Buffalo Bill
| Buffalo Bill | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | William Frederick Cody |
| Narození | 26. února 1846 Le Claire |
| Úmrtí | 10. ledna 1917 (ve věku 70 let) Denver |
| Příčina úmrtí | selhání ledvin |
| Místo pohřbení | Lookout Mountain (39°43′57″ s. š., 105°14′18″ z. d.) |
| Povolání | herec, spisovatel, divadelní herec, frontiersman, byznysmen, cirkusový artista, světský a důstojník |
| Ocenění | Medaile cti |
| Choť | Louisa Frederici[1] |
| Rodiče | Isaac Cody[2][3][4] a Mary Ann Bonsell Laycock[2] |
| Příbuzní | Helen Cody Wetmore, Mary Cody Decker, Julia Cody Goodman a Eliza Cody Myers (sourozenci) |
| Podpis |  |
| Web | buffalobill |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Buffalo Bill, vlastním jménem William Frederick Cody (26. února 1846 Le Clair, Iowa – 10. ledna 1917 Denver) byl americký dobrodruh a legendární postava Divokého západu. Svou proslulost získal zejména díky dobrodružným novelám Edwarda Judsona.
Život
[editovat | editovat zdroj]Už ve svých patnácti letech vstoupil na rok (1860–1861)[5] do služeb Pony Expressu. Na koni převážel poštovní zásilky z východního pobřeží na západní přes nebezpečná indiánská území. Po vypuknutí Občanské války sloužil v armádě Unie jako vojenský průzkumník.
Po válce spekuloval s pozemky[5] a v roce 1867 se nechal najmout jako zásobovatel a za 500 dolarů měsíčně dodával bizoní maso pro dělníky pracující na stavbě kansaské pacifické dráhy. Díky této práci získal svou přezdívku a stal se jedním ze symbolů vybíjení bizonů. V letech 1867–1868 (za období 18 měsíců) zabil Buffalo Bill 4280 kusů bizonů (osm denně). Vždy lovil tolik, kolik bylo potřeba pro obživu. Nepodílel se na lovu pro zábavu. V době, kdy byl bizon ve volné přírodě vyhuben, přispělo jeho soukromé stádo bizonů k záchraně druhu.[6][7][8]
Roku 1869 si ho jako jeden ze symbolů Divokého západu vybral Edward Judson, zvaný „Buntline“ (česky „Vejtaha“) a sepsal přes 200 románů s Buffalo Billem v titulní úloze (tzv. bufalobilky). Do konce druhé světové války vzniklo 557 takových brakových románů.[5] Kromě toho se Bill stal i hrdinou několika divadelních her. Když totiž na Divoký západ zavítal syn ruského cara, velkokníže Alexej, dostal Buffalo Bill za úkol zorganizovat představení, kde bude hrát hlavní roli.[5] O jedné z těchto divadelních her, Zvědovi prérie, napsal New York Herald: „… Kus tak pitomý a tak špatně zahraný, že je až zajímavý…“.[9]
Buffalo Bill ke své divadelní společnosti přizval i Indiány. Několik měsíců (od léta 1885[10]) s nimi vystupoval i siouxský náčelník Sedící býk, nebo (o rok později) medicinman Černý jelen.[11]
B. Bill ještě krátce pracoval jako šerif a jezdec Wild West Show, než natrvalo zakotvil jako ředitel velké jezdecké show.[12] Myšlenku na ni mu vnukl manažer John Burke. Na její první představení 4. června 1882 dorazilo na 20 000 lidí.[5]
S touto show projel Buffalo Bill celé Spojené státy a později i Evropu. Stanislav Motl zpochybňuje tvrzení Antonína Novotného, ředitele Městského muzea v Praze, že by Buffalo Bill se svou show zamířil v roce 1899 také do Prahy na Štvanici. Teprve v roce 1906 se uskutečnilo turné po Moravě a Slezsku, ve kterém show navštívila Jihlavu, Brno a Opavu. Zachoval se dokument, ve kterém Moravský spolek na ochranu zvířat v Brně požaduje podat na Buffalo Billa trestní oznámení za údajné týrání zvířat.[5]
V roce 1915 skončil Buffalo Bill na ulici.[5] Díky show se však ještě více rozšířila jeho proslulost a on se stal již za života legendou. V pozdějším věku už ani nedokázal rozlišovat mezi tím, co je v jeho životě fakt a co smyšlenka. Proto je nutné k jeho vlastním životopisům přistupovat s rezervou.
Buffalo Bill zemřel na ledvinovou chorobu.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Dostupné online. [cit. 2024-10-14].
- ↑ a b Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
- ↑ Dostupné online. [cit. 2024-10-14].
- ↑ Dostupné online. [cit. 2024-10-14].
- ↑ a b c d e f g Stanislav Motl: Česká stopa Buffalo Billa [online]. 2014, [cit. 2014-05-05]. Dostupné na webu Českého rozhlasu Dvojky. Archivováno 7. 5. 2014 na Wayback Machine.
- ↑ CODY, William F. The Life of HON. William F. Cody Known as Buffalo Bill, the Famous Hunter, Scout and Guide. [s.l.]: A Public Domain Book
- ↑ CARTER, Robert A. Buffalo Bill Cody: The Man Behind the Legend. [s.l.]: Wiley, 2002. ISBN 978-0-471-07780-0. S. 512.
- ↑ http://www.equichannel.cz/indiani-kone-a-buffalo-bill
- ↑ L. Souček: Kdo je kdo.
- ↑ BROWN, Dee. Mé srdce pohřběte u Woundet Knee. Praha: Hynek, 1998. 505 s. ISBN 80-85906-62-7. S. 443.
- ↑ NEIHARD, John G. Mluví Černý jelen. Překlad Kateřina Zvelebilová, Jan Ullrich. Praha: Hynek, 1998. 313 s. ISBN 80-85906-97-X. S. 237.
- ↑ William “Buffalo Bill” Cody [online]. 1907 [cit. 2013-06-02]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Buffalo Bill na Wikimedia Commons - Galerie Buffalo Bill na Wikimedia Commons
