Bismarckova rozhledna (Zelená hora)
| Bismarckova rozhledna (Zelená hora) | |
|---|---|
.JPG) Bismarckova rozhledna | |
| Základní informace | |
| Konstrukce | kamenná |
| Kóta paty | 641 m n. m. |
| Rok vzniku | 1909 |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Karlovarský kraj |
| Souřadnice | 50°4′9,26″ s. š., 12°18′29,39″ v. d. |
 | |
| Technické informace | |
| Výška stavby | 18 m |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bismarckova rozhledna je rozhledna nacházející se na vrcholu Zelené hory (641 m), v katastrálním území Dolní Pelhřimov, přibližně 4 km západně od města Cheb v okrese Cheb v Karlovarském kraji.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Rozhledna byla postavena roku 1909 na místě původní dřevěné rozhledny, která tu stávala v letech 1891 až 1909.[1] V letech 1914–1915 byly okrašlovacím spolkem a obcí Horní Pelhřimov postaveny u rozhledny dva objekty, z nichž jeden sloužil jako hostinec.[2]
Název nese po německém kancléři Otto von Bismarckovi.[3] V té době bylo postaveno v německy mluvící části Evropy a také v Jižní Americe dvě stě podobných Bismarckových rozhleden, sloupů a mohyl.[4] Na českém území stojí tři tzv. Bismarckovy věže. Tou druhou je rozhledna Háj na stejnojmenném vrchu (758 m) nedaleko Aše a třetí stojí na vrcholu Tanečnice (598 m) ve Šluknovské pahorkatině poblíž Mikulášovic.[5]
Materiálem pro její stavbu byl kámen. V období existence železné opony se rozhledna nacházela v zakázaném hraničním pásmu, stala pozorovatelnou pohraničníků a proto byla pozapomenuta. V roce 1973 byl nedaleko rozhledny postaven nový televizní vysílač. Od roku 2004 je v majetku města Cheb a o rok později prošla dvoumilionovou rekonstrukcí.[6][2]
Kromě Bismarckovy busty, po které zůstalo prázdné místo nad vchodem, byla stavba doplněna starogermánskými symboly. Vstupní dveře i dveře na balkon jsou zdobeny mohutnými meči. Na hlavních dveřích se mezi meči nachází kulatý štít, v jehož středu je šesticípá hvězda. Ta symbolizuje v germánské mytologii vesmír. Nad vchodem je umístěn znak města Chebu. Na stěnách schodiště se nachází 43 žulových desek, do kterých jsou vytesány runové nápisy.[7] Runové nápisy zvyšují tajemnost věže. Neobsahují však žádná mystická sdělení, ale třeba věnování chebských řezníků nebo oslavují Bismarcka a antislovanského a antisemitského nacionalistu Schönerera.[5]
Přístup[editovat | editovat zdroj]
Ze silnice v bývalém Horním Pelhřimově odbočuje zelená turistická značka okolo zaniklého kostela svaté Anny na vrchol Zelené hory. Nejbližší železniční stanice se nachází v Chebu. Vzdálenost od nádraží v Chebu na rozhlednu je přibližně 7 km.
Výhled[editovat | editovat zdroj]
Z rozhledny je kruhový výhled. Východní směrem je vidět město Cheb, v pozadí se Slavkovským lesem. Jižním až jihovýchodním směrem je výhled na Český les, přes státní hranici na vesnice v Bavorsku. Západním směrem lze vidět kopce na Česko-bavorské hranici, severním směrem Františkovy Lázně, Smrčiny a západní svahy Krušných hor.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Zelená hora - Bismarckova rozhledna na magneticka-mista.cz
- ↑ a b MIKŠÍČEK, Petr et al. Zmizelé Sudety – Das verschwundene Sudetenland. 6. vyd. Praha: Antikomplex a kolektiv autorů, 2015. 727 s. ISBN 978-80-9061981-4. S. 264.
- ↑ Utajená památku u Chebu Bismarckova rozhledna na horydoly.cz
- ↑ Lexikon der Bismarck-Denkmälen
- ↑ a b ČESAL, Aleš. Za skrytou krásou Chebska. 1. vyd. Praha: Regia, 2020. 223 s. ISBN 978-80-87866-47-4. S. 93–98.
- ↑ Česko je rájem rozhleden. Bismarckova věž slaví 100 let
- ↑ CHMELÍKOVÁ, Jitka. Bismarckova vyhlídková věž na Zelené hoře u Chebu a její význam pro všeněmeckou stranu rytíře Georga von Schönerera. In: Sborník Chebského muzea 2000. Cheb: Muzeum Cheb, 2001. S. 130–138.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bismarckova rozhledna (Zelená hora) na Wikimedia Commons - Rozhledny – Zelená hora u Chebu
