Boeing Orbital Flight Test

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Boeing Orbital Flight Test
Údaje o lodi
Typ Boeing CST-100 Starliner
Výrobce Boeing
Údaje o letu
Volací znak Calypso
Datum startu 2. března 2019, 7:49:03 UTC
Kosmodrom Kennedy Space Center
Vzletová rampa SLC-41
Nosná raketa Atlas V N22 (AV-080)
Délka letu 2 dny
Datum přistání 8. března 2019, 13:45:08 UTC
Spojení se stanicí
Spojení se stanicí nedošlo
Navigace
Předchozí Následující
-

Boeing Orbital Flight Test (zkráceně: Boe-OFT) byl první nepilotovaných zkušební let americké kosmické lodi typu CST-100 Starliner společnosti Boeing. Dne 20. prosince 2019 vystartoval z Mys Canaveral k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Testovat mělo přiblížení a procedury automatického spojení s ISS, přičemž loď měla zůstat připojena ke stanici 7 dní. Starliner se však nezdařil plánovaný zážeh motoru potřebný pro usazení na oběžné dráze a setkání s ISS. NASA a Boeing nakonec rozhodli o předčasném návratu lodě po 2 dnech letu. Následně se odzkoušel úplný návrat do atmosféry, přistání na pevnině a záchranné postupy, které bylo třeba otestovat před prvním pilotovaným letem. Během celého zkušebního letu se sledoval i systém podpory života.

Průběh letu[editovat | editovat zdroj]

Mise Boeing Orbital Flight Test úspěšně odstartovala dne 20. prosince 2019 o 11:36:43 světového času (UTC) pomocí nosné rakety Atlas V N22 ze startovacího komplexu 41 na mys Canaveral. O 11:59 UTC NORAD detekoval objekt na oběžné dráze 191 × 76 km se sklonem 51,63 °. Na palubě kosmické lodi byla místo posádky figurína se jménem Rosie the Astronaut (odkazovala na americkou kulturní ikonu všech těžce pracujících žen v továrnách a loděnicích během druhé světové války, nazvanou Rosie the Riveter (Dělnice Rosie)). Figurína během celého letu monitorovala pomocí zabudovaných senzorů podmínky, které by působily na posádku. Po oddělení od nosné rakety se však Starliner ocitl v problémech. Palubní počítač dostával nesprávné informace o údaji, který se označuje jako MET (Mission Elapsed Time - uplynulý čas mise). Důsledkem této chyby se zážeh OIB (Orbital Insertion Burn - zážeh pro usazení na oběžné dráze) neuskutečnil v plánovaném čase. Manévr OIB je potřebný k tomu, aby se loď usadila na parkovací dráze a mohla se začít včas přibližovat k ISS. Kvůli zmíněnému problému začal počítač lodě provádět i nadbytečné korekční zážehy malými orientačními tryskami, čímž loď spotřebovala více pohonných látek, než bylo v této fázi letu optimálně. Řídící středisko se tak rozhodlo poslat Starliner příkaz k provedení zážehu OIB. Loď však v té době letěla nad oblastí pokrytou družicemi TDRS, které zajišťují přenos dat mezi objekty na nízké oběžné dráze a povrchem Země. Příkaz k zážehu OIB se k Starliner dostal až o osm minut později, než měl. Kosmická loď se sice dostala na stabilní oběžnou dráhu, ale její přílet k ISS se značně zkomplikoval. Starliner mohl k stanici přiletět pomocí výrazných úprav oběžné dráhy, ale na tento manévr už neměl dostatek paliva. Další možnost příletu k ISS spočívala v menších korekcích dráhy, ale ty byly nad limity lodě z časového hlediska. Starliner vydrží před připojením ke stanici samostatně fungovat přibližně pět dní. Odborníci z firmy Boeing následně vyslali k Starliner příkaz k zorientování lodě fotovoltaickým panelem k slunci, aby se nabily palubní akumulátory a Starliner mohl nadále fungovat. NASA a Boeing nakonec rozhodli, že kosmická loď zůstane na oběžné dráze dva dny a potom přistane v areálu raketové střelnice White Sands Missile Range v Novém Mexiku, kde měla původně přistát 28. prosince. Ještě týž den, 20. prosince, Starliner provedl za tímto účelem dvě malé korekce dráhy.[1][2] Kromě operací potřebných k přiblížení a spojení s ISS, se Starliner podařilo splnit ostatní hlavní cíle zkušebního letu na oběžné dráze během 2 dnů ve vesmíru. Dne 22. prosince 2019 ve 12:23 UTC kosmická loď začala brzdící zážeh, který trval 55 sekund. O tři minut později se od lodě oddělil servisní modul a ve 12:46 UTC návratový modul lodě Starliner kontrolovaně vstoupil do horních vrstev atmosféry. O 12:58:02 UTC Starliner úspěšně přistál v poušti v areálu White Sands Missile Range v Novém Mexiku. Kosmická loď z této mise má letět i na první operační let Starliner s posádkou na ISS. Misi USCV-2 má velet astronautka Sunita Williamsová, která vybrala pro tuto loď jméno Calypso.[3]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Boeing Orbital Flight Test na slovenské Wikipedii.

  1. Dušan Majer. Starliner k ISS nedoletí – v neděli přistává [online]. kosmonautix.cz, 2019-12-20 [cit. 2019-12-21]. Dostupné online. (slovensky) 
  2. Vesmírna loď Starliner sa v sobotu nespojí s ISS. teraz.sk [online]. 2019-12-20 [cit. 2019-12-21]. Dostupné online. (slovensky) 
  3. Boeing's 1st Starliner Spacecraft Lands in New Mexico After Shortened Test Flight [online]. space.com [cit. 2019-12-22]. Dostupné online. (anglicky) 

Jiné projekty[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Boeing Orbital Flight Test ve Wikimedia Commons