Charles Walter Clark

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Charles Walter Clark
Stanice Willesden Green, navržená Ch. W. Clarkem v roce 1925
Stanice Willesden Green, navržená Ch. W. Clarkem v roce 1925
Narození1885
Úmrtí1972 (ve věku 86–87 let)
Povoláníarchitekt
Oceněníspolečník Královského institutu britských architektů
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Charles Walter Clark (1885–1972) byl anglický architekt, který v letech 1911–1933 pracoval pro železnici Metropolitan Railway a vyprojektoval 25 stanic londýnského metra, z nichž pět se dnes nachází na seznamu budov zvláštního architektonického nebo historického významu.

Životní dráha a profesionální kariéra[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v roce 1885. Vystudoval nezávislou školu Emanuel School ve čtvrti Battersea v jihozápadním Londýně a potom pracoval jeden rok pro železniční společnost London, Brighton and South Coast Railway. V roce 1910 nastoupil do železniční společnost Metropolitan Railway jako pomocný architekt. Během První světové války sloužil jako dobrovolnický rezervista královského námořnictva. V roce 1921 ho společnost Metropolitan Railway jmenovala svým hlavním architektem. V roce 1930 byl zvolen byl zvolen váženým členem (fellow) profesního sdružení Royal Institute of British Architects. V roce 1933 byla společnost Metropolitan Railway spolu s ostatními společnostmi provozujícími podzemní železnice v Londýně pohlcena organizací London Passenger Transport Board. a Ch. W. Clark ukončil svou spolupráci na projektech spojených s londýnským metrem. Zemřel v roce 1972.[1]

Budovy[editovat | editovat zdroj]

Mezi lety 1911–1933 navrhl 25 stanic společnosti Metropolitan Railway a navrhl domy v rámci projektu příměstské oblasti Metro-land,[1] a dále Chiltern Court, velký luxusní obytný komplex nad stanicí Baker Street, který byl otevřen v roce 1929.[2] Stanice v centru Londýna byly postaveny v neoklasicistním stylu. Patří mezi ně stanice Farringdon, Aldgate, Edgware Road a Paddington (které stále ještě existují) spolu se stanicemi Euston Square a Notting Hill Gate (obě zbořeny).[3] Venkovské stanice mimo vlastní Londýn, jako například stanice Watford, Croxley, Northwood Hills a Kingsbury, byly navrženy tak, aby udaly architektonický tón pro místní rozvojové projekty.[4] V roce 2017 je šest z těchto stanic zapsáno na seznamu budov zvláštního architektonického nebo historického významu včetně stanice Baker Street, která byla rekonstruována v letech 1911–1913 a má památkovou ochranu stupeň II*. Jedna stanice má ochranu místních úřadů jako památka místního významu.

Památkově chráněné budovy stanic[editovat | editovat zdroj]

Název Obrázek Stupeň ochrany Linky Data Poznámky Mapa
Baker Street
II*
Circle line, Hammersmith & City line, Metropolitan line Otevřena v roce 1863, přestavěna v letech 1911–1913 John Fowler projektoval nástupiště linky Circle line, stanici přestavěl CH. W. Clark. Prestižní obytný komplex Chiltern Court, postavený nad stanicí ve 20. letech 20. století, památkově chráněný není.[5][6] 51°31′19,2″ s. š., 0°9′25,2″ z. d.
Croxley
místní
Metropolitan line 1925 Památkově chráněno místními úřady[7] 51°38′51″ s. š., 0°26′28,7″ z. d.
Farringdon
II
Circle, Hammersmith & City line, Metropolitan line Stanice postavena v roce 1865, budova na úrovni ulice přestavěna v roce 1922 Původní stanici postavil John Fowler a přestavěl CH. W. Clark[8][9] 51°31′12″ s. š., 0°6′19,1″ z. d.
Great Portland Street
II
Circle, Hammersmith & City line, Metropolitan line Stanice postavena v roce 1863, budova na úrovni ulice přestavěna v roce 1912 Původní stanici postavil John Fowler a přestavěl CH. W. Clark[10] 51°31′25,44″ s. š., 0°8′38,14″ z. d.
Paddington (Praed Street)
II
District line, Circle line Stanice postavena v letech 1866–1868, budova na úrovni ulice přestavěna v roce 1915 Původní stanici postavil John Fowler a přestavěl CH. W. Clark[11][12] 51°31′7″ s. š., 0°10′46″ z. d.
Watford
II
Metropolitan line kolem roku 1925 Cihlová stavba ve stylu rodinného domu, udávající archtektonický tón pro místní projekt příměstské oblasti Metro-land[4][13] 51°39′27″ s. š., 0°25′3″ z. d.
Willesden Green
II
Jubilee line Původně postavena v roce 1879, budova na úrovni ulice přestavěna v roce 1925 Budovu na úrovni ulice přestavěl CH. W. Clark[14][15] 51°32′57,1″ s. š., 0°13′18,1″ z. d.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Charles Walter Clark na anglické Wikipedii.

  1. a b JACKSON, Alan. London's Metropolitan Railway. [s.l.]: David & Charles, 1986. ISBN 0-7153-8839-8. S. 347. 
  2. GREEN, Oliver. The London Underground — An illustrated history. [s.l.]: Ian Allan Publishing, 1987. ISBN 0-7110-1720-4. S. 44. 
  3. OVENDEN, Mark. London Underground by Design. [s.l.]: Penguin Books, 2013. ISBN 978-1-84614-417-2. S. 38. 
  4. a b Watford [online]. Transport for London [cit. 2013-05-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 5 November 2012. 
  5. Baker Street [online]. Historic England [cit. 2017-03-02]. Dostupné online. 
  6. Baker Street [online]. Transport for London [cit. 2013-05-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 9 January 2013. 
  7. Croxley [online]. Transport for London [cit. 2013-05-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 7 July 2013. 
  8. Farringdon [online]. Historic England [cit. 2012-11-12]. Dostupné online. 
  9. Farringdon [online]. Transport for London [cit. 2013-05-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 16 August 2012. 
  10. Great Portland Street [online]. Historic England [cit. 2015-09-28]. Dostupné online. 
  11. Paddington, District and Circle Line Underground Station [online]. Historic England [cit. 2015-04-03]. Dostupné online. 
  12. Paddington [online]. Transport for London [cit. 2013-05-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 16 August 2012. 
  13. Watford Underground Station [online]. Historic England [cit. 2017-03-02]. Dostupné online. 
  14. Willesden Green Underground Station [online]. Historic England [cit. 2015-04-03]. Dostupné online. 
  15. Willesden Green [online]. Transport for London [cit. 2013-05-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 16 August 2012. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]