Chajim Sofer
| Chajim Sofer | |
|---|---|
 | |
| Narození | 29. září 1821 (3. tišri 5582) Bratislava |
| Úmrtí | 28. června 1886 (25. sivanu 5646) (ve věku 64 let) Budapešť |
| Povolání | rabín |
| Denominace | judaismus |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chajim Sofer (také známý jako Machne Chajim, či Orach Chajim podlé názvu svého responsa, 29. září 1821 – 28. června 1886)[1] byl proslulý uherský (slovensko-maďarský) rabín[2] a „učený mluvčí ortodoxního judaismu“ své doby. [3]
Život[editovat | editovat zdroj]
Chaim Sofer se narodil 29. září 1821 v Prešpurku v Horních Uhrách, dnešní Bratislavě jako syn Mordechaje Efrajima Fischela. Navštěvoval slavnou bratislavskou ješivu rabína Mojše Sofera, s nímž však nebyl příbuzný[3] a byl považován za jeho „nejvýznamnějšího studenta“.[4] Navštěvoval také ješivu rabiho Meira Eisenstaedtera v Ungváru, dnešním Užhorodu. [1]
V roce 1844, ve věku 23 let, byl najat, aby učil středoškolské studenty v ješivě v Mattersdorfu (nyní Mattersburg v Rakousko). [1] Následně působil jako rabín ortodoxních židovských komunit v Gyömöre (1852), Sajószentpéter (1859) a Mukačevu (1868).[1] Během svého působení v pozici vrchního rabína v Mukačevu byl proti zavádění jakýchkoli „inovací“ v judaismu.[4] Přesto nebyl považován za dostatečně „konzervativního“ a v roce 1879 byl nahrazen jedním z rodu chasidských rabínů Munkacsů. [4]
V roce 1879 byl zvolen rabínem ortodoxní kongregace v nově sloučené Budapešti, kde úřadoval až do své smrti,[1] [5] kde jej poté nahradil rabín Koppel Reich.[5]
Rebe Chajim Sofer zemřel 28. června 1886 v Budapešti a byl pohřben ve svém rodném Prešpurku.[1]
Pozoruhodná rozhodnutí[editovat | editovat zdroj]
- Podle Halachy (židovské právo) je potrat povolen, když je život matky v ohrožení. [6] Sofer rozhodl, že jakmile se dítě „částečně narodí“, nelze ho ani zranit, aby byla zachráněna matka, pokud nezasahování nebude znamenat smrt matky i dítěte. [7]
Podle J. Davida Bleicha:
Podobně interpretováno další ustanovení Mišny. . . "ale jakmile se objeví hlavní část plodu, nesmíme se jej dotknout" znamená, že dokonce i zmrzačení částečně narozeného dítěte nebo amputace končetiny je zakázáno, aby se zachránila matka. R. Chaim Sofer (Machaneh Chaim, Choshen Mishpat, č. 50) vyvozuje takový závěr a naznačuje, že zdůvodněním motivujícím rozhodnutí je skutečnost, že lékař „nemůže s jistotou zaručit“, že dítě chirurgický zákrok přežije. Pokud by však nezasahování mělo vést ke ztrátě matky i dítěte, r. Sofer povoluje zmrzačení dítěte ve snaze zachránit život matky. [7]
Modernismus[editovat | editovat zdroj]
Sofer zastával názor, že je důležité, aby byl zachován jazyk jidiš a stal se součástí židovského života.[8] Byl také obecně proti zavádění moderních inovací do náboženské činnosti a služeb ve stejném duchu jako jeho mentor Moše Sofer. [4] Jeho postoj byl v opozici k postoji Azriela Hildesheimera, který podporoval sekulární studia.[9]
Díla Chajima Sofera[editovat | editovat zdroj]
- Peles Chaim (Pressburg, 1854)
- Machne Chaim (4 sv., 2 vydání), sbírka responsa
- Chillul Shabbat (Sajószentpéter)
- Kol Sofer, komentář k Mišně
- Dibrei Sharei Chaim
- Sharei Chaim
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Chaim Sofer na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 978-1-886223-13-4.
- ↑ a b [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 978-0-87203-094-7.
- ↑ a b c d depts.drew.edu. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ a b [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 978-965-7371-29-9.
- ↑ www.bbc.co.uk. Dostupné online.
- ↑ a b J. David Bleich, "Abortion in Halakhic Literature", Tradition, 1968, 10(2), p. 101.
- ↑ [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 978-0-465-03730-8.[nedostupný zdroj]
- ↑ [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
