Daniel Ernst Jablonský
| Daniel Ernst Jablonský | |
|---|---|
| Narození | 20. listopadu 1660 Nassenhuben, Prusko |
| Úmrtí | 25. května 1741 (ve věku 80 let) Berlín, Německo |
| Místo pohřbení | Hřbitov farního kostela v Berlíně |
| Alma mater | Oxfordská univerzita Evropská univerzita Viadrina |
| Povolání | pastor |
| Ocenění | člen Královské společnosti |
| Nábož. vyznání | Jednota bratrská |
| Děti | Pavel Ernest Jablonský |
| Rodiče | Petr Figulus Jablonský |
| Příbuzní | Jan Teodor Jablonský (bratr) Henrich Wilhelm Jablonski (vnuk) |
| Funkce | biskup |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| děd | Jan Amos Komenský |
|---|---|
| matka | Alžběta Komenská |
Daniel Ernst Jablonský (20. listopadu 1660 Nassenhuben (nyní Mokry Dwór) poblíž Gdaňska – 25. května 1741 Berlín) byl česko-polsko-německý teolog, biskup Jednoty bratrské. Jeho bratrem byl historik Jan Teodor Jablonský a synem německý lingvista a profesor teologie Pavel Ernest Jablonský (1693–1757).
Byl významným církevním organizátorem a reformátorem (usiloval o sjednocení luteránských a kalvinistických církví), učencem mnoha disciplín, plodným autorem a překladatelem (také hebraistou) s bohatou korespondencí. Na stuttgartské univerzitě je zřízeno výzkumné pracoviště Jablonski-Forschungsstelle věnované dějinám střední a východní Evropy jeho doby.
Pocházel z rodiny českobratrských duchovních, kteří opustili Čechy v době třicetileté války. Byl vnukem Jana Amose Komenského, synem Petra Figula Jablonského a Alžběty Komenské. Rodné příjmení Daniela Ernesta Jablonského bylo Figulus, příjmení Jablonský přibral v roce 1685 podle Jablonného nad Orlicí, otcova rodného města. V roce 1688 se v Lešně oženil se Skotkou Barbarou Fergushillovou (1671–1723, dcera Samuela a Christiny), se kterou měl 16 dětí.
V dětství ministroval v českobratrském kostele, v letech 1677–1678 studoval teologii, filozofii a jazyky ve Frankfurtu nad Odrou, od roku 1679 byl učitelem na škole litevského knížete a magnáta Radivila (Litevsky Radvil, polsky Radziwił) v litevských Biržajích a v letech 1680 až 1683 vystudoval v Oxfordu na pastora (kazatele).
Po studiích
[editovat | editovat zdroj]Po skončení studií se stal pastorem reformované evangelické církve v Magdeburgu. V letech 1686–1691 vykonával funkci rektora protestantského gymnázia v Lešně. Roku 1691 se stal dvorním kazatelem v Královci a roku 1693 byl povolán do Berlína. V roce 1699 byl vysvěcen za biskupa Jednoty bratrské. Zároveň též vykonával funkci superintendenta kalvinistické církve ve Velkoknížectví Litevském.
Akademie věd
[editovat | editovat zdroj]Roku 1700 společně s Gottfriedem Wilhelmem Leibnizem přivedli braniborského kurfiřta k založení Kurfiřtské braniborské společnosti nauk, německy Kurfürstlich-Brandenburgische Societät der Wissenschaften, přejmenované již v roce 1701 – po korunovaci branderbusrkého kurfiřta pruským králem – na Pruskou královskou akademii nauk (Königlich-Preußische Akademie der Wissenschaften). Byl jejím sekretářem (1710–1733), v letech 1710 až 1731 viceprezidentem a ředitelem Studií filologie a Orientu a v období 1733 až do své smrti (1741) prezidentem akademie. V roce 1707 natrvalo opustil Lešno a přestěhoval se do Berlína. V roce 1713 se stal členem britské Královské společnosti (věd, anglicky Royal society). V roce 1718 byl povolán do luteránské Konsistoře – vedení luteránské církve v Braniborsku. V roce 1728 se stal církevním radním v pruském reformovaném církevní direktoriátu.
Konec svého života spojil také s rozvojem Jednoty bratrské v Herrnhutu. Vysvětil na biskupy Davida Nitschmanna (1735) a Nikolause Ludwiga von Zinzendorfa (1737).
Dílo
[editovat | editovat zdroj]V roce 1731 publikoval v Berlíně rozsáhlou monografii týkající se Sandoměřské dohody:
- JABLONSKÝ, Daniel Ernst. Historia Consensus Sendomiriensis, Inter Evangelicos Regni Poloniæ, Et M.D. Lithvaniae In Synodo Generali Evangelicorum Utriusque Partis, Sendomiriæ An. MDLXX. Die 14. Aprilis Initi, Continua Serie, Quæ Synodum Sendomiriensem Antegressa, Quæ In ipsa Synodo Acta, Quæque Eam Consecuta Sunt, Ex Archivis Ecclesiarum, Et Monumentis Maximam Partem Mss. Percenses, Ac Præsens Usque Tempus Decucta Cui Subjictur ipse Consensus, nec non Synodi Generales, Consensui jungi folitæ [online]. Berlín: Berolini: apud Ambrosium Haude, 1731 [cit. 2025-09-16]. Dostupné online.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Joachim Bahlcke, Bogusłav Dybaś, Hartmut Rudolph (eds.): Daniel Arnošt Jablonský. Život a dílo vnuka J. A. Komenského. Praha, Národní pedagogické muzeum a knihovna Komenského, 2011. (obsah sborníku)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Daniel Ernst Jablonský na Wikimedia Commons - Zbiory związane z D. E. Jabłońskim w Wielkopolskiej Bibliotece Cyfrowej Archivováno 21. 9. 2015 na Wayback Machine. (polsky)
- Daniel Ernst Jablonski im Biographisch-Bibliographischen Kirchenlexikon (de) (německy)
- Jablonsky in Album Amicorum of F. P. Pápai(anglicky)
- Životopis na NNDB (anglicky)
- http://exulant.evangnet.cz/?q=system/files/ex31_0.pdf (česky, str. 29-31)