Ceratozamie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox ceratozamie

Světlé listy Ceratozamie mexické jsou k rozpoznání i mezi dalšími cykasy a kapradinami
Světlé listy Ceratozamie mexické jsou k rozpoznání i mezi dalšími cykasy a kapradinami
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Oddělení: cykasorosty (Cycadophyta)
Třída: cykasy (Cycadopsida)
Řád: cykasotvaré (Cycadales)
Čeleď: kejákovité (Zamiaceae)
Rod: ceratozamie (Ceratozamia)
Brongn., 1846

Ceratozamie (Ceratozamia Brongn., 1846) je rod středoamerických rostlin z čeledi (Zamiaceae)[1] třídy cykasů. Rod zahrnuje 21[2] žijících druhů a další fosilní. Všechny ceratozamie až na jednu žijí v horách Mexika, pouze druh Ceratozamia robusta najdete i v horách Guatemaly a Belize. Rodový název je odvozen z řečtiny, kde ceras, znamená roh. Toto označení se odkazuje na párové špičaté výrůstky na šupinách (sporofylech) samčích i samičích šišek všech druhů ceratozamií.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Samičí šiška Ceratozamie mexické (Ceratozamia mexicana) je bodlinatá díky párovým hrotům na šupinách šišky, hlavnímu rozlišovacímu znaku ceratozamií

Podobně jako všechny cykasy jsou ceratozamie dvoudomé rostliny, s málokdy se větvícím kmenem, který je buď podzemní nebo nadzemní. U některých druhů se vytvářejí přízemní nebo kmenové přírůstky. Základy listů jsou obvykle opadavé, nicméně někdy zůstávají na rostlině. Řapíky listů mají často ostny, byť jen malý počet až žádné. Lístky jsou jednoduché, celistvé s rovnoběžnými žilkami a žádnou středovou žilou (tu mají u cykasů jen rody cykas, stangerie a čigua). Samčí šišky jsou vztyčené a chlupaté. Samičí šišky mají krátké chlupy. Semena jsou bělavá a eliptická nebo oválná.

Všechny ceratozamie jsou velmi podobné rodu keják (Zamia), nicméně jsou od nich okamžitě odlišitelné díky dvěma zmíněným špičatým hrotům na šupinách šišek (sporofylech) všech druhů. Tento hlavní rys je na okamžitě patrný - šišky se jeví bodlinaté.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Většina druhů roste ve výškách kolem 800-1000 m n. m., na stinných svazích ve vlhkých lesích. Tyto lesy sahají od tropického deštného pralesa - které jsou vždy vlhké - až k borovicovo-dubovým lesům se střídavými obdobími sucha a dešťů. Rozdíly v místě růstu přispívají k rozdílům ve vzhledu rostlin. Druhy se širokými a jemnými lístky žijí ve vlhkém prostředí a druhy s úzkými a tlustšími lístky v prostředí se střídáním sucha a vlhka.

Ochrana[editovat | editovat zdroj]

Mnoho z druhů ceratozamií roste ve velmi malých počtech a takřka všechny jsou popsány jako zranitelné, ohrožené nebo kriticky ohrožené na Červeném seznamu IUCN. Velkým problémem pro tyto rostliny je nelegální obchod. Všechny ceratozamie proto spadají na hlavní seznam CITES I pro obchod s kriticky ohroženými rostlinami. Je proto kontrolován obchod s ceratozamiemi i jejich semeny.

Druhy[editovat | editovat zdroj]

Neexistuje žádná oficiální klasifikace rodu, nicméně studie naznačují, že existují dvě rozdílné skupiny v tomto rodu.[3] V poslední době byl popsána a i řada nových druhů, např. Ceratozamia huastecorum [1], Ceratozamia becerrae [2] a další.

Skupina 1[editovat | editovat zdroj]

První skupina obsahuje sedm druhů s menšími šiškami, širokými lístky, na tloušťku jemnými, které se zmenšují postupně směrem k základně listu. Jedná se o:

Skupina 2[editovat | editovat zdroj]

Druhy v této skupině mají šišky malé i velké. Lístky na listu jsou úzké nicméně na tloušťku silnější až silné, symetrické a nezmenšují se směrem k základně listu. Tato skupina zahrnuje devět rodů:

Dva druhy jsou fosilní:

Ceratozamie v Česku[editovat | editovat zdroj]

Stálicí českých sbírek je druh ceratozamie mexická (Ceratozamia mexicana), jehož vzrostlé exempláře lze nalézt v zahradách v Praze, Brně, Liberci i Olomouci. Sbírkové skleníky v Olomouci [3] vlastní obří pravidelně plodící stromy samic této ceratozamie. Případy umělého opylení v českých zahradách nicméně nejsou publikovány. Zahrada v Brně představuje i v ČR ojedinělou rostlinu Ceratozamia miqueliana [4].

Přehled druhů[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Dle Biolibu. Dostupné on-line:http://www.biolib.cz/cz/taxon/id61568/.
  2. WALTERS, Walters T; OSBORNE, R. Cycad Classification Concepts and Recommendations / Appendix 1: Hill KD, Stevenson DW, Osborne R.: The World List of Cycads. Wallingford, Velká Británie : CABI publishing, 2004. ISBN 0-85199-741-4. S. 221. (anglicky) 
  3. Jones, David L. 2002. Cycads of the World. Smithsonian Institution Press. ISBN 1-56098-220-9, str.106

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • anglicky - Jones, David L. Cycads of the World: Ancient Plants in Today's Landscape. Washington, D.C.: Smithsonian Institution Press, 2002. ISBN 1-58834-043-0.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]