Branický hřbitov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Branický hřbitov
Hřbitov v Braníku
Hřbitov v Braníku
Lokalita
StátČeskoČesko Česko
ObecPraha
AdresaPraha 4-Braník
Zeměpisné souřadnice
Odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Branický hřbitov se nachází v Praze v městské čtvrti Braník. Hřbitov byl založen roku 1888. Do té doby byl nejbližším pohřebním místem hřbitov při kostelu svatého Michaela Archanděla v Podolí, tehdy Podole (pod Vyšehradem). Zvláštností je, že je zde pochováno velké množství sebevrahů. Důvodem jsou nedaleké Branické skály, kde se mnoho lidí rozhodlo ukončit život a Branický hřbitov byl nejbližším pohřebním místem. Bylo jim tam určeno jejich místo a dodnes mají sebevrahové na tomto hřbitově vyhrazený vlastní prostor.[1]

Je tam pohřben i Václav Sedláček, zastřelený při protiněmeckých demonstracích a vzpomínce na výročí Masarykovy republiky v Praze 28. října 1939. Sedláčkův pohřeb se konal 4. listopadu 1939 na hřbitově v Braníku a směli se jej účastnit pouze jeho nejbližší příbuzní a známí; přišlo nakonec i dost Pražanů a rakev nesli čtyři sokolové. Noviny ale dostaly zákaz o pohřbu informovat, nesměl být přítomen ani kněz a celý pohřeb byl monitorován příslušníky čs. policie a gestapa. Bratr Karel, pevně rozhodnutý Václavovu smrt pomstít, se zapojil do aktivit českého odboje, ovšem byl pro svou neopatrnost na udání manželky svého zaměstnavatele zatčen a před koncem války zahynul v nacistickém koncentračním táboře neznámo kde.

V květnu 1945 tam byl pochován také architekt Jindřich Freiwald, který byl zabit v průběhu Pražského povstání, než byl převezen do rodného Hronova.

Dopravní spojení branického hřbitova MHD je autobusy č. 196 a 197 do stanic "Ve Studeném".



Reference[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KOVAŘÍK, Petr. Klíč k pražským hřbitovům. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2001. 369 s. ISBN 80-7106-486-6. S. 109 - 110.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]