Buffalo Bill

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Buffalo Bill
Narození 26. února 1846
Scott County
Úmrtí 10. ledna 1917 (ve věku 70 let)
Denver
Příčina úmrtí selhání ledvin
Místo odpočinku Lookout Mountain
Povolání herec, spisovatel a divadelní herec
Ocenění Medaile cti
Podpis Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Buffalo Bill, vlastním jménem William Frederick Cody (26. února 1846 Le Clair, Iowa - 10. ledna 1917 Denver), americký dobrodruh a legendární postava Divokého západu. Svou proslulost získal zejména díky dobrodružným novelám Edwarda Judsona.

Už ve svých patnácti letech vstoupil na rok (1860–1861)[1] do služeb Pony Expressu . Na koni převážel poštovní zásilky z východního pobřeží na západní přes nebezpečná indiánská území. Po vypuknutí Občanské války sloužil v armádě Unie jako vojenský průzkumník.

Po válce spekuloval s pozemky[1] a v roce 1867 se nechal najmout jako zásobovatel a za 500 dolarů měsíčně dodával bizoní maso pro dělníky pracující na stavbě kansaské pacifické dráhy. Díky této práci získal svou přezdívku a stal se jedním ze symbolů vybíjení bizonů. V letech (1867–1868), za období 18 měsíců, Buffalo Bill zabil je 4280 kusů bizonů (8 denně), z několika milionových prérijních stád, převážně v době kdy byl najat na zásobování dělníků bizoním masem při výstavbě železnice. Vždy lovil tolik, kolik bylo potřeba pro obživu, nepodílel se lovu pro zábavu. V době, kdy by bizon ve volné přírodě vyhuben, jeho soukromé stádo bizonů přispělo k záchraně druhu.[2][3][4]

Roku 1869 si ho jako jeden ze symbolů Divokého západu vybral Edward Judson, zvaný "Buntline" (česky "Vejtaha") a sepsal přes 200 románů s Buffalo Billem v titulní úloze (tzv. bufalobilky). Do konce druhé světové války vzniklo 557 takových brakových románů[1]. Kromě toho se Bill stal i hrdinou několika divadelních her. Když totiž na Divoký západ zavítal syn ruského cara, velkokníže Alexej, dostal Buffalo Bill za úkol zorganizovat představení, kde bude hrát hlavní roli.[1] O jedné z těchto divadelních her, Zvědovi prérie, napsal New York Herald: „… Kus tak pitomý a tak špatně zahraný, že je až zajímavý…“ (L. Souček - Kdo je kdo).

Buffalo Bill ke své divadelní společnosti přizval i Indiány. Několik měsíců (od léta 1885[5]) s nimi vystupoval i siouxský náčelník Sedící býk, nebo (o rok později) medicinman Černý jelen[6].

B. Bill ještě krátce pracoval jako šerif a jezdec Wild West Show, než natrvalo zakotvil jako ředitel velké jezdecké show.[7] Myšlenku na ni mu vnukl manažer John Burke. Na její první představení 4. 6. 1882 dorazilo na 20 000 lidí.[1]

S touto show projel Buffalo Bill celé Spojené státy a později i Evropu. Stanislav Motl zpochybňuje tvrzení Antonína Novotného, ředitele Městského muzea v Praze, že by Buffalo Bill se svou show zamířil v roce 1899 také do Prahy na Štvanici. Naopak dokument, ve kterém Moravský spolek na ochranu zvířat v Brně požaduje podat na Buffalo Billa trestní oznámení za údajné týrání zvířat, dokazuje možnou přítomnost show ve Slezsku a na Moravě v roce 1906, o níž píše také Miroslav Čvančara.[1] V roce 1915 skončil Buffalo Bill na dlažbě.[1] Díky show se však ještě více rozšířila jeho proslulost a on se stal již za života legendou. V pozdějším věku už ani nedokázal rozlišovat mezi tím, co je v jeho životě fakt a co smyšlenka. Proto je nutné k jeho vlastním životopisům přistupovat s rezervou.

Buffalo Bill zemřel na ledvinovou chorobu.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g Stanislav Motl: Česká stopa Buffalo Billa [online]. 2014, [cit. 2014-05-05]. Dostupné na webu Českého rozhlasu Dvojky.
  2. Cody, William F.. The Life of HON. William F. Cody Known as Buffalo Bill, the Famous Hunter, Scout and Guide. A Public Domain Book. 
  3. Carter, Robert A.(2002). Buffalo Bill Cody: The Man Behind the Legend. Wiley, 512. ISBN 978-0-471-07780-0. 
  4. http://www.equichannel.cz/indiani-kone-a-buffalo-bill
  5. BROWN, Dee. Mé srdce pohřběte u Woundet Knee. Praha : Hynek, 1998. 505 s. ISBN 80-85906-62-7. S. 443.  
  6. NEIHARD, John G.. Mluví Černý jelen. Překlad Kateřina Zvelebilová, Jan Ullrich. Praha : Hynek, 1998. 313 s. ISBN 80-85906-97-X. S. 237.  
  7. William “Buffalo Bill” Cody [online]. 1907, [cit. 2013-06-02]. [1]. (anglicky)