Přeskočit na obsah

Bradla

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o tělocvičném nářadí. Další významy jsou uvedeny na stránce Bradla (rozcestník).
Bradla

Bradla jsou tělocvičné nebo rehabilitační nářadí, které tvoří dvě souběžné, zpravidla výškově a šířkově nastavitelné tyče.

Paralelní bradla (německy Barren) vynalezl Friedrich Ludwig Jahn v Berlíně v roce 1810. V roce 1819 popsal španělský Amoros první přenosná bradla, která sestrojil Švýcar Phokion Heinrich Clias (1782–1854). V roce 1856 Německu Hermann Otto Kluge použil trubky, aby byly paralelní tyče a horizontální tyč nastavitelné. Používal je ve své tělocvičně.[1] V Tolstého knize Anna Karenina, vydané v letech 1873–1877, je popsáno jejich použití ke cvičení. V roce 1875 bylo toto nářadí používáno Klementinou Hanušovou. Tato žena využívala bradla ve svých hodinách tělocviku žen. Nářadí bylo ovšem shodné s bradly mužů o stejné výšce žerdí, akorát se ženám jedna žerď vysouvala výše.[2] V roce 1953 byla vyvinuta bradla s lankovým upínáním na horní žerdi. V roce 1965 Reuther vyrobil dvojitou hrazdu s výbornou stabilitou. U toho nářadí se dala nastavit i šířka žerdí.[2]

Bradla jsou jedním ze šesti gymnastických nářadí, která jsou schválena Mezinárodní gymnastickou federací. Jedná se o dvě rovnoběžné pružné tyče (žerdě) vejcovitého profilu délky 350 centimetrů. Tyče jsou pružně spojeny se stabilními a pevnými podpěrami, které umožňují plynulou změnu vzdálenosti tyčí v rozsahu 42–52 centimetrů. Tyče musí být vyrobeny ze dřeva; jádro tyčí může být i z jiného materiálu.[3]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Parallel bars na anglické Wikipedii.

  1. History of Parallel Bars, Artistic Gymnastics. www.gymmedia.com [online]. [cit. 2023-01-25]. Dostupné online. 
  2. a b GAJDOŠ, Antonín; JAŠEK, Zdeno. Športová gymnastika: história a súčasnosť. 1. vyd. Bratislava: Šport, 1988. 264 s. 
  3. FIG APPARATUS NORMS [online]. Lausanne: FÉDÉRATION INTERNATIONALE DE GYMNASTIQUE, 2022-08-01 [cit. 2023-01-20]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]