Coluccio Salutati

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Coluccio Salutati
Coluccio Salutati
Coluccio Salutati
Rodné jméno Lino Coluccio Salutati
Narození 16. února 1331
Stignano
Úmrtí 4. května 1406 (ve věku 75 let)
Florencie
Povolání politik
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Coluccio Salutati nebo Coluccio di Pierio di Salutati (16. února 13314. května 1406) byl italský politik, učenec, představitel renesančního humanismu a následovník Petrarky. Shromažďoval staré spisy, analyzoval je a vybavoval anotacemi.[1]

Svým působením ovlivnil Poggia Braccioliniho a Leonarda Bruniho a probudil zájem o studium starověké řecké literatury. Na jeho podnět přišel roku 1396 do Florencie učit řečtinu Manuel Chrýsolorás.[2]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Invectiva (Invettiva), 1403
  • De saeculo et religione (Il secolo e la religione), 1381
  • De fato, fortuna et casu (Il fato, la fortuna e il caso), 1396-1399
  • De nobilitate legum et medicinae (La nobiltà delle leggi e della medicina), 1399
  • De tyranno (Il tiranno), 1400
  • De laboribus Herculis (Le fatiche di Ercole), nedokončené

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Coluccio Salutati na slovenské Wikipedii.

  1. (slovensky) http://ii.fmph.uniba.sk/~filit/fvs/salutati_c.html
  2. (anglicky) Catholic Encyclopedia, 1913