Bourovec březový
 Bourovec březový | |
|---|---|
 dospělec (samice) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | členovci (Arthropoda) |
| Podkmen | šestinozí (Hexapoda) |
| Třída | hmyz (Insecta) |
| Podtřída | křídlatí (Pterygota) |
| Řád | motýli (Lepidoptera) |
| Čeleď | bourovcovití (Lasiocampidae) |
| Rod | bourovec (Eriogaster) |
| Binomické jméno | |
| Eriogaster lanestris Linné, 1758 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bourovec březový (Eriogaster lanestris) je noční motýl z čeledi bourovcovitých, vyskytující se také na území České republiky.
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Vyskytuje se na výslunných lesostepních biotopech s křovištními porosty trnek a bříz, často ve středních nadmořských výškách, také na vřesovištích. Sekundárně osidluje ovocné sady a stromořadí.[1][2][3]
Ještě koncem 20. století byl považován za hojný druh,[2][3] od té doby ale jeho počty trvale klesají. V Červené knize bezobratlých ČR (2017) je zařazen jako zranitelný druh.[4]
Popis
[editovat | editovat zdroj]
(samec z líce a rubu)
Patří k menším bourovcům. Přední křídlo dosahuje délky 15–20 mm, přičemž samice jsou větší než samci. Základní barvou je červenohnědá až hnědá. Na předním křídle se nacházejí dvě bílé skvrny: jedna přibližně v polovině, druhá při kořeni. Skvrna při kořeni křídla má zpravidla hnědý střed. Ve vnější třetině křídla se nachází mírně zvlněná, okrouhlá, bělavá příčka. Zadní křídla jsou o něco světlejší než přední, také přes ně probíhá okrouhlá světlá příčka. Tělo a zadeček jsou tmavší, velmi hustě ochlupené. Obě pohlaví jsou ve zbarvení podobná, odlišují se zejména tykadly, která jsou u samiček jednoduchá, nitkovitá, zatímco u samců hřebenitá.[2][5]
Vajíčka jsou uložena ve snůškách spirálovitě obtáčejících větvičky živných rostlin. Spirály nejsou tak kompaktní jako u bourovců rodu Malacosoma a jsou překryty hnědými chloupky.[1][2][5]
Housenky jsou jemně chlupaté, v mládí černomodré, později černohnědé se dvěma řadami rezavých skvrn na hřbetě. Na bocích článků mají bělavé příčky.[2]
Kukla je uložena v pevném, hnědém, soudkovitém zámotku pergamenového vzhledu.[1][2]
Bionomie
[editovat | editovat zdroj].jpg)
_-_%D0%9A%D0%BE%D0%BA%D0%BE%D0%BD%D0%BE%D0%BF%D1%80%D1%8F%D0%B4_%D0%BF%D1%83%D1%88%D0%B8%D1%81%D1%82%D1%8B%D0%B9_(%D0%BA%D0%BE%D0%BA%D0%BE%D0%BD)_(40294320044).jpg)
Ve střední Evropě vytváří jednu generaci, jejíž motýli se líhnou brzy na jaře a létají tak už v březnu a dubnu. V noci přilétají k umělým zdrojům světla. Samičky po oplodnění kladou vajíčka v rozvolněném spirálovitém útvaru okolo větvičky živné rostliny, přičemž snůšku kryjí chloupky ze spodiny zadečku.[1][2]
Housenky se líhnou v květnu a ihned po vylíhnutí si upředou společné hnízdo, v němž zprvu žijí. Živnou rostlinou bývá nejčastěji bříza, hloh či trnka, v alejích pak také lípy, švestky či třešně. Housenky se během svého 5 týdnů trvajícího vývoje osamostatňují, v posledních fázích už žijí jednotlivě a jednotlivě se také kuklí na úrovni země, kde si spřádají zámotky.[1][2][3]
Kukla je přezimujícím stádiem. Může dokonce přeležet i více než jednu zimu.[1][3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f ZAHRADNÍK, Jiří. Naši motýli. Praha: Albatros, 1997.
- ↑ a b c d e f g h PONEC, Jozef. Motýle. 1. vyd. Bratislava: Obzor, 1982. 384 s.
- ↑ a b c d LULÁK M., KRNÁČ J. Začínáme s entomologií a chovem motýlů. 1. vyd. Karviná: Alfa Consulting, 1999. 352 s. ISBN 8023839721.
- ↑ HEJDA, Radek; FARKAČ, Jan; CHOBOT, Karel. Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí.. Praha: AOPK ČR, 2017. 612 s. Dostupné online. ISBN 978-80-88076-53-7. S. 192.
- ↑ a b Lepiforum. www.lepiforum.de [online]. [cit. 2019-02-13]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu bourovec březový na Wikimedia Commons - Bourovec březový na BioLibu
- Bourovec březový na Encyclopedia of Life (anglicky)
