Bohumil Hasil

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bohumil Hasil
Bohumil Hasil
Bohumil Hasil
Narození 26. září 1920
Zábrdí, Československo
Úmrtí 14. září 1950 (ve věku 29 let)
České Žleby, Československo
Příbuzní Josef Hasil (bratr)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bohumil Hasil (26. září 1920 Zábrdí[1]14. září 1950 České Žleby)[2] byl československý emigrant a agent chodec, bratr jednoho z „králů ŠumavyJosefa Hasila; byl zastřelen pohraniční stráží při nelegálním přechodu československých hranic.

Život[editovat | editovat zdroj]

Pamětní deska Bohumila Hasila (hřbitov České Žleby)

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Bohumil Hasil (1920–1950) se narodil v Zábrdí č. 33 v početné rodině zemědělského pomocníka Antonína Hasila (1885–??) a jeho manželky Rosalie, rozené Turkové (1888[3]–1972). Svatba rodičů se konala roku 1914 ve Vídni.[4] Byl pátý ze sourozenců (tři synové a dvě dcery),[1] bratr Josef se narodil o čtyři roky později.

Kurýr a převaděč[editovat | editovat zdroj]

Mladší bratr Josef Hasil (1949–2019, jeden z tzv. králů Šumavy) sloužil jako člen SNB v pohraničních hlídkách. Po komunistickém uchopení moci v únoru 1948 převáděl uprchlíky z Československa přes hranice. Po zatčení a odsouzení se mu podařilo uprchnout z komunistického vězeňského lágru a přejít hranice. Začal spolupracovat s americkou tajnou službou a chodit přes hranice zpět do vlasti. Když v prosinci 1949 došlo k rozsáhlému zatýkání rodiny a spolupracovníků Josefa Hasila, opustili jeho bratři Julius a Bohumil také Československo. Bohumil, stejně jako Josef Hasil, se stal kurýrem a převaděčem.[5]

Smrt[editovat | editovat zdroj]

Dne 13. září 1950 přecházeli bratři Josef a Bohumil Hasilovi z Německa do Československa. Bohumilův roční syn Jiří žil tehdy v obci Lažiště. Cílem výpravy bylo přenést ho za matkou, manželkou Bohumila Hasila, která opustila Československo již dříve. Přechod byl prozrazen dvojitým agentem a podle vyprávění Josefa Hasila se bratři rozdělili; Bohumil přes Josefovo varování trval na původním směru cesty a na tom, že pro syna dojde sám.[6]

Bohumila Hasila objevila u dnes zaniklé obce Horní Cazov[7]) hlídka pohraniční stráže. Zahájila střelbu, kurýra těžce zranila a dopravila do Českých Žlebů. Bratrovi Josefovi se podařilo přejít hranice zpět; Bohumil Hasil v Českých Žlebech zemřel a byl zde i tajně pohřben. Přesné místo jeho hrobu je neznámé (zdroje udávají hřbitov v Českých Žlebech bez bližšího určení).

Posmrtné připomínky[editovat | editovat zdroj]

  • V únoru 2014 byla na hřbitovní zdi v Českých Žlebech odhalena pamětní deska Bohumila Hasila.[8]
  • V roce 2016 vznikl pomník v blízkosti místa, kde byl Bohumil Hasil smrtelně postřelen.[9]

Poškození pomníku a desky[editovat | editovat zdroj]

V září 2019 poškodil neznámý vandal pomník Bohuslava Hasila údery krumpáče. Pamětní desku na hřbitově v Českých Žlebech posprejoval a napsal na ni slovo Vrah. Pachatel nebyl dopaden a případ byl odložen.[10]

Bohumil Hasil v literatuře[editovat | editovat zdroj]

Literatura se věnuje více známějšímu Josefu Hasilovi; v souvislosti s ním se o Bohumilovi zmiňuje v následujících dílech:[p 1]

  • Výstřely z hranice, kapitola O Hasilech bez legend (autor Zdeněk Šaroch, Naše vojsko 1972)
  • Návrat krále Šumavy (autor David Jan Žák, Labyrint 2012); kniha o Josefu Hasilovi je psána formou životopisného románu, zakládá se však na vzpomínkách Josefa Hasila a dalších pamětníků a na archivních dokumentech
  • Interpretací osudů „králů Šumavy“ ve filmu a literatuře se zabývá diplomová práce z roku 2017, která se věnuje i Bohumilu Hasilovi[11]

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Matku bratrů Hasilových, Rosalii Hasilovou, pohřbil v roce 1972 dnešní kardinál Miroslav Vlk, který v důsledku toho přišel o státní souhlas k vykonávání kněžského povolání a stal se myčem oken.[12]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Známý film Král Šumavy je velmi volně inspirován příběhem jiného „krále Šumavy“ Kiliána Nowotného; od skutečnosti se ale výrazně odchyluje.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Soupis obyvatel 1921, Zábrdí č. 33, snímek 61 [online]. SOA Třeboň [cit. 2020-03-11]. Dostupné online. 
  2. Zdroj: Nápis na pamětní desce – hřbitov České Žleby
  3. Matrika narozených, Lažiště 19, 1820-1903, snímek 97 Záznam o narození a křtu Rosalie Turkové a poz. o sňatku [online]. SOA Třeboň [cit. 2020-03-11]. Dostupné online. 
  4. Matrika oddaných, Vídeň Altottakring, 1914, snímek119 [online]. Matricula Online [cit. 2020-03-11]. Dostupné online. 
  5. USD pamětní místa
  6. FUCHS, Miroslav. Za touhu po svobodě platili životem. Prachatícký deník.cz. 12. 9. 2016. Dostupné online. 
  7. BERAN, Pavel. Zaniklé obce a objekty: Horní Cazov [online]. [cit. 2020-03-12]. Dostupné online. 
  8. České Žleby, Pamětní deska Bohumilu Hasilovi [online]. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR [cit. 2020-03-11]. Dostupné online. 
  9. ŠTĚPÁNEK, Radek. Bratr Krále Šumavy má památník tam, kde ho trefily kulky pohraničníků. iDnes. 17. 9. 2016. Dostupné online. 
  10. Vandal poničil pomník Bohumila Hasila, bratra známého Krále Šumavy. iDnes. 29. 11. 2019. Dostupné online. 
  11. KÖLBL, František. „Mimo stezku“ – Kulturní reprezentace krále Šumavy. České Budějovice, 2017. Diplomová práce. Jihočeská univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Petr Bílek. Dostupné online.
  12. ŽÁK, David Jan. Král Šumavy: hrdina, nebo dobrodruh?. Denik.cz. 16. 10. 2012. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]