Catherine Henriette de Balzac d'Entragues

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Catherine Henriette de Balzac d'Entragues
Catherine Henriette de Balzac d'Entragues
Catherine Henriette de Balzac d'Entragues
Narození 1579
Orléans
Úmrtí 9. února 1633 (ve věku 53–54 let)
Paříž
Bydliště Château de Verneuil (1600–1633)
Povolání aristokratka
Titul markýza de Verneuil
Předchůdce Gabriella d'Estrées
Nábož. vyznání římský katolík
Partner(ka) Jindřich IV. Francouzský
Děti Gaston Henri, vévoda de Verneuil a Gabriella Angelique („Madmoiselle de Verneuil“)
Rodiče Charlese de Balzac d'Entragues, Marie Touchetová
Příbuzní Marie-Charlotte de Balzac d'Entragues
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Catherine Henriette de Balzac d'Entragues, markýza de Verneuil (1579 Orléans9. února 1633 Paříž) po smrti Gabrielly d'Estrées se stala titulární metresou Jindřicha IV. Francouzského. Také její sestra Marie-Charlotte de Balzac d'Entragues byla po jistý čas milenkou krále. Její otec byl Charlese Balzac d'Entragues a matkou Marie Touchetová, někdejší milenka krále Karla IX. Francouzského. [1]

Královská metresa[editovat | editovat zdroj]

Catherine Henriette de Balzac d'Entragues

Catherine Henriette de Balzac byla vychována v rodině, velmi volných mravů, kde se ženy často snažily dostat skrz postavení královské milenky k finančnímu zajištění. Její matka Marie byla ještě před jejím narozením milenkou krále Karla IX. Francouzského. [2]

Ambiciózní, krásná ve svých pozdních teenagerských letech, ale také intrikářská. To vše jí pomohlo k tomu, aby se stala Jindřichovou titulární metresou. A tak, zatímco Jindřich IV. stále ještě truchlil po Gabrielle d'Estrées, [1] ho Catherina Henrietta de Balsac přiměla k písemnému slibu, že si ji vezme, pakliže do roka porodí králi syna. Catherina Henrietta nakonec dítě potratila a byl to skutečně syn. To nakonec vedlo k prudkým žárlivým scénám a dohadování se před celým královským dvorem, když se Jindřich na místo s ní oženil s Marií Medičejskou.[2]

V roce 1608 se zapletla do spiknutí proti králi a přestože byla silně kompromitována důkazy, tak se král nechal jejím vzlykáním přesvědčit a nakonec vyvázla jen s nepatrným trestem, přestože se takové činy běžně trestaly smrtí.[3]Ještě téhož roku ji Jindřich znovu projevil svou přízeň a znovu ji zařadil do skupiny svých milenek. [4] [1]

Gaston Henri, vévoda de Verneuil

Po provedeném atentátu na krále v roce 1610 patřila do skupiny osob, které mohli mít zájem na provedení takového činu. [4] Po smrti krále Jindřicha IV. byla regentem Francie ustanovena Marie Medičejská a ta ihned vyhnala Catherinu Henriettu ode dvora. Ta potom žila dalších 23 let, dokud nezemřela v roce 1633 ve věku 54 let. [5] Původní rivalita mezi Marií Medičejskou a Catherinou Henriettou byla postupně nahrazena vzájemnou úctou a regentka neměla problém v kontaktu s bývalou sokyní. Dokonce si i oblíbila její děti, které měla s králem Jindřichem IV., protože tyto byly klidné a poslušné (na rozdíl od dětí, které měl král s Gabriellou d'Estrées, které se neustále účastnily různých spiknutí).[2]

Děti[editovat | editovat zdroj]

S králem měla dvě děti: [3][2]

  • Gaston Henri, vévoda de Verneuil (1601–1682) – oženil se s Charlotte Seguir, sestrou Pierra Seguir, vévodou de Villermor
  • Gabriella Angelique (nazývaná „Madmoiselle de Verneuil“) (1603–1627) – vdala se za Bernarda de Nogaret de Foix, vévodu de La Vallete et d'Épernon

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Catherine Henriette de Balzac d'Entragues na anglické Wikipedii.

  1. a b c Famous Women as Described by Famous Writers : Esther Singleton : Free Download, Borrow, and Streaming. Internet Archive [online]. [cit. 2020-07-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d THOMA, HELGA, 1958-. Metresy francouzských králů. Vyd. 1. vyd. Praha: Ikar 214 s. s. Dostupné online. ISBN 80-7202-092-7, ISBN 978-80-7202-092-8. OCLC 37251117 
  3. a b ROBERTS, WILLIAM J. France : a reference guide from the Renaissance to the present. New York: Facts On File vi, 714 pages s. Dostupné online. ISBN 0-8160-4473-2, ISBN 978-0-8160-4473-3. OCLC 53823037 
  4. a b CHISHOLM, Hugh. Encyklopaedia Britannica. 1. vyd. UK: Cambridge University Press, 1911. 
  5. Sex with kings : Eleanor Herman : Free Download, Borrow, and Streaming. Internet Archive [online]. [cit. 2020-07-30]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Herman, Eleanor. (2005). Sex with Kings: 500 let cizoložství, moci, soupeření a pomsty. Harpercolliny. ISBN 0060585447
  • Williamson, David. (1991). Debrettovi králové a královny Evropy. Salem House Pub. ISBN 0881623644

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]