Céline Sciamma

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Céline Sciamma
Céline Sciamma na oznámení nominací na Césara v roce 2017
Narození12. listopadu 1978 (45 let)
Pontoise, FrancieFrancie Francie
Významná dílaAkvabely
Portrét dívky v plamenech
César
César pro nejlepší adaptaci
2017 Můj život Cuketky
Umělecké ceny
Festival v Cannes: cena pro nejlepší scénář
2019 Portrét dívky v plamenech

Céline Sciamma (* 12. listopadu 1978 Pontoise) je francouzská scenáristka a režisérka. Byla několikrát nominována na filmovou cenu César. V roce 2017 cenu získala v kategorii nejlepší adaptace, za film Můj život Cuketky. V roce 2019 získala na Filmovém festivalu v Cannes cenu pro nejlepší původní scénář za film Portrét dívky v plamenech.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Vystudovala scenáristiku na státní filmové vysoké škole La Fémis. Ze svého absolventského scénáře vytvořila v roce 2006 svůj první film. Film měl velký úspěch u kritiků, byl představen v sekci Un certain regard na Filmovém festivalu v Cannes 2007 a získal Cenu Louise Delluca za první celovečerní film. Díky tomuto filmu také získala nominaci na Césara pro nejlepší filmový debut.

V roce 2010 napsala scénář k filmu Klukanda, který i režírovala. Tento film otevíral sekci Panorama na Berlinale, v kinech jej vidělo přes 300 000 diváků a dostal se do kin ve 30 zemích po celém světě. Její třetí film Holčičí parta měl premiéru v roce 2014 a otevíral sekci Quinzaine des réalisateurs na Filmovém festivalu v Cannes.

Kromě režisérské práce se věnovala i psaní scénářů. V roce 2016 napsala scénář k animovanému filmu Můj život Cuketky režiséra Clauda Barasse a k dramatu Andrého Téchiného, V sedmnácti.

V březnu 2018 spolu s Rebeccou Zlotowski založila společnost Collectif 50/50, jejímž cílem je podpora rovnosti mezi muži a ženami a rozmanitosti v oblasti filmu a audiovizuálního umění.

V roce 2019 získala cenu za nejlepší původní scénář na Filmovém festivalu v Cannes za film Portrét dívky v plamenech. Film byl také nominován na několik Césarů a získal Césara pro nejlepší kameru. Film soutěžil také v kategorii nejlepší režie, ale cenu nakonec získal film Žaluji! režiséra Romana Polaňského. Rozhořčená herečka Adèle Haenel (představitelka hlavní postavy ve filmu Portrét dívky v plamenech) odešla ze sálu se Sciammou a několika dalšími ženami z publika na protest proti udělení ceny režisérovi obviněnému ze znásilnění nezletilých[1][2].

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Její otec Dominique je ředitelem soukromé vysoké školy designu Strate École de design. Jejím bratrem je komik Laurent Sciamma.

Nijak neskrývá svou lesbickou orientaci. Její bývalou partnerkou je herečka Adèle Haenel, kterou režírovala ve svém prvním filmu Akvabely a následně o dvanáct let poté ve filmu Portrét dívky v plamenech.

V roce 2014 vytvořila obálku prvního čísla francouzského lesbického časopisu Well Well Well.

Filmografie[editovat | editovat zdroj]

Režisérská filmografie[editovat | editovat zdroj]

Scenáristická filmografie[editovat | editovat zdroj]

Ocenění a nominace[editovat | editovat zdroj]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Nominace[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Céline Sciamma na francouzské Wikipedii.

  1. ČTK, REUTERS. Na francouzských cenách uspěl Polanski, herečka na protest odešla. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2020-02-29 [cit. 2020-07-13]. Dostupné online. 
  2. ČTK, IDNES. Polanski vyhrál cenu César, sál na protest opustilo několik hereček. iDNES.cz [online]. 2020-02-29 [cit. 2020-07-13]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]