Tělocvičné nářadí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Možná hledáte: Pracovní nářadí.
Nářadí v tělocvičně

Tělocvičné nářadí je sportovní doplňkové vybavení zejména školních tělocvičen. Jeho parametry jsou určeny technickými normami.[1]

Druhy tělocvičných nářadí[editovat | editovat zdroj]

Lavička[editovat | editovat zdroj]

Vymyslel ji P. H. Linge ze Švédska počátkem 19. století, i proto bývá známa jako "švédská lavička". Její horní deska je 360 cm dlouhá, široká 28 cm a silná 3 cm. Výška je zpravidla 35 cm. Na spodní části bývá kladinka. Vyrábí se lavičky i jiných rozměrů a s háky na konci.[2]

Tělocvičná bedna[editovat | editovat zdroj]

Vymyslel ji Švéd Rethein (proto švédská bedna) v roce 1851. Vyrábí se řada druhů těchto beden. Typická se skládá z šesti dílů a víka potaženého kůží, Tvar bedny je komolý jehlan, celková výška je 106 cm, váha 57 kg.[3]

Žebřiny[editovat | editovat zdroj]

Říká se jim také ribstoly, správně však ze švédštiny "ribbstol". Autorem byl opět Per Henrik Ling. Bývají připevněny ke stěně tělocvičny, jsou 3 metry vysoké o šíři 100 až 110 cm, opatřené bočnicemi a řadou zpravidla 18 ks příček.[4]

Žebříky[editovat | editovat zdroj]

Mechanický žebřík bývá v některých tělocvičnách. Je upevněn v konstrukci na stěně, má posuvný vozík, podstavec a můstek pro skoky. Je dlouhý 5 metrů, opatřený řadou příček.[5]

Průlezky[editovat | editovat zdroj]

I ty jsou jen v některých tělocvičnách. Jsou to několikadílné žebříky o šíři 2 metry, dlouhé 5 metrů, s možností zavěšení nejméně 1 metr od stěny.[6]

Šplhadla[editovat | editovat zdroj]

Běžné zařízení všech tělocvičen. Jeho hlavní částí je jedno či více lan či tyčí určených ke šplhu.[7]

Tělocvičný kůň[editovat | editovat zdroj]

Vyvinul se z maket používaných od 16. století v rytířských akademiích pro voltiž, cvičení na živých koních. Koně na cvičení se vyrábí v různých variantách, jsou jiné pro školní cvičení a jiné pro závody v gymnastice. Mívají nastavitelnou výši noh a některé i madla.[8]

Koza tělocvičná[editovat | editovat zdroj]

Vynalezl ji E. W. Eiselen v 19. století. Je to přenosné nářadí používané v tělocvičně, pro děti bývá vysoké 60 až 115 cm, má čtyři nohy, horní část je potažená kůží či koženkou.[9]

Bradla[editovat | editovat zdroj]

Stala se součástí turnerských cvičení v 19. století. Mají dvě bočnice – žerdě, stejně či různě vysoké. Výška bývá nastavitelná.[10]

Hrazda[editovat | editovat zdroj]

Vymyšlena jsou od počátku 19. století. Hrazdová tyč (žerď) má průměr 2,8 cm, je dlouhá 240 cm, výška je nastavitelná.[11]

Kruhy[editovat | editovat zdroj]

Vymyšlené byly již ve starověkém Římě. Nové mají navíjecí mechanismus pro spouštění kruhů s popruhy a vyrábí se s různými rozměry.[12]

Kladina[editovat | editovat zdroj]

Úprava kladiny

Využívána byla v turnerských cvičeních (Schwebebaun). Je to břevno nastavitelné do různé výšky na zemí. Horní šířka, po které se chodí, je široká 10 cm.[13]

Trampolína[editovat | editovat zdroj]

Vyrábí se o různých tvarech a rozměrech. V tělocvičnách je dimenzována pro jednoho cvičence. Odraziště má rozměry 150 x 350 cm.[14]

Žíněnky[editovat | editovat zdroj]

Vyrábí se v různých velikostech i z různých materiálů. Silnějším se říká duchny.[15]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. NEUMAN, Jan. Dobrodružné hry v tělocvičně. Praha 8: Portál, 2001. ISBN 80-7178-555-5. Kapitola Tělocvičné nářadí, s. 37. 
  2. Dobrodružné hry v tělocvičně, str.35
  3. Dobrodružné hry v tělocvičně, str.38
  4. Dobrodružné hry v tělocvičně, str.39
  5. Dobrodružné hry v tělocvičně, str.38
  6. Dobrodružné hry v tělocvičně, str.40
  7. Dobrodružné hry v tělocvičně, str.40
  8. Dobrodružné hry v tělocvičně, str.42
  9. Dobrodružné hry v tělocvičně, str.42
  10. Dobrodružné hry v tělocvičně, str.43
  11. Dobrodružné hry v tělocvičně, str.41
  12. Dobrodružné hry v tělocvičně, str.44
  13. Dobrodružné hry v tělocvičně, str.45
  14. Dobrodružné hry v tělocvičně, str.47
  15. Dobrodružné hry v tělocvičně, str.48

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]