Dógen Zendži

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ukázka kaligrafického písma Tento článek obsahuje japonský text.
Bez správné podpory asijských znaků se Vám mohou namísto kandži nebo kany zobrazovat otazníky, obdélníčky nebo jiné zástupné symboly.
Dógen Zendži
Dogen.jpg
Narození 19. ledna 1200
Udži
Úmrtí 22. září 1253 (ve věku 53 let)
Kjóto
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dógen Zendži (道元禅師) (19. ledna 120022. září 1253) byl japonský zenový mistr, který do Japonska přenesl z Číny učení Sótó. Ve své době byl významnou postavou japonského náboženství i filosofie.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Kjótu, ve šlechtické rodině. Byl možná nelegitimním synem Kogy Mičičiky, který však zemřel v jeho dvou letech. Matka zemřela v jeho sedmi letech. Jeho výchovy se pak ujal starší bratr. Roku 1212 začal, jako mnoho jeho předchůdců, studovat buddhismus na hoře Hiei, nejdříve u školy Tendai, jež sídlila v tamním kláštěře Enrjakudži. Byl však nespokojen s jejím učením, trápil ho zásadní rozpor (dobře známý i z jiných náboženství) - pakliže tradice učí, že všechny bytosti mají buddhovskou podstatu, proč i Buddha samotný se musel probudit a k osvícení se obtížně dopracovávat?

Opustil tedy Hiei (asi 1214) a začal studovat buddhismus pod vedením zenového mistra Eisaie, jež sídlil v klášteře Kennindži, a který jako první donesl zenové učení do Japonska (z Číny). Někteří autoři ovšem tvrdí, že se s Eisaiem Dógen nikdy osobně nesetkal a bezprostředně učen byl až jeho nástupcem Rjónenem Mjózenem. Mjózen i Eisai učili zen ve smísení s tradičními buddhistickými prvky. To ovšem Dógenovi zcela nevyhovovalo a toužil poznat "čistý zen". Za tím účelem se roku 1223 vydal do Číny.

V Číně se nejprve usadil v klášteře Jingdesi na hoře Tiantong, kde učil Wuji Liaopai ze sekty Linji. Jeho učení však Dógenovi nesedělo a navíc Liaopai roku 1224 zemřel, a tak Dógen klášter opustil. Jeho dalším učitelem v Číně byl mistr Rujing. Roku 1225, při společné meditaci, Rujing na Dógena zakřičel "Musíš odvrhnout svou mysl a tělo, ne spát!", načež prý Dógen, dle vlastního svědectví, dosáhl satori (osvícení).

Roku 1227 se vrátil do Japonska a sepsal jakýsi zenový manifest nazvaný Bendówa. Roku 1230 se usadil v jednom klášteře ve Fukakuse, který do roku 1243 přebudoval na první zenový klášter v Japonsku. Dnes je znám pod názvem Kóšóhórindži. Za nejasných okolností klášter s několika věrnými roku 1243 opustil a usadil se ve vesnici Ečizen. kde vybudoval malý klášter Eiheidži. Důvodem odchodu mohly být náboženské spory, neboť Dógen porušil dosavadní japonskou synkretickou tradici a hlásal, že jediná cesta k osvícení je správná, což budilo nevoli konkurenčních skupin, zejména v té době nejvlivnější sekty Tendai.

Klášter Eiheidži Dógen neopustil až do konce života, až na drobnou výjimku cesty po klášterech v roce 1248, během níž se však těžce zklamal v tom, kam se zenový buddhismus v Japonsku vyvíjí. Zde také napsal své nejvýznamnější dílo, dvanáctidílný spis Sóbógenzó. Nejdelší a nejdůležitější je stať, která se jmenuje Buššó. Základem jeho duchovní praxe byla technika šikantaza, což lze přeložit jako "pouhé sezení", což dobře vystihuje její podstatu.[1]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Šóbó genzó (1231–1253) – Nazření pokladnice pravého zákona
  • Šóbó genzó zuimonki (1233) – Sbírka výroků
  • Eihei kóroku (1243–1253) – Záznam výroků z kláštera Eihei-dži
  • Fukan zanzegi (1227) – Obecný výklad praxe zazenu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. POŠAR, Matěj. Zenový mistr Dógen a jeho koncept buddhovské podstaty v kontextu vývoje buddhistické nauky (Diplomová práce). Praha: Filozofická fakulty Univerzity Karlovy, 2008. 90 s. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]