. 2019-10-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. PAVLÍK, Tomáš. Eurofotbal.cz [online]. 2007-10-31 [cit. 2019-10-25]. Dostupné online. 
  12. BARTL, Pavel. Inter Milán - AS Livorno 2:0. Eurofotbal.cz [online]. 2008-02-16 [cit. 2019-10-25]. Dostupné online. 
  13. HOLZMAN, Ondřej. FC Janov - Inter Milán 1:1. Eurofotbal.cz [online]. 2008-03-19 [cit. 2019-10-25]. Dostupné online. 
  14. PAVLÍK, Tomáš. Inter čeká výprodej, Mourinho nepočítá s devíti fotbalisty. Eurofotbal.cz [online]. 2008-06-05 [cit. 2019-10-25]. Dostupné online. 
  15. Spielbericht: 999127 [online]. transfermarkt.com [cit. 2019-10-25]. Dostupné online. 
  16. PAVLÍK, Tomáš. Suazo se nakonec stal novou posilou Catanie. Eurofotbal.cz [online]. 2011-08-12 [cit. 2019-10-25]. Dostupné online. 
  17. STOKKERMANS, Karel. Games of the XXVII. Olympiad: Football Tournament [online]. rsssf.com, 2008-08-22 [cit. 2019-10-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. Spielbericht: 2575747 [online]. transfermarkt.com [cit. 2019-10-25]. Dostupné online. 
  19. Spielbericht: 1022243 [online]. transfermarkt.com [cit. 2019-10-25]. Dostupné online. 
  20. TKADLEC, Adam. Španělé porazili Honduras a udrželi si šanci na postup. Eurofotbal.cz [online]. 2010-06-21 [cit. 2019-10-25]. Dostupné online. 
  21. KÜNZEL, Michael. Po velice slabém výkonu Švýcarsko končí. Eurofotbal.cz [online]. 2010-06-25 [cit. 2019-10-25]. Dostupné online. 
  22. Brescia: Cellino strikes again. football-italia.net [online]. 2018-09-18 [cit. 2019-10-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. transfermarkt.com [cit. 2019-10-25]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu David Suazo ve Wikimedia Commons