Daniel Comboni

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Sv.
Daniel Comboni
M.C.C.I.
Apoštolský vikář ve Střední Africe
Fotografie D. Comboniho s tureckým turbanem (1873)
Fotografie D. Comboniho s tureckým turbanem (1873)
Církev římskokatolická
Diecéze Apoštolský vikariát ve Střední Africe
Sídlo Chartúm
Jmenování 31. červenec 1877
Předchůdce Annetto Casolani
Nástupce Francesco Sogaro
Zasvěcený život
Institut Komboniáni (M.C.C.I.)
Svěcení
Kněžské svěcení 31. prosinec 1854
světitel bl. Giovanni Nepomuceno de Tschiderer
Biskupské svěcení 12. srpen 1877
světitel Alessandro Franchi
Osobní údaje
Rodné jméno
(Daniele Comboni)
Datum narození 15. března 1831
Místo narození Limone sul Garda, ItálieItálie Itálie
Datum úmrtí 10. října 1881 (ve věku 50 let)
Místo úmrtí Chartúm, SúdánSúdán Súdán
Příčina úmrtí cholera
Povolání duchovní
Svatořečení
Beatifikace 17. březen 1996
beatifikoval Jan Pavel II.
Kanonizace 5. říjen 2003
kanonizoval Jan Pavel II.
Svátek 10. říjen
Některá data mohou pocházet z datové položky.


Svatý Daniel Comboni (15. března 1831, Limone sul Garda10. října 1881, Chartúm) MCCI byl italský římskokatolický duchovní, působící jako misionář v Súdánu, zakladatel řeholních řádů komboniánů a misionářek černochů, apoštolský vikář v Chartúmu a biskup katolické církve v dnešním Súdánu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Daniel Comboni se narodil 15. března 1831 v Limone sul Garda v italské Brescii jako čtvrtý z osmi dětí. Jeho rodiče Domenica a Luigi Comboniovi se věnovali pěstování citronovníků ve službách místního šlechtice. Během dospívání odešel do Verony, kde mohl navštěvovat církevní školu dona Mazza pro děti z nemajetných rodin. Při studiu se setkal s africkým misionářem Angelem Vincem, absolventem školy dona Mazza, který přišel žádat o posily při evangelizaci. Daniel ucítil povolání ke kněžství a touhu stát se misionářem v Africe. To jej motivovalo ke studiu filosofie a teologie. Osvojil si i základy ošetřovatelství. 31. prosince 1854 přijal kněžské svěcení a roku 1857 odjel ve skupině misionářů do Afriky.

Setkání s realitou misií[editovat | editovat zdroj]

Rodiče nebyli jeho rozhodnutím nadšeni. V jednom dopise matce napsal: "Kdybys uzřela veškerou bídu této země, dala bys Bohu ne jednoho syna, ale sto." Po čtyřech měsících cesty dorazila misionářská skupina do Chartúmu. Bydleli v hliněných chatrčích, sami si pekli chleba a vyráběli nábytek. Přitom se učili jazyku kmene Dinka. Ihned po příjezdu byl Daniel Comboni konfrontován s krutou realitou misionářské stanice Svatého Kříže. Musel se vyrovnat s nemocemi, chudobou a vysokou úmrtností spolubratrů. Tyto nesnesitelné podmínky přiměly misionáře k návratu do Itálie. V Itálii Comboni promýšlel novou misijní taktiku. Ve svém plánu navrhl přípravu domorodých misionářů a spolupráci s dalšími kongregacemi působícími v Africe.

Papež Pius IX. projekt přijal. Petici za evangelizaci afrického kontinentu navíc podepsalo 70 církevních hodnostářů během I. vatikánského koncilu.

Úsilí o evangelizaci střední Afriky[editovat | editovat zdroj]

Daniele Comboni se pustil do rozsáhlé kampaně, ve které oslovoval evropské panovníky, biskupy, šlechtu i prostý lid a snažil se je přimět k většímu zájmu o střední Afriku. Začal také vydávat misijní časopis. Roku 1867 založil Institut misionářů komboniánů a o pět let později ženskou kongregaci sester misionářek komboniánek. Do misií se sám Comboni vrátil v roce 1873. Poskytoval azyl otrokům, kterým se podařilo utéct ze zajetí. Misionáři jim poté poskytovali vzdělání. Z jejich řad pocházel např. kněz Daniel Sorur, osobnost domorodé církve.

2. června 1877 byl Comboni jmenován apoštolským vikářem pro střední Afriku a vysvěcen na biskupa. Zemřel 10. října 1881 v Chartúmu.

Kanonizační proces[editovat | editovat zdroj]

Daniele Comboni byl prohlášen za blahoslaveného 17. března1996 papežem Janem Pavlem II. a svatořečen roku 2003 po potvrzení druhého zázraku. [1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Rádio Vaticana. www.radiovaticana.cz [online]. [cit. 2018-03-23]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]


Apoštolský vikář ve Střední Africe
Předchůdce:
Annetto Casolani (do r. 1847, pak vakance)
1877 - 1881
Daniel Comboni
Nástupce:
Francesco Sogaro