Přeskočit na obsah

Jan Bohumil Ceyp z Peclinovce

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jan Bohumil Ceyp z Peclinovce
Jan Bohumil Ceyp z Peclinovce
Jan Bohumil Ceyp z Peclinovce
Narození8. prosince 1835
Lipka
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí23. srpna 1879 (ve věku 43 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Příčina úmrtíkardiovaskulární onemocnění
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Povolánílékař, spisovatel, básník, publicista a psychiatr
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
matriční zápis o narození a křtu Jana Bohumila Ceypa (matrika N 1811-1839 Modletín, Lipka (SOA Zámrsk))

Jan Bohumil Ceyp z Peclinovce (8. prosince 1835 Lipka u Nasavrk23. srpna 1879 Praha) byl český lékař-psychiatr, primář pražského ústavu choromyslných. Psal odborné články do Časopisu českých lékařů. Vydal sbírku balad Zvuky večerní.

Pocházel ze starého královéhradeckého rodu, jehož zakladatelem byl Martin Cejp z Peclinovce. Narodil se 8. prosince 1835 v Lipce na Chrudimsku, do matriky byl zapsán v nedaleké obci Modletín jako Jan Nepomuk Martin Bohumír Ceyp z Peclinovce.[1] Absolvoval gymnázium v Německém Brodě a Praze, poté vystudoval pražskou lékařskou fakultu. Pět let pracoval ve všeobecné nemocnici. Od roku 1866 se plně věnoval léčení duševních poruch a stal se předním pražským psychiatrem. Později byl jmenován primářem ústavu choromyslných v Praze.[2]

Byl spoluredaktorem Časopisu českých lékařů, do něhož přispěl řadou odborných článků např. o Basedovské nemoci,[3] spále, příjici, zánětu jater a duševních poruchách.[2]

Nebyl příliš společenský, ale byl oceňovaný jako obětavý lékař a oddaný přítel.[4] Zemřel 23. srpna 1879[2] (podle jiných zdrojů již 22. srpna)[5] na mrtvici, následovanou zápalem plic. Pohřben byl na Olšanech.[2]

Vedle odborných lékařských článků (viz výše) vydal v roce 1856 sbírku balad, Zvuky večerní. Byla psána ve starém stylu, neodpovídala dobovému vkusu a neměla většího ohlasu u čtenářů. V básních píše o lásce, hrdinství, vyznívá z nich romantika a smířlivý tón. Některé z nich přeložil Alfred Waldau do němčiny.[4]

  1. Ceyp z Peclinovce aneb Nahlédněte do literatury. Heraldický dopis. 1944-11-30, roč. 1944, čís. 15, s. 260–261. Dostupné online [cit. 2011-06-11]. 
  2. a b c d Jan Boh. Ceyp z Peclinovce. Národní listy. 1879-08-24, roč. 19, čís. 202, s. 2. Dostupné online [cit. 2011-06-11]. 
  3. Onemocnění štítné žlázy; viz např. MAIXNER, Emerich. Basedowova nemoc. In: Ottův slovník naučný. Praha: Jan Otto, 1889. Dostupné online. Svazek 2. S. 420. nebo Gravesova-Basedowova nemoc na www.wikiskripta.eu
  4. a b NERUDA, Jan. Jan Bohumil Ceyp z Peclinovce. Národní listy. 1879-08-28, roč. 19, čís. 205, s. 1. Dostupné online [cit. 2011-06-11]. 
  5. Zemřelí v Praze. Národní listy. 1879-08-26, roč. 19, čís. 203, s. 3. Dostupné online [cit. 2011-06-11]. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 9. sešit : C. Praha: Libri, 2008. 369–502 s. ISBN 978-80-7277-366-4. S. 407. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]