Přeskočit na obsah

Carevič Dimitrij

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Carevič Dimitrij Ivanovič)
Svatý
Dimitrij Ivanovič Ugličský
Narození19.jul. / 29. října 1582greg.
Moskva
Úmrtí15.jul. / 25. května 1591greg. (ve věku 8 let)
Uglič
Místo pohřbeníArchandělský chrám
Povolánípolitik
Nábož. vyznánípravoslaví
RodičeIvan IV. Hrozný a Marie Fjodorovna Nagá
RodRurikovci
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Carevič Dimitrij Ivanovič (19. říjnajul./ 29. října 1582greg., Moskva – 15. květnajul./ 25. května 1591greg., Uglič)[1] byl syn cara Ivana Hrozného. Když se po smrti jejich otce stal carem jeho bratr Fjodor I. Ivanovič, byl Dimitrij se svou matkou poslán na do Ugliče, kde zůstal sedm let, načež zde zahynul za dosud nevyjasněných okolností ranou nožem do hrdla. Jeho matka následně obvinila z vraždy Michala Biťagovského, jeho syna Danilu a Nikitu Kačalova, kteří jí měli údajně vykonat z tajného rozkazu Borise Godunova. Ti byli bezprostředně poté rozsápáni rozlíceným davem.[2]

Carevič Dimitrij

Brzy po smrti Dimitrije přijela do Ugliče zvláštní vyšetřovací komise v čele s knížetem Vasilijem Šujským, která nakonec rozhodla, že smrt byla způsobena nešťastnou náhodou: carevič si podle komise zranění přivodil sám při hře s nožem, když ho stihl epileptický záchvat. Podezření, že si vraždu objednal Boris Godunov, však trvá dodnes. Pravoslavná církev prohlásila Dimitrije za svatého a ctí jeho památku 15. května. Jeho tělesné ostatky spočívají v chrámu svatého Michala v Moskvě, kam byly z Ugliče přeneseny roku 1606.

Když smrtí cara Fjodora I. vymřela roku 1597 v Rusku dynastie Rurikovců, objevilo se několik samozvanců, kteří o sobě tvrdili, že jsou carevičem Dimitrijem, a domáhali se carského trůnu. Jsou označováni jako Lžidimitrijové.

  1. Назаров, В. Д. Velká ruská encyklopedie [online]. Ruská akademie věd [cit. 2022-07-11]. Heslo ДМИ́ТРИЙ ИВА́НОВИЧ. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-09-16. (rusky) 
  2. KOLEKTIV AUTORŮ. Slavní ruští vojevůdci. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1955. 264 s. Kapitola Ruský stát na konci 16. a na začátku 17. století, s. 60. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Ottův slovník naučný (1888–1909)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]