Zlatohlávkovití

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Cetoniidae)
Jak číst taxoboxZlatohlávkovití
alternativní popis obrázku chybí
Cetonia aurata zlatohlávek zlatý
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
Třídahmyz (Insecta)
Řádbrouci (Coleoptera)
Podřádvšežraví (Polyphaga)
NadčeleďScarabaeoidea
Čeleďzlatohlávkovití (Cetoniidae)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zlatohlávkovití (Cetoniidae) jsou čeleď vrubounovitých brouků.

Taxonomie je v rámci skupiny listorohých brouků (Scarabaeoidea) zatím neustálená.

Zlatohlávci jsou řazeni buď do samostatné čeledi Cetoniidae, nebo na úrovni podčeledi (Cetoniinae) do čeledi vrubounovití (Scarabeidae) společně s podčeleděmi Trichiinae a Valginae.

Rody[editovat | editovat zdroj]

Čeleď zlatohlávkovití (nověji podčeleď Cetoniinae) je členěna do tribů:

  1. tribus zlatohlávci (Cetoniini)
  2. tribus Cremastocheilini
  3. tribus Diplognathini
  4. tribus Goliathini
    Mecynorhina ugandensis
    (nezařazené do podtribů:)
  5. tribus Gymnetini
  6. tribus Phaedimini
  7. tribus Schizorhinini
  8. tribus Stenotarsini
  9. tribus Taenioderini
  10. tribus Trichiini
  11. tribus Valgini
  12. tribus Xiphoscelidini

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Jedná se povětšině o středně až velmi velké brouky. Horní pysk a kusadla jsou překryty čelním štítkem (clypeus) a nejsou proto shora viditelné. Horní čelisti (mandibuly) jsou většinou měkké, blanité. Tykadla jsou desetičlánková, zakončená vějířkem ze třech pohyblivých listů. Štítek je velký, trojúhelníkovitý, u některých tribů je však překryt výběžkem štítu.

Zlatohlávci létají tak, že prostrčí křídla podramenním výkrojkem na okraji pootevřených krovek. Tím se liší od ostatních brouků i od ostatních podčeledí vrubounovitých včetně blízko stojících Trichiinae a Valginae.

Krovky nezakrývají celý zadeček, poslední článek (pygidium) je velký a shora viditelný. Mezi středním párem stehen je téměř vždy vyvinut výběžek středohrudí.

Na všech nohách mají zlatohlávci dva stejné pohyblivé drápky.

Životní cyklus[editovat | editovat zdroj]

Samice zlatohlávků kladou vajíčka do substrátu, jímž je ve většině případů rozkládající se rostlinná hmota. Čerstvá vajíčka jsou bílá, lehce šišatá, vývojem se postupně zvětšují, zakulacují a poněkud žloutnou. Po několika dnech až týdnech se z vajíčka líhne larva.

Larvy mají u všech vrubounovitých brouků podobný vzhled, jsou tlusté, žlutobílé, s řadou tmavých průduchů na bocích a rohovitou hlavou. Takový typ larvy se nazývá ponrava.

V průběhu vývoje larva prochází třemi stadii (instary). Při přechodu z jednoho instaru do druhého se larva svléká a rohovité části se ještě před vytvrdnutím chitinu skokem zvětšují. Během třetího instaru larva hromadí tuk a připravuje se na zakuklení. Larvy zlatohlávků si před zakuklením vytvářejí kokon, ve většině případů z okolního materiálu. V tomto ochranném obalu se posléze larva znovu svléká a přeměňuje ve světle žlutohnědou kuklu. Na kukle jsou již zřetelné všechny tvary budoucího brouka, krovky jsou však stočeny pod břicho a případný roh samců přitisklý ke štítu. Po posledním svleku se objevuje ještě měkké a nevybarvené imago, které rychle tvrdne a nabývá konečného zbarvení. Brouk ještě po nějakou dobu setrvává v nehybnosti a nakonec proráží stěnu kokonu a opouští jej.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]