Czechův rukopis
| Czechův rukopis | |
|---|---|
 Modlitební kniha Benigny Maďarové od Pavla Kinižského |
Czechův kodex nebo Czechův rukopis (maďarsky Czech-kódex), též modlitebník Benigny Maďarové, je modlitební kniha z roku 1513. Byla sepsaná v maďarštině pro Benignu Maďarovou, manželku Pavla Kinižského. Byl vyroben 20 let po Feštetićově kodexu a lze jej považovat za jeho doplněk.
Struktura[editovat | editovat zdroj]
Rukopis je bohatě zdobený barevnými iniciálami, má 98 stran. Byl napsán černým, červeným a modrým inkoustem, písmo je dílem jednoho autora, přičemž ozdoby mohly být vytvořeny jinou osobou. [1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Modlitební kniha byla napsána pro manželku fundátora kláštera, která jej trvale podporovala. Jeho autor byl obeznámen s obsahem Feštetićova kodexu vypracovaného o 20 let dříve. Na základě kolofonu na straně 180 bylo určeno, že ho vytvořil fráter M. Fekete v paulinském klášteře v Nagyvázsony.
- oba rukopisy společně obsahují úplný maďarský překlad Officium Beatae Mariae Virginis
- sobotní officium letních nešpor Panny Marie
- Magnificat
- žalmy – jeho text se shoduje s žalmy tzv. husitské bible, napsanými po roce 1438, které se dochovaly v Aporském rukopise.
- Modlitba sv. Brigity 15
- Hymna ukřižovaného Krista
Dějiny[editovat | editovat zdroj]
Kostelský rukopis z roku 1522 a Thewrewkův rukopis z roku 1531 obsahují tytéž texty, je tedy pravděpodobné, že mohly sloužit jako předloha. Aporský kodex byl uložen v trnavském klášteře klarisek až do jeho zrušení roku 1782. V roce 1833 rukopis objevil ve Františkánské knihovně v Nových Zámkách rábský starosta Jánoš Czech a v roce 1851 byl rukopis darován knihovně Maďarské akademie věd. Chybějící původní vazba byla nahrazena novou celokoženou vazbou se sponou. Označení starého rukopisu je Maďarský kodex 12 ° 2, aktualizovaná verna má zančku K 42.
Další informace[editovat | editovat zdroj]
- V roce 1840, první vydání Starých maďarských jazykových vzpomínek Gábora Döbrenteiho. REAL-EOD
- V roce 1921 editoval Cyrill Horváth, série Úložiště staromaďarských básníků .
- V roce 1990 vydala Maďarská lingvistická společnost další věrnou kopii.
- V roce 2012 byla k dispozici na rozhraní Maďarské elektronické knihovny
- Od roku 2014 je původní doslovný text kodexu normalizovaný na dnešní maďarštinu k dispozici a lze jej vyhledávat ve staromaďarském korpusu.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Czech-kódex na maďarské Wikipedii.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Czechův kodex. 1513. Replika jazykové památky a věrný přepis. [Vyrobeno z kodexu K 42 rukopisné knihovny Knihovny Maďarské akademie věd.] Je publikován s poznámkami a poznámky napsala: Csilla N. ABAFFYOVÁ, úvod napsali: Csilla N. ABAFFYOVÁ a Csaba CSAPODI, Budapešť, Maďarská jazyková společnost, 1990. (Staromaďarské rukopisy 4.)