Borovo (Bulharsko)
Borovo Борово | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 43°29′26″ s. š., 25°48′41″ v. d. |
Nadmořská výška | 293 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+02:00 (standardní čas) UTC+03:00 (letní čas) |
Stát | Bulharsko |
Oblast | Rusenská |
Obština | Borovo |
Borovo | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 37,3 km² |
Počet obyvatel | 1 953 (2024)[1] |
Hustota zalidnění | 52,4 obyv./km² |
Správa | |
Telefonní předvolba | 08140 |
PSČ | 7174 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Borovo (bulharsky Борово) je město ležící v severním Bulharsku, v Dolnodunajské nížině. Je správním střediskem stejnojmenné obštiny a žije v něm přibližně 2 000[1] obyvatel.
Název
[editovat | editovat zdroj]Borovo vzniklo v roce 1948 sloučením dvou obcí Gorna Manastirica a Gorazd. Gorna Manastirica byla v minulosti známa jako Çiflik manastir, později Gorno Manastirci. Gorazd se původně jmenoval Balabanlii.
Zeměpis
[editovat | editovat zdroj]Borovo leží v nadmořské výšce 278 m v kopcovité části Dolnodunajské nížiny zvané Dunajská pahorkatina
Městem prochází železniční trať Ruse - Gorna Orjachovica, která je součástí evropského dopravního koridoru IX. Po okraji města prochází silnice I. třídy I-5, po níž v tomto úseku vede i evropská silnice E85. Borovo se nachází 50 km jihozápadně od správního střediska zdejší oblasti města Ruse.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Místo bylo nepochybně osídleno Thráky nejpozději v 4. století př. n. l., jak dokládají zdejší thrácké hrobky, ale zejména nález unikátního stříbrného pokladu v roce 1974. Do místního muzea bylo umístěno přes přes 14 000 předmětů tradičního života a kultury thráckého, římského, řeckého, slovanského a protobulharského původu – mince, keramika, kroje, pracovní nástroje atd.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1657, kdy je zmíněna pod názvem Çiflik manastir.
Při změně názvů osad v roce 1934 byla ves Balabanlii přejmenována na Gorazd, které však nenesla dlouho, protože 4. září 1948 byla obec zrušena a připojena jako jižní část k obci Gorna Manastirica. Vyhláškou z 11. února 1958 byla tato dědina přejmenována na Borovo. Zajímavé je, že ještě deset let poté místní nádraží stále neslo název Gorna Manastirica. Od 7. září 1984 má Borovo statut města.[2]
V Borovu byla částečně vybudována síť splaškové kanalizace a buduje se městská čistírna odpadních vod.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Níže uvedená tabulka ukazuje vývoj populace města od třicátých let (1934 – 2021):[3]
Borovo | |||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
rok | 1934 | 1946 | 1956 | 1965 | 1975 | 1985 | 1992 | 2001 | 2011 | 2021 | |||||
populace | 2 046 | 2 297 | 2 708 | 3 130 | 3 212 | 2 992 | 2 874 | 2 620 | 2 045 | 1 698 |
K 15. září 2024 ve městě žilo 1 949 obyvatel a bylo zde trvale hlášeno 2 168 obyvatel.[4] Podle sčítání z 1. února 2011 bylo národnostní složení následující:[5][p 1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Борово na bulharské Wikipedii.
- ↑ a b Dostupné online.
- ↑ Указ № 2907 от 5 септември 1984 г. Обн. ДВ. бр. 71 от 7 септември 1984 г.
- ↑ Nacionalen statističeski institut. Справка за населението на гр. Борово, общ. Борово, обл. Русе Код EKATTE - 05611 [online]. Национален статистически институт [cit. 2024-10-07]. Dostupné online. (bulharsky)
- ↑ Таблици на адресно регистрираните по постоянен и по настоящ адрес лица към 15.09.2024 г. (по области, общини и населени места). Обновява се тримесечно. [online]. Sofie: Главна Дирекция, Гражданска Регистрация и Административно Обслужване, 2024-09-15 [cit. 2024-10-03]. Dostupné online. (bulharsky)
- ↑ НАСЕЛЕНИЕ ПО ОБЛАСТИ, ОБЩИНИ, НАСЕЛЕНИ МЕСТА И САМООПРЕДЕЛЕНИЕ ПО ЕТНИЧЕСКА ПРИНАДЛЕЖНОСТ КЪМ 1.02.2011 ГОДИНА [online]. Sofie: Национален статистически институт, 2011 [cit. 2024-06-20]. Řádek 3561. soubor ve formátu xls. (bulharsky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Borovo na Wikimedia Commons