Carl Franz Benisch

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Carl Franz Benisch
Jiná jména Karl Franz Böhnich, Carol Benesch
Narození 9. ledna 1822
Krnov
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 30. října 1896 (ve věku 74 let)
Bukurešť
RumunskoRumunsko Rumunsko
Místo pohřbení Cimitirul Șerban Vodă
Central cemetery of Bucarest
Národnost německá
Vzdělání Akademie výtvarných umění v Mnichově
Povolání architekt
Děti Oscar Benisch
Rodiče Franz Böhnich
Terezie Böhnichová
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Carl Franz Benisch (9. ledna 1822, Krnov30. října 1896, Bukurešť, Rumunsko)[1] byl architekt s orientací na historismus a eklekticismus, který působil v Rumunském království. V různých dokumentech je jeho jméno napsáno: Carl Benesch, Carol Benisch, Carl Benisch, Carol Beneș, Carl Beneș, Carol Beniș, Carl Beniș,[2] jeho původní skutečné jméno dle dochovaných písemnosti v krnovském archivu bylo Karl Franz Böhnich[3].

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Carl Franz Benisch se narodil v Krnově rodičů Franzi a Tereze Böhnichovým. Základního vzdělání dosáhl v Krnově. Vystudoval architekturu v Mnichově na Akademii výtvarných umění.[1] V roce 1847 přijal spolu s architektem Johannem Schlatterem pozvání, aby přišel do Valašska a podílel se na opravách kostelů a klášterů.[4]Jeho hlavním působištěm byla Bukurešť, kde se stal architektem. V letech 18571868 se podílel na rekonstrukci Velkého divadla v Bukurešti.

V roce 1865 byl jmenován hlavním architektem města Bukurešť, která za jeho působení prošla modernizací[2]. Byl zakládajícím členem a prvním viceprezidentem Asociace architektů v Rumunsku (Societatea Arhitecților din România) (1891–1892).[5] Vzdělával budoucí architekty. Jeho syn Oscar Benisch byl rovněž architektem. Zemřel 30. října 1896. Je pohřben v katolickém křídle hřbitova Bellu v Bukurešti.  

Projekty a stavby[editovat | editovat zdroj]

  • Hrad Peleș
  • Katedrála sv. Josefa (Catedrala Sfântul Iosif) v Bukurešti
  • Kostel Domniţa Bălaşa (Biserica Domniţa Bălaşa), Bukurešť 1895
  • Nemocnice Brâncovenesc (Spitalul Brâncovenesc) – Bukurešť 1881–1885
  • Katedrála svatých Petra a Pavla, Constanța – 1883–1885
  • Azyl Elena Doamna (Azilul Elena Doamna) – Bukurešť 1862–1870[6]
  • Rekonstrukce kláštera Tismana – Gorjská župa – 1855
  • Rekonstrukce kláštera Bistrița – okres Vâlcea – 1855
  • Rekonstrukce kláštera Arnota – okres Vâlcea – 1851[7]

Ceny a vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Jako uznání obdržel za dílo katedrály sv. Josefa (Catedrala Sfântul Iosif) v roce 1881 od papeže Lva XIII řád Sv. Řehoře.  

Carl Franz Benisch dostal rumunské občanství na základě nařízení rumunského krále Karla I., který se vzdal obvyklého zdlouhavého procesu.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

katedrála sv. Petra a Pavla
katedrála sv. Josefa

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Carol Benesch na anglické Wikipedii.

  1. a b https://www.ceskatelevize.cz/porady/10262550261-sumne-stopy/216522162350002-rumunsko-karl-franz-benisch/
  2. a b Carol Benesch - architect (*1822 †1896)
  3. REDAKCE. Erwina Schinzla připomíná výstava. Bruntálský a krnovský deník. 2015-10-11. Dostupné online [cit. 2020-05-19]. (česky) 
  4. Architecture. www.e-architecture.ro [online]. [cit. 2020-05-18]. Dostupné online. 
  5. The Elites and Residential Architecture (Elitele și arhitectură rezidențială)
  6. Asylum Elena Doamna
  7. Arnota Monastery

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Paul Constantin, Univerzální slovník architektů (Dicționar Universal al Arhitecților), Bucureşti, Editura Stiințifică si Enciclopedică, 1986 s..   39.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]