Husitská bible

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Husitská bible
(Huszita Biblia)
Széchényiho národní knihovna Budapešť
Mnichovský rukopis: první strana Nového zákona
Mnichovský rukopis: první strana Nového zákona
Typ překlad bible
Doba vzniku 15. století
Jazyk maďarština
Obsah maďarský překlad bible

Husitská bible (maďarsky Huszita Biblia, někdy též Františkánská bible“) je nejstarší známý maďarský (a současně uralskojazyčný) překlad bible, pocházející z 20.–30. let 15. století. Je součástí Vídeňského kodexu (maďarsky Bécsi kódex).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Husitská bible je jediný písemný pozůstatek husitstvíUhrách. Kniha – nebo její většina – byla přeložena Tamásem Pécsim a Bálintem Újlakim (v české historiografické literatuře se objevují i počeštěná jména Tomáš a Valentin).[1] Oba, Pécsi a Újlaki, studovali na pražské Univerzitě Karlově v letech 1399 až 1411, kde se setkali s reformními názory Jana Husa. Jak lze usuzovat ze soupisu nalezeném v Mnichovském rukopise, oba františkánští duchovní zřejmě započali práce na překladu roku 1416 a hotovi byli nejpozději roku 1441. Pécsi musel brzy poté odejít z Uher před inkvizicí a odebral se i se svými stoupenci do Moldavska. Byli však neúspěšní, jejich překlad byl zkonfiskován.

Původní rukopis je nezvěstný, nejspíše byl zničen. Většina textu Husitské bible je odvozena z dochovaných částí kopií. Nejvýznamnějšími existujícími kopiemi tohoto překlad jsou rukopisy nazývané Kodex Mnichovský, Vídeňský a Aporův.[1][2] Některé další kratší části byly přepsány do jiných maďarských nářečí. Ty jsou dostupné také v některých dalších maďarských kodexech 15. století.

Obsah[editovat | editovat zdroj]

Slovní zásoba[editovat | editovat zdroj]

Překlad je jedním z mála dokladů dobového stavu jazyka. Obsahuje několik maďarských výrazů, jež se v současné maďarštině nevyskytují. Jsou to například (s moderním maďarským ekvivalentem a českým překlad v závorkách): monnál (mintegy / někteří), midenem (nemde / není liž pravda?), csajva (cserebogár, chroust), gördőlet (mennydörgés, hrom/hřmění), atd.

V některých ohledech byli překladatelé Husitské bible prvními reformátory maďarštiny: sami vytvořili některé zcela nové výrazy, z nichž některé se však neujaly, např.: császárlat (císařství), czímerlet (titulus), ezerlő (tribunus), negyedlő (tetrarcha) apod.

Ortografie[editovat | editovat zdroj]

Ortografie maďarské Husitské bible byla ovlivněna českým pravopisem 15. století. Uherští františkáni přejali český systém znaků pro vyjádření zvláštních hlásek pomocí diakritických znamének, (tj. hlásku ň jako ń, dlouhé é atp.). Tento pravopis byl v době překladu Bible již rozšířen i mezi další uherské františkány, nejen překladatele Bible, objevuje se i v dalších dobových kodex, a to po téměř celé 16. století. Moderní maďarský pravopis má však odlišný původ a používá častěji digrafy.[2]

Kopie[editovat | editovat zdroj]

Vídeňský kodex[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší kopií je Vídeňský kodex. Obsahuje část Starého zákona, konkrétně knihy proroků. Rukopis má 162 stran, každou o rozměrech 216 x 142 mm. Kniha je dílem tří osob ze druhé poloviny 15. století. Od 18. století byl rukopis uložen ve Vídni, předchozí místo je neznámé. V roce 1932 byl rukopis převezen do oddělení rukopisů Széchényiho národní knihovnyBudapešti, kde se nalézá dodnes.

Mnichovský kodex[editovat | editovat zdroj]

Mnichovský rukopis má 124 stran a obsahuje evangelia. Jeho rozměry jsou 135 × 200 mm. Celý rukopis je dílem Györgye Németiho, který své dílo dokončil roku 1466 v Târgu Trotuș.

Není známo, kde se rukopis nacházel těsně po svém vzniku. První strana se zmiňuje o jednom z prvních majitelů, filologovi a sběrateli knih Johannu Albrechtu Widmannstetterovi (1506–1557). Dnes je rukopis ve vlastnictví Bavorské státní knihovny a je ve skvělém stavu.

Kompletní faksimile bylo zveřejněno v roce 1958 jako součást Uralo-altajské knihovny.

Aporův kodex[editovat | editovat zdroj]

Aporův kodex dostal své pojmenování po svém někdejším majiteli, rodině Aporových. Jedná se o colligatum. Původně obsahoval 208 stran, z nichž 92 však bylo zničeno, a 116 se dochovalo, z toho prvních 21 je velmi poškozených. Kvůli vlhkému prostředí byly zasaženy také další stránky. Obsahuje překlady žalmů a písní. Rozměry rukopisu jsou 208 × 140 mm.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hussite Bible na anglické Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • József Molnár – Györgyi Simon: Magyar nyelvemlékek. 3rd edition, Budapest, 1980. ISBN 963-17-4738-7
  1. a b RÁKOS, Petr; PRAŽÁK, Richard. Slovník spisovatelů. Maďarsko. 1.. vyd. Praha: Odeon, 1971. S. 14. 
  2. a b KONTLER, LÁSZLÓ, 1959-. Dějiny Maďarska. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny 602 s. s. Dostupné online. ISBN 80-7106-405-X, ISBN 978-80-7106-405-3. OCLC 50342175 S. 443.