Cejpové z Peclinovce
Cejpové z Peclinovce byla stará patricijská (měšťanská) rodina v Hradci Králové. Za zakladatele rodu je považován Martin Cejp z Peclinovce. Erb a přídomek (predikát) „z Peclinovce“ získal právě on majestátem Ferdinanda I. ze dne 15. září 1557.[1]
Rodový erb[editovat | editovat zdroj]
Rodový erb měl podobu červeného štítu, v němž je hlavním motivem šípem prostřelená ruka držící perlík[2]/kladivo. Rameno ruky vychází z oblak. Nad štítem je umístěna přilba s točenicí a s přikyvadly. Celkovou kompozici doplňují dvě orlí křídla jako klenot.[1]
Zakladatel rodu[editovat | editovat zdroj]
Zakladatelem rodu byl Martin Cejp z Peclinovce (1544 – 19. srpna 1599), městský konšel a dlouholetý primas Hradce Králové, který ve správě města působil 31 let.[3]
Další příslušníci rodu[editovat | editovat zdroj]
Ze tří manželství Martina Cejpa vzešlo celkově 11 dětí. Nejvíce informací se dochovalo k nejmladšímu synovi Samuelovi (1598[4] – cca 1640), který se jako jediný dožil vyššího věku (zemřel kolem roku 1640) a který umožnil i další pokračování rodu.[3] Samuel měl pět dětí, z toho tři syny (Samuela Václava, Jana Jiřího a Jindřicha) a dvě dcery (Dorotu, provdanou Kameníkovou, a Ludmilu, provdanou Stříbrskou).
Linie Samuea Václava[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
Samuel Václav Cejp z Peclinovce (1630 – 10. září 1705) byl synem Samuela a vnukem Martina Cejpa. Také se věnoval městské správě, když byl obecním radním (1669), primasem (1688) a císařským rychtářem (1693). Byl velmi pobožný. V chrámu sv. Ducha v Hradci Králové nechal vyrobit oltář tří králů, na němž je umístěn rodový erb i jeho jméno. V roce 1701 nechal před oltář ještě darovat stříbrnou lampu.[3] Podporoval také místní jezuity. Zemřel dne 10. září 1705 na mozkovou mrtvici, a to ve věku 75 let.[3][1]
V rodové linii Samuela Václava pokračoval jeho syn Václav Antonín Cejp z Peclinovce (1668–1755), který působil jako královéhradecký senátor/radní (1714–1729).[5] Synem Václava Antonína byl Josef Mathias (1710–1758), který měl syna jménem Jan (nazýván také jako Jan starší), jenž byl poštmistrem v Hořicích.[6] Zemřel v roce 1805.[1] V další generaci se v roce 1790 narodil Jan Nepomuk František Cejp z Peclinovce, knížecí úředník v Lipce.[7] Pravděpodobně se jedná o stejnou osobu, jakou je Jan, pojezdný ve Žlebích, který zemřel v roce 1847.[1]
Jeho syn Jan Bohumil Cejp z Peclinovce (1835–1879) se stal lékařem ústavu choromyslných, mj. v Praze na Karlově náměstí. Narodil se v Lipce na Chrudimsku. Do školy chodil v Havlíčkově, tehdy Německém, Brodě. V Praze poté absolvoval vysokoškolské vzdělání v oboru medicíny, které dokončil v roce 1861. Od získání doktorátu až do smrti pracoval v léčebně choromyslných v Havlíčkově Brodě. Věnoval se poezii a později publikoval odborné lékařské statě. Zasloužil se o ustálení české lékařské terminologie. Zemřel v Praze.[3] Rybička uvádí, že byl posledním mužským potomkem tohoto východočeského rytířského rodu se středověkými kořeny[1], nicméně jiný zdroj uvádí, že potomci rodu žijí dále.[3]
Linie Jana Jiřího[editovat | editovat zdroj]
Mladší bratr Jan Jiří byl rovněž starším obecním (1677).[1]
Linie Jindřicha[editovat | editovat zdroj]
Jindřich Cejp z Peclinovce (1624/1644[4] – 1. srpna 1715[3]) byl dalším z bratrů. Byl také starším radním (1694) a úředníkem obecních statků. Jeho manželka Anna se narodila v roce 1652 a zemřela 12. července 1685. Jindřich zemřel ve vysokém věku přibližně 70 let v létě roku 1715.[4] Pochován byl do rodové hrobky u oltáře sv. Škapulíře v chrámu sv. Ducha.[1]
Jeho synem byl Václav Erhart Cejp z Peclinovce, narozený dne 14. srpna 1670. Zemřel v roce 1755, tedy ve věku min. 84 let. S manželkou Magdalenou měl dceru Veroniku Dorotu provdanou Kemlinkovou, která si za manžela si vzala Jiřího Kemlinka, s nímž měla syna Františka. Z dalších generací potomků vzešel i pozdější hradecký purkmistr Alois Kemlink.[4]
Dalším z rodu byl Ferdinand (Ferdinand Josef) Cejp, který působil jako městský syndikus (písař nebo tajemník) a jménem primase a městské rady v roce 1721 uvítal nového místního biskupa Václava Františka Karla z Košína. V květnu 1723 měl nastoupit do městské rady. Vzhledem k vážnému onemocnění však již 25. června 1723 zemřel.[3]
Rudolf Felix Cejp z Peclinovce byl pardubický písař v letech 1659 až 1691. Jedná se o autora pamětních spisů uložených do veřejných objektů (např. dne 17. května 1661 do Zelené věže či roku.1666 do zámecké věže a do kostela sv. Bartoloměje).[8]
Další členové rodu[editovat | editovat zdroj]
- František, služebník radní, 1729 hejtman při milici městské.
- Karel Cejp (1900–1979), český mykolog a fytopatolog, profesor Univerzity Karlovy
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f g h RYBIČKA, Antonín. Královéhradecké rodiny erbovní [online]. Praha: 1873 [cit. 2022-11-18]. Dostupné online.
- ↑ MALINA, Jiří. Hradecké ulice. Zpravodaj Městského národního výboru v Hradci Králové [online]. 1978 [cit. 2022-11-21]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h BLÁHA, Zdenek. Osobnosti královéhradeckých kancionálů : erby a podobizny mecenášů a tvůrců iluminovaných církevních zpěvníků ze šestnáctého a počátku sedmnáctého století. Vyd. 1. vyd. Hradec Králové: Muzeum východních Čech v Hradci Králové 109 pages s. Dostupné online. ISBN 80-85031-61-2, ISBN 978-80-85031-61-4. OCLC 144101776
- ↑ a b c d Jindřich Cejp z Peclinovce. geni_family_tree [online]. [cit. 2022-12-08]. Dostupné online.
- ↑ Václav Antonín Cejp z Peclinovce. geni_family_tree [online]. [cit. 2022-12-08]. Dostupné online.
- ↑ Josef Mathias Cejp z Peclinovce. geni_family_tree [online]. [cit. 2022-12-08]. Dostupné online.
- ↑ Jan Nepomuk František Cejp z Peclinovce. geni_family_tree [online]. [cit. 2022-12-08]. Dostupné online.
- ↑ Parpedie : Cejp Rudolf Felix z Peclinovce. www.parpedie.cz [online]. [cit. 2022-12-08]. Dostupné online.