Blatník (tvrz)
| Blatník | |
|---|---|
 Rekonstrukce podoby tvrze ve 14. století od Karla Liebschera (A. Sedláček: Hrady, zámky a tvrze království Českého, Díl 1., 1882) | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický |
| Výstavba | asi 14. století |
| Zánik | 15. století |
| Další majitelé | Opatovický klášter |
| Současný majitel | zaniklý |
| Poloha | |
| Adresa | Rybitví,  Česko |
| Souřadnice | 50°2′57,55″ s. š., 15°42′24,75″ v. d. |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Blatník je zaniklá tvrz z konce třináctého nebo začátku čtrnáctého století. Stávala severně od dnes rovněž neexistující stejnojmenné vesnice nedaleko původního koryta Labe. Místo, kde tvrz stávala, se nachází na území obce Rybitví u Pardubic. Tomáš Durdík Blatník zařadil mezi objekty, které svým charakterem stály na pomezí tvrze a hradu.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o tvrzi je z roku 1339 a nachází se v přídomku Ctibora z Blatníka, který podle Augusta Sedláčka mohl patřit k rodu pánů z Cimburka. Už v roce 1244 existovala ves Blatník, kterou tehdy Jan Zbislavovic daroval klášteru v Litomyšli.[2] Ctiborovým nástupcem se stal Bernard z Cimburka připomínaný v letech 1349 a 1363. Po něm Blatník patřil Albrechtovi z Cimburka, který tvrz roku 1377 prodal Janovi z Orle, opatovi Opatovického kláštera. Smlouvu 23. května téhož roku potvrdil Karel IV.[3] Tvrz mohla zaniknout vzápětí poté, nebo při dobytí a zničení kláštera husity v roce 1421.[2] Na jméno tvrze po nějakou dobu odkazoval tzv. Blatnický přívoz přes Labe.
Stavební podoba
[editovat | editovat zdroj]Podle plánu Františka Alexandra Hebera se z tvrze koncem první poloviny devatenáctého století dochovalo okrouhlé tvrziště s průměrem asi dvacet metrů, které obklopoval příkop a val. Na západě ke tvrzišti přiléhal statek se čtvercovým půdorysem a délkou strany asi čtyřicet metrů, obehnaný méně výrazným příkopem. Čtvercová plocha vymezená příkopem s poloviční délkou strany se nacházela severně od tvrziště.[2]
August Sedláček tvrz popsal jako malý vodní hrad. Podle jeho popisu nakreslil Karel Liebscher rekonstrukci původní podoby tvrze. Její dominantou je okrouhlá obytná věž a další věž podle Liebschera stála ve čtvercovém ohrazení severně od tvrziště. Okrouhlé obytné věže však nebyly na českých tvrzích prokázány a severní areál nemusel být součástí tvrze, ale mohlo souviset s jejím dobýváním. Dnes se areál bývalé tvrze nachází v nepřístupném prostoru chemických závodů společnosti Explosia[1] a nic se z něj nedochovalo.[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vyd. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Blatník, s. 68–69.
- ↑ a b c d Kolektiv autorů. Encyklopedie českých tvrzí. 1. vyd. Díl I. A–J. Praha: Argo, 1998. 272 s. ISBN 80-7203-068-X. Heslo Blatník, s. 31.
- ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek I. Chrudimsko. Praha: František Šimáček, 1882. 292 s. Dostupné online. Kapitola Hrady a tvrze na panství pardubském, s. 61.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- HOFFMAN, Jiří; PALEČEK, Jiří; ŘEHÁČEK, Jan. Historie pardubických městských částí, aneb, Z centra města na periferii. Pardubice: Klub přátel Pardubicka, 2016. 216 s. ISBN 978-80-270-7036-7.