Botanická zahrada Malešice
| Botanická zahrada Malešice | |
|---|---|
 | |
| Lokalita | Pod Táborem 17/4, Malešice (Praha 9),  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°5′19,18″ s. š., 14°30′53,93″ v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Botanická zahrada Malešice (na vrchu Tábor) (oficiálním názvem Botanická zahrada SOŠ, SOU, OU a Učiliště) je jedna ze tří významných botanických zahrad v Praze. Původně vznikla jako park Jiráskovy vily. Nachází se na jihozápadním úbočí vrchu Tábor v Malešicích, v malé části této čtvrti, která zasahuje do městské části Praha 9. Tato botanická zahrada patří střední zahradnické škole na Jarově a je spojena především se zahradnickým učňovským školstvím. Ředitelem botanické zahrady je Jaroslav Čuba. Zahrada je bezplatně přístupná veřejnosti, do roku 2019 jen ve dnech školního vyučování, od roku 2020 je v sezóně od května do října zpřístupněna denně.[1][2]
Historie zahrady
[editovat | editovat zdroj]
V místech zahrady stávala v polovině devatenáctého století usedlost Josefa Havlíčka, k níž přiléhala zelinářská zahrada a ovocný sad. V údolí Malé Rokytky bývaly obecní pastviny.
Na přelomu 19. a 20. století byla zahrada přeměněna na park a usedlost na vilu. Poté se vlastníkem stal průmyslník Jirásko, který zahradu i s vilou vlastnil do konce 2. světové války. Vilu přestavěl na pseudorenesanční zámeček, který je označován jako Jiráskova vila. Na renovaci parku se podílel zahradní architekt František Thomayer.
Za války bylo v objektu velitelství gestapa a německý vojenský lazaret. Na konci války byly odvezeny veškeré dokumenty, pravděpodobně včetně těch, které se týkaly nemovitosti a parku. Doklady o původní podobě parku se tak nedochovaly. Za války a po válce došlo ke změnám porostu náletem plevelných dřevin a úhynem některých dřevin. Zmizela i původní sochařská výzdoba.
V roce 1945 objekt zkonfiskoval stát na základě Benešových dekretů. V roce 1948 jej stát převedl na hlavní město Prahu. K 1. září 1948 město do parku přestěhovalo zahradnickou školu z Vinohrad, která existovala od roku 1909.
V padesátých letech objekt převzal podnik Sady, lesy a zahradnictví hlavního města Prahy. Využíval jej především k výrobním účelům, park v této době nebyl příliš udržován. V roce 1985 byly zrekonstruovány tropické skleníky.
Po roce 1990 se z areálu stala opět školní botanická zahrada. Ta má i s arboretem rozlohu přibližně 7,5 ha. U vrcholu kopce Tábor je výrobní provozní zahrada. Nad příjezdovou cestou k zámečku byla v roce 1998 vybudována skalka s vodopádem.
Zahrada je přístupná veřejnosti, zpočátku byla přístupná pouze ve dnech školního vyučování, od roku 2020 je v hlavní sezóně (od května do října) přístupná denně. Veřejně přístupná je pouze dolní část, tedy bez provozní zahrady. Každoročně pořádá škola v botanické zahradě dvě výstavy výpěstků a výrobků žáků, které navštěvují především školní třídy z Prahy 9, ale i třídy z jiných škol a zájemci z širší veřejnosti. V budově nového skleníku je umístěna prodejna výpěstků, poblíž hlavního vstupu je vazárna kytic.
Botanické zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]- V arboretu rostou cenné stromy, například historicky významný platan.
- V zahradě se nalézají sbírky orchidejí, bromélií a tilandsií.
- Počet pěstovaných taxonů je 5200 (v roce 2023).[2]
Turismus
[editovat | editovat zdroj]Kolem zahrady vede turistická značená trasa 
1105 z Kobylis do Starých Malešic.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Kuba Turek: Botanická zahrada Malešice je otevřená denně, Desítka.cz, 24. 10. 2020
- ↑ a b Školní botanická zahrada, Střední odborná škola Jarov
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- CHYTRÁ, Magdalena; HANZELKA, Petr; KACEROVSKÝ, Radoslav. Botanické zahrady a arboreta České republiky. Praha: Academia a Unie botanických zahrad České republiky, 2010., strany 262 - 269
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Botanická zahrada Malešice na Wikimedia Commons
