Chölönbujr
| Chölönbujr ᠬᠥᠯᠦᠨ ᠪᠣᠧᠧᠷ ᠬᠣᠲ | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 49°12′55″ s. š., 119°45′3″ v. d. |
| Časové pásmo | UTC+08:00 |
| Stát |  Čína |
| Provincie | Vnitřní Mongolsko |
  Chölönbujr | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 252 777,38 km² |
| Počet obyvatel | 2 242 875 (2020)[1] |
| Hustota zalidnění | 8,9 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | mgl |
| Telefonní předvolba | 0470 |
| PSČ | 021000 |
| Označení vozidel | 蒙E |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chölönbujr (mongolsky ᠬᠥᠯᠦᠨ ᠪᠣᠧᠧᠷ ᠬᠣᠲ, čínsky v českém přepisu Chu-lun-pej-er, pchin-jinem Hūlúnbèi'ěr, znaky tradiční 呼倫貝爾) je městská prefektura v autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko v Čínské lidové republice.
Poloha
[editovat | editovat zdroj]Chölönbujr leží na severovýchodě Vnitřního Mongolska. Na jihu sousedí s Chinganem, na jihozápadě s Mongolskem, na severozápadě se Zabajkalským krajem Ruské federace a na východě s provincií Chej-lung-ťiang.
Název oblasti je odvozen od jezera Chulun núr ležícího v její západní části a jezera Bujr núr ležícího o něco jižněji (částečně v Mongolsku). Dalším významným přírodním prvkem oblasti je pohoří Velký Chingan.
Správní členění
[editovat | editovat zdroj]Městská prefektura Chölönbujr se člení na čtrnáct celků okresní úrovně, a sice dva městské obvody, pět městských okresů, čtyři chošúny a tři autonomní chošúny.
městský okres
Ja-kche-š’ městský okres
Ča-lan-tchun městský okres
Ergun městský okres
Ken-che 4*
1. městský obvod Chajlar
2. městský obvod Dzalajnúr
3. městský okres Man-čou-li
4. obvod Ťia-ke-ta-čchi
* Ťia-ke-ta-čchi a Sung-ling jsou de iure části Oročenského autonomního chošúnu, ale de facto spravovány prefekturou Ta-sing-an-ling provincie Chej-lung-ťiang.
| ||||
| Název | Počet obyvatel[2] (2020) |
Rozloha[2] km² |
Hustota zalidnění[2] (obyv. na km²) (2020) | |
|---|---|---|---|---|
| čínsky: český přepis znaky |
mongolsky: český přepis mongolské písmo | |||
| Městské obvody | ||||
| Chaj-la-er 海拉尔区 |
Chajlar ᠬᠠᠶᠢᠯᠠᠷ ᠲᠣᠭᠣᠷᠢᠭ |
365 012 | 1 300 | 281 |
| Ča-laj-nuo-er 扎赉诺尔区 |
Dzalajnúr ᠵᠠᠯᠠᠢᠨᠠᠭᠤᠷ ᠲᠣᠭᠤᠷᠢᠭ |
84 424 | 253 | 334 |
| Městské okresy | ||||
| Ja-kche-š’ 牙克石市 |
Jagši ᠶᠠᠭᠰᠢ ᠬᠣᠲᠠ |
256 396 | 27 800 | 9 |
| Ča-lan-tchun 扎兰屯市 |
Džalan-ajl ᠵᠠᠯᠠᠨ ᠠᠢ᠌ᠯ ᠬᠣᠲᠠ |
318 933 | 16 730 | 19 |
| E-er-ku-na 额尔古纳市 |
Ergun ᠡᠷᠬᠥᠨᠠ ᠬᠣᠲᠠ |
68 482 | 28 830 | 2 |
| Ken-che 根河市 |
Gegengol ᢉᢉᠠᠠ ᠭᠣᠤᠯ ᠬᠣᠲᠠ |
71 437 | 20 130 | 4 |
| Man-čou-li 满洲里市 |
Mandžúr ᠮᠠᠨᠵᠤᠤᠷ ᠬᠣᠲᠠ |
150 508 | 778 | 194 |
| Chošúny | ||||
| A-žung čchi 阿荣旗 |
Arunský chošún ᠠᠷᠤᠨ ᠬᠣᠰᠢᠭᠤ |
257 815 | 11 070 | 23 |
| Čchen Pa-er-chu čchi 陈巴尔虎旗 |
Chošún starých Bargutů ᠬᠠᠭᠤᠴᠢᠨ ᠪᠠᠷᠭᠤ ᠬᠣᠰᠢᠭᠤ |
50 556 | 17 470 | 3 |
| Sin Pa-er-chu cuo čchi 新巴尔虎左旗 |
Levý chošún nových Bargutů ᠰᠢᠨᠡ ᠪᠠᠷᠭᠤ ᠵᠡᠭᠦᠨ ᠬᠣᠰᠢᠭᠤ |
37 007 | 20 130 | 2 |
| Sin Pa-er-chu jou čchi 土默特左旗 |
Pravý chošún nových Bargutů ᠰᠢᠨᠡ ᠪᠠᠷᠭᠤ ᠪᠠᠷᠠᠭᠤᠨ ᠬᠣᠰᠢᠭᠤ |
263 131 | 2 776 | 95 |
| Autonomní chošúny | ||||
| Mo-li Ta-wa Tao-er-cu c’-č’-čchi 新巴尔虎右旗 |
Dagurský autonomní chošún Morin Dawa ᠮᠣᠷᠢᠨ ᠳᠠᠪᠠᠭᠠ ᠳᠠᠭᠤᠷ ᠥᠪᠡᠷᠲᠡᠭᠡᠨ ᠵᠠᠰᠠᠬᠤ ᠬᠣᠰᠢᠭᠤ |
38 358 | 24 620 | 2 |
| E-lun-čchun c’-č’-čchi 鄂伦春自治旗 |
Oročenský autonomní chošún ᠣᠷᠴᠣᠨ ᠤ ᠬᠣᠰᠢᠭᠤ |
174 023 | 36 440 | 5 |
| E-wen-kche-cu c’-č’-čchi 鄂温克族自治旗 |
Evencký autonomní chošún ᠡᠸᠡᠩᠬᠢ ᠥᠪᠡᠷᠲᠡᠭᠡᠨ ᠵᠠᠰᠠᠬᠤ ᠬᠣᠰᠢᠭᠤ |
141 102 | 18 620 | 8 |
| Celkem | 2 242 875 | 234 545 | 10 | |
Demografie
[editovat | editovat zdroj]K roku 2000 v prefektuře převažovali Chanové (2,2 mil, 82 %) následovaní Mongoly (230 tis., 9 %), Mandžuy (111 tis., 4 %) a Daury (70 tis., 2,6 %).
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hulun Buir na německé Wikipedii.
- ↑ 中国人口普查分县资料—2020. Peking: China Statistics Press. červenec 2022. ISBN 978-7-5037-9772-9.
- ↑ a b c BRINKHOFF, Thomas. China People's Republic of China – Hong Kong – Macau [online]. [cit. 2025-09-06]. Kapitola China: Inner Mongolia. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Chölönbujr na Wikimedia Commons
