Catherine Henriette de Balzac d'Entragues
Catherine Henriette de Balzac d'Entragues | |
---|---|
Catherine Henriette de Balzac d'Entragues | |
Narození | 1579 Orléans |
Úmrtí | 9. února 1633 (ve věku 53–54 let) Paříž |
Bydliště | Château de Verneuil (1600–1633) |
Povolání | dvořan a milenka panovníka |
Titul | markýza de Verneuil |
Předchůdce | Gabriella d'Estrées |
Nábož. vyznání | římský katolík |
Partner(ka) | Jindřich IV. Francouzský |
Děti | Gaston Henri, vévoda de Verneuil a Gabriella Angelique („Madmoiselle de Verneuil“) |
Rodiče | Charlese de Balzac d'Entragues, Marie Touchetová |
Příbuzní | Marie-Charlotte de Balzac d'Entragues |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Catherine Henriette de Balzac d'Entragues, markýza de Verneuil (1579 Orléans – 9. února 1633 Paříž) po smrti Gabrielly d'Estrées se stala titulární metresou Jindřicha IV. Francouzského. Také její sestra Marie-Charlotte de Balzac d'Entragues byla po jistý čas milenkou krále. Její otec byl Charlese Balzac d'Entragues a matkou Marie Touchetová, někdejší milenka krále Karla IX. Francouzského. [1]
Královská metresa
[editovat | editovat zdroj]Catherine Henriette de Balzac byla vychována v rodině, velmi volných mravů, kde se ženy často snažily dostat skrz postavení královské milenky k finančnímu zajištění. Její matka Marie byla ještě před jejím narozením milenkou krále Karla IX. Francouzského. [2]
Ambiciózní, krásná ve svých pozdních teenagerských letech, ale také intrikářská. To vše jí pomohlo k tomu, aby se stala Jindřichovou titulární metresou. A tak, zatímco Jindřich IV. stále ještě truchlil po Gabrielle d'Estrées, [1] ho Catherina Henrietta de Balsac přiměla k písemnému slibu, že si ji vezme, pakliže do roka porodí králi syna. Catherina Henrietta nakonec dítě potratila a byl to skutečně syn. To nakonec vedlo k prudkým žárlivým scénám a dohadování se před celým královským dvorem, když se Jindřich na místo s ní oženil s Marií Medičejskou.[2]
V roce 1608 se zapletla do spiknutí proti králi a přestože byla silně kompromitována důkazy, tak se král nechal jejím vzlykáním přesvědčit a nakonec vyvázla jen s nepatrným trestem, přestože se takové činy běžně trestaly smrtí.[3]Ještě téhož roku ji Jindřich znovu projevil svou přízeň a znovu ji zařadil do skupiny svých milenek. [4] [1]
Po provedeném atentátu na krále v roce 1610 patřila do skupiny osob, které mohli mít zájem na provedení takového činu. [4] Po smrti krále Jindřicha IV. byla regentem Francie ustanovena Marie Medičejská a ta ihned vyhnala Catherinu Henriettu ode dvora. Ta potom žila dalších 23 let, dokud nezemřela v roce 1633 ve věku 54 let. [5] Původní rivalita mezi Marií Medičejskou a Catherinou Henriettou byla postupně nahrazena vzájemnou úctou a regentka neměla problém v kontaktu s bývalou sokyní. Dokonce si i oblíbila její děti, které měla s králem Jindřichem IV., protože tyto byly klidné a poslušné (na rozdíl od dětí, které měl král s Gabriellou d'Estrées, které se neustále účastnily různých spiknutí).[2]
Děti
[editovat | editovat zdroj]S králem měla dvě děti: [3][2]
- 1. Gaston Henri, vévoda de Verneuil (3. 11. 1601 Vincennes – 28. 5. 1682 Verneuil-en-Halatte), métský biskup v letech 1612 až 1652, guvernér provincie Languedoc
- 2. Gabriella Angelique přezdívaná „Madmoiselle de Verneuil“ (21. 1. 1603 Paříž – 24. 4. 1627 Méty)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Catherine Henriette de Balzac d'Entragues na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c Famous Women as Described by Famous Writers : Esther Singleton : Free Download, Borrow, and Streaming. Internet Archive [online]. [cit. 2020-07-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d THOMA, HELGA, 1958-. Metresy francouzských králů. Vyd. 1. vyd. Praha: Ikar 214 s. Dostupné online. ISBN 80-7202-092-7, ISBN 978-80-7202-092-8. OCLC 37251117
- ↑ a b ROBERTS, WILLIAM J. France : a reference guide from the Renaissance to the present. New York: Facts On File vi, 714 pages s. Dostupné online. ISBN 0-8160-4473-2, ISBN 978-0-8160-4473-3. OCLC 53823037
- ↑ a b CHISHOLM, Hugh. Encyklopaedia Britannica. 1. vyd. UK: Cambridge University Press, 1911. Dostupné online.
- ↑ Sex with kings : Eleanor Herman : Free Download, Borrow, and Streaming. Internet Archive [online]. [cit. 2020-07-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Charlotte Séguier - Histoire de l'Europe. www.histoireeurope.fr [online]. [cit. 2023-10-01]. Dostupné online.
- ↑ Charlotte Séguier de Villemor - Histoire de l'Europe. www.histoireeurope.fr [online]. [cit. 2023-10-01]. Dostupné online.
- ↑ Person Page. www.thepeerage.com [online]. [cit. 2023-10-01]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Herman, Eleanor. (2005). Sex with Kings: 500 let cizoložství, moci, soupeření a pomsty. Harpercolliny. ISBN 0060585447
- Williamson, David. (1991). Debrettovi králové a královny Evropy. Salem House Pub. ISBN 0881623644
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Catherine Henriette de Balzac d'Entragues na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Catherine Henriette de Balzac d'Entragues v 11. vydání Encyclopædia Britannica ve Wikizdrojích