Bohna
| Bohna | |
|---|---|
 Potok Bohna a břidlicová halda | |
| Základní informace | |
| Světadíl | Evropa |
| Pramen | |
| horní pramen 49°41′38,71″ s. š., 17°31′12,96″ v. d. | |
| Ústí | |
| do Střelenského potoka 49°40′13,36″ s. š., 17°31′33,44″ v. d. | |
| Protéká | |
katastem zaniklých vesnic Olejovice a Velká Střelná, vojenský újezd Libavá, okres Olomouc, Olomoucký kraj,  Česko | |
| Úmoří, povodí | |
| Baltské moře, Odra, Střelenský potok | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bohna (nazývaný také Bunov) je potok který je levostranným přítokem Střelenského potoka. Nachází se ve vojenském újezdu Libavá v pohoří Oderské vrchy (subprovincie pohoří Nízký Jeseník) v okrese Olomouc v Olomouckém kraji. Protože se Bohna nachází ve vojenském prostoru, tak je bez příslušného povolení nepřístupný.
Popis toku[editovat | editovat zdroj]
První (dolní) pramen potoka se nachází v okrajové části Součinnostní střelnice Velká Střelná, severozápadně od zaniklé německé obce Olejovice, severně od kopce Šestsetjednička. Druhý (horní) pramen potoka se nachází severovýchodně od prvního pramene na rybníkem u lesní silnice z Města Libavá do Olejovic. Od soutoku obou pramenů teče Potok jihovýchodním směrem a začíná vytvářet údolí. Protéká kolem zaniklé německé osady a několika bývalých kamenolomů a břidličných hald. Před soutokem se Střelenským potokem je Bohna zdrojem vody rybníka pod haldou. Soutok se Střelenským potokem se nachází u silnice ze zaniklé Velké Střelné do zaniklé Nové Vsi nad Odrou a to poblíž Velkostřelenského mlýna.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Místo je známé rozsáhlou těžbou břidlice.
Nad soutokem Střelenského potoka a potoka Bohna existoval ve středověku klášter, který vznikl nedlouho po roce 1200 (nejprve pustevna později premonstrátský klášter Panny Marie a svatého Jiří). Tehdejší představený kláštera Abrahám se sborem řeholníků postavil klášter, který neměl dlouhého trvání a zanikl před polovinou 13. století. Avšak klášter měl podstatný vliv na kolonizaci oblasti Libavska. Pozůstatky kláštera zkoumal roku 1926 A. Zink a roku 1938 Karl Schirmeisen. Potok Bohna je také zmiňován, pod názvem Bunow, ve sporu týkajícího se vymezení hranice panství kláštera Hradisko u Olomouce a Olomouckého biskupství. Spor byl vyřešen v roce 1274.[1][2][3]
Další informace[editovat | editovat zdroj]
Obvykle jedenkrát za rok je okolí potoka Bohna přístupné v rámci cykloturistické akce Bílý kámen.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bohna na Wikimedia Commons
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b MACHALLA, Jindřich. Kronika Libavska. 6. vyd. [s.l.]: Ing. Hana Martínková, duben 2018. 544 s. ISBN 978-80-270-3568-7.
- ↑ DEHNEROVÁ, Hana; KANIOVÁ, Petra; KIECOŇ, Marek, et al. 100 zajímavých archeologických lokalit Moravy a Slezska. Praha: Národní památkový ústav, 2015. 439 s. ISBN 978-80-7480-054-2. S. 89.
- ↑ NOVÁK, Jakub. Vymezování panství kláštera Hradisko u Olomouce ve středověku Magisterská diplomová práce. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta, Katedra historie, 2019. Dostupné online.