Bhágavatapurána

Bhágavatapurána (dévanágarí भागवतपुराण) také známá jako Šrímad-Bhágavata Mahápurána, nebo (Šrímad) Bhágavatam je jednou z osmnácti mahápurán, jejímž hlavním tématem je bhakti - oddaná služba Kršnovi coby nejvyššímu Bohu. Podle tradice Bhágavatapuránu sepsal legendární mudrc Vjása (Dvaipájana Vjása, též Vjásadéva), který je inkarnací Višnua zplnomocněnou pro literaturu.

Dílo

Bhágavatapurána popisuje mnoho příběhů a událostí spojených s Kršnou, ať už přímo či nepřímo. (Např. jsou zde příběhy o životech Kršnových oddaných; také se zde mluví o démonech, které Kršna zabil, atd.). Bhágavatapurána pojednává také o zjeveních a skutcích inkarnací (avatárů) boha Kršny. Podává výčet jeho různých avatárů a také podává informaci, že Kršna je svajam bhagaván^[1], to znamená, že je Původní Nejvyšší Osoba, zdroj všech avatárů, tedy i Višnua.

Bhágavatapurána má přízvisko "neposkvrněná purána", protože je považována za literární inkarnaci Boha^[2]. Vyznavači Kršny je uznávána jako nejlepší ze všech purán a dokonce jako nejvznešenější ze všech védských písem, protože sama o sobě stačí k plné realizaci Boha.^[3]

Autor

Bhágavatapuránu sepsal podle tradice bájný mudrc Vjása, kterého samotná Bhágavatapurána řadí k avatárovi, který je zplnomocněn k psaní literatury.^[4] Traduje se, že Vjása je tak autorem veškeré védské literatury: čtyř Véd, upanišad, Védántasútry, purán, Mahábháraty (která obsahuje Bhagavadgítu) atd. To, že je Vjása autorem znamená, že Bhágavatapuránu a ostatní védskou literaturu zpracoval do písemné podoby. Podle písem totiž Védské poznání existuje od nepaměti a zjevilo se z dechu Nejvyššího Boha, Kršny, tzn. že Védy nepocházejí z tohoto světa a tudíž jsou prosty všech světských nedostatků, krátce řečeno, že jsou dokonalé.

Struktura textu

Bhágavatapurána je psána v sanskrtu. Rozsah díla odpovídá celkem 18 000 standardním šlókám (veršům v metru anuštubh).^[5] Dílo je členěno celkem do dvanácti částí (zpěvů), z nichž každý má ještě několik kapitol. Celkem Bhágavatapurána obsahuje 335 kapitol.

Obsah

Šrímad Bhágavatam se tedy skládá ze dvanácti částí, zvaných zpěvy. Následuje stručný obsah všech dvanácti zpěvů.^[6]

První zpěv

Tvoří úvod do celého díla. Popisuje události, které vedly k vyřčení Bhágavatapurány a jeho sepsání. Jednou v lese Naimišáranja se sešlo mnoho mudrců, aby vykonali oběť proti nepříznivým vlivům začínajícího temného věku. Mudrci byli vedeni Šaunakou a hlavním přednašečem byl Súta. Mudrci v čele se Šaunakou kladou Sútovi různé otázky. Hovoří například o návštěvě velkého světce Nárady, který přišel za svým žákem Vjásou, aby ho povzbudil k sepsání Bhágavatapurány. V té době již Vjásadéva sepsal védy, dokonce k nim sestavil i komentář (Védántasútru), ale přesto nebyl v nitru spokojený. Nárada mu vyjevil příčinu jeho nespokojenosti a vybídl ho k sepsání podstaty védské literatury, která v předchozích Vjásadévových dílech nebyla tolik zdůrazňována. Tento zpěv popisuje různé poučné příběhy ze života Pánduovců. Líčí také události vedoucí k narození Paríkšita a hovoří o jeho skutcích a jeho ideální vládě. Král Paríkšit je však neprávem proklet, že za sedm dní zemře. Král se tedy odebere postit se na břeh Gangy, kde se shromáždí mnoho slavných mudrců. Na scéně se jako hlavní postava objevuje Vjásův syn, Šukadéva, a je připraven vyslovit Bhágavatapuránu tak, jak se ji naučil od svého otce Vjásy.

Druhý zpěv

Druhým zpěven začíná samotný Šrímad Bhágavatam. Šukadéva postupně objasňuje jednotlivé kroky na cestě realizace absolutní pravdy. Nejprve hovoří o vesmírné podobě, dále o lokalizované "nad-duši". Rozebírá proces, který vede k dosažení té nejvyšší zkušenosti a ke svrchovanému poznání, a také popisuje další inkarnace Kršny. Cituje také rozhovor Brahmy s mudrcem Náradou. Šukadéva hovoří o stvoření vesmíru a o vzniku jeho jednotlivých stavebních elementů a jako odpověď králi cituje rozhovor mezi Brahmou a Kršnou na počátku stvoření. Bhágavatam upřesňuje, že hmota je vždy podřízená svrchovanému vědomí (Bohu), na jehož popud je celá hmotná existence v chodu.

Třetí zpěv

Když Šukadéva odpovídá na otázky krále Paríkšita, cituje rozhovor světce Vidury a mudrce Maitréji. Maitréja popisuje postavení Boha a jeho energií, analyzuje hmotný projev, jeho vznik a vývoj. Popisuje také zjevení Varáhy, inkarnace Kršny v podobě kance, a události, které vedly k jeho zjevení. Dále líčí krásu duchovních planet. Vypráví také příběh o inkarnaci Boha, Kapilovi, synovi Kardamy a Dévahúti. Jeho matka Dévahútí mu klade mnoho inteligentních otázek. Kapila jí vysvětluje proces oddané služby, jaký je rozdíl mezi hmotou a duchem, jak se může duše osvobodit, stěhování duší, nepříznivé plodonosné činnosti a další. Objevuje se zde také popis embrya v lůně matky, jeho vývoj měsíc po měsíci.

Čtvrtý zpěv

Čtvrtý zpěv popisuje druhotné stvoření, kterého se ujímá Brahmá a Manu, vládce vesmíru. Začíná popisem osídlování celého vesmíru. Hovoří o prokletí Šivy a o příběhu Dhruvy, kterému bylo ukřivděno, když byl ještě chlapec. Velice brzy dosáhl dokonalosti a zjevil se mu nejvyšší pán, Bůh. Líčí také příkladnou vládu a úchvatné skutky krále Prthua, zplnomocněné inkarnace Kršny. Dále je zde výklad mudrce Nárady o životě podmíněné duše v hmotném světě, jejím zapletením v síti smyslových objektů, honbu za iluzorním štěstím, výměnu těl atd.

Pátý zpěv

Popisuje činnosti dalších králů a zjevení Ršabhy, další inkarnace Boha. Svým jednáním šel příkladem obyčejným lidem. Jako znalý král udělil svým synům cenné pokyny a rady ohledně sanátana-dharmy (věčného náboženství). Významnou částí tohoto zpěvu je duchovní cesta krále Bharaty, který dosáhl vysoké duchovní úrovně, ale nešťastnou náhodou se odchýlil a poklesl. I když se ale narodil jako jelínek, přesto si mohl pamatovat svůj minulý život. Tento díl dále podává popisy oběžných drah planet, planetárních systémů a další, původ Gangy, a na závěr popis pekelných planet.

Šestý zpěv

Vypráví příběh o Adžámilovi, který byl v mládí kvalifikovaným bráhmanem (knězem). Pak ale poklesl, a celý život promrhal hříšnými činnostmi. V okamžiku smrti ho chtěli odvést poslové smrti, ale služebníci Boha je zastavili. Poslové vedou diskuzi o principech zbožnosti a bezbožnosti. Adžámila nakonec dosáhne osvobození. Kromě dalších poučných příběhů mluví o králi Čitrakétuovi, který přišel o svého malého syna. Mudrc Nárada ho však pomocí své mystické síly přivedl k životu, a ten poučil všechny přítomné o stěhování duše a o vztazích v hmotném světě.

Sedmý zpěv

Hovoří o králi démonů Hiranjakašipuovi, který získal od Brahmy mnohá požehnání. Nafoukaný na svoji moc začal utlačovat celý vesmír, včetně polobohů. Dokonce týral i svého syna Prahláda, který namísto démonských vlastností projevoval vlastnosti oddaného Bohu. Zpěv vrcholí, když se zjevil Kršna v podobě Nrsimhy či Narasinhy (nrsinha-avatára) - napůl člověka, napůl lva. Nrsimha ochránil Prahládu a zabil jeho otce, krále démonů. Dále se zde mluví o chodu společnosti, rodiny, chování dokonalé osoby a pokynech pro civilizované lidské bytosti.

Osmý zpěv

Mluví o tom, jak polobozi a démoni spolu stloukali oceán mléka, aby získali nektar nesmrtelnosti, přičemž Kršna v podobě želvy (kúrma-avatára) podpíral horu Mandaru, která byla „kvedlačkou“. Když se zjevila další inkarnace, Dhanvantari s nektarem, démoni chtěli nektar jako první. Přichází však další inkarnace, Móhiní-múrti, nejkrásnější žena ve stvoření. Dalším dějem, je zjevení Kršny jako trpasličího bráhmana (Vámany), který nakonec svými třemi kroky připraví Baliho o všechno. Dále popisuje inkarnaci Boha v podobě ryby (matsja-avatára) zachraňující Satjavratu před potopou.

Devátý zpěv

Kromě jiných příběhů líčí hlavně zábavy Rámy, inkarnace Boha, které jsou náplní eposu Rámájana tj. vyhnání na 14 let do lesa, únos jeho manželky Síty, zabití démona Rávany, návrat do města Ajódhja atd. Mnohé další příběhy ukazují, do jakých nepříjemností se člověk může dostat kvůli uspokojování chtíče. Zajímavý je také příběh krále Ambaríše, který předvedl, že oddaný Boha je mnohem mocnější než i ten největší jógí. Co se týče chodu vesmírného času, pomalu se přibližujeme ke kalijuze, současnému věku.

Desátý zpěv

Je vyvrcholením celého Šrímad Bhágavatamu. Desátý zpěv představuje Boha Kršnu, v jeho původní podobě s jeho rozmanitými radostnými zábavami s pasačkami krav (gópí) na březích řeky Jamuny, které projevil na planetě Zemi, aby k sobě přivedl podmíněné duše hmotného světa. Při jeho zábavách mu „asistoval“ Balaráma, jeho starší bratr. Tento zpěv popisuje Kršnovy zábavy zcela dokonale, od jeho zjevení, jeho dětských zábav ve Vradži (kraj, ve kterém se zjevil), zábav v městech Mathurá a Dváraka, včetně jeho stýkání se s Pánduovci, až po jeho manželský život s 16 108 manželkami. Je řečeno že bez prostudování prvních devíti zpěvů, nelze zachytit pravý význam desátého zpěvu.

Jedenáctý zpěv

Jedenáctý zpěv vypráví o prokletí a odchodu Jaduovské dynastie z tohoto světa, včetně zaplavení města Dváraky. Nachází se zde hodně rozhovorů mezi různými králi, osobnostmi a světci, např. Nárada shrnuje své učení Vasudévovi, Drumila pojednává o různých Pánových inkarnacích králi Nimimu. Je zde také zmíněna inkarnace Boha v podobě labutě (hansa-avatára). Důležitou pasáž tvoří rozhovor Kršny s jeho oddaným Uddhavou. Je tu také popsán systém čtyř společenských skupin a čtyř duchovních stavů, gjána-jóga a bhakti-jóga (oddaná služba Bohu), filozofie sánkhji, tři kvality hmotné přírody apod. Na konci je vylíčen odchod Kršny z planety Země a jeho návrat do svého sídla v duchovním světě.

Dvanáctý zpěv

Závěrečný dvanáctý zpěv Bhágavatapurány začíná popisem zdegradovaných dynastií v kalijuze. Kalijuga (éra Kaliho) je věk plný svárů a nevědomosti, ve kterém nyní žijeme. Jsou zde také uvedeny různé příznaky a charakteristiky kalijugy a příchod Kalkina (Kalkího), inkarnace Boha, který na konci kalijugy zabije všechny bezbožné lidi a započne novou satjajugu (zlatý věk). Šuka zde podává závěrečné pokyny králi Paríksitovi, který je po sedmi dnech naslouchání Bhágavatamu zabit okřídleným hadem Takšakou. Nakonec, autor, Vjásadéva shrnuje všechna témata Bhágavatapurány jedno po druhém, načež následuje oslavování a zakončení celého díla.

Překlady ze sanskrtu

Mnohosvazkový anglický překlad a výklad Šrímad Bhágavatamu napsal zakladatel-áčárja ISKCONu (Hnutí Hare Krišna), A. Č. Bhaktivédánta Svámí Prabhupáda. Prabhupáda přeložil Bhágavatapuránu ze sanskrtu do angličtiny, ze které bylo dílo dále přeloženo do všech světových jazyků (včetně češtiny). Dílo vydalo Prabhupádovo nakladatelství, The Bhaktivedanta Book Trust, které je největším vydavatelstvím v oblasti indické filozofie a kultury. Svazky obsahují původní verše v dévanágarském písmu, jejich přepis do latinského písma, česká synonyma, úplný překlad verše, a jeho podrobný výklad. Prabhupádovy proslulé tzv. Bhaktivédantovy výklady pomáhají čtenáři lépe pochopit původní text. Prabhupáda ve svých výkladech cituje z komentářů velkých vaišnavských áčárjů, především Višvanátha Čakravartího Thákura, Šrídhary Svámího a Džívy Gósvámího.

Šrímad Bhágavatam, The Bhaktivedanta Book Trust 1992-2004, přeloženo z anglického překladu A. C. Bhaktivédánty Svámího Prabhupády, s původními sanskrtskými texty, přepisem do latinského písma, českými synonymy, překlady a podrobnými výklady.
- Zpěv 1. - Stvoření, 1992-1993, tři svazky,
- Zpěv 2. - Vesmírný projev, 1993,
- Zpěv 3. - Status quo, 1994, tři svazky,
- Zpěv 4. - Stvoření čtvrtého řádu, 1995, dva svazky,
- Zpěv 5. - Podnět k tvoření, 1996,
- Zpěv 6. - Předepsané povinnost lidstva, 1996,
- Zpěv 7. - Věda o bohu, 2000,
- Zpěv 8. - Zničení vesmíru, 2001,
- Zpěv 9. - Osvobození, 2002,
- Zpěv 10. - Nejvyšší dobro, 2004 (prvních 13 kapitol z celkových 90)
- Zpěv 11. - Obecná historie (překlad dokončen, zatím nevydáno)
- Zpěv 12. - Věk úpadku (překlad dokončen, zatím nevydáno)

V češtině dosud vydáno necelých deset zpěvů. Přeloženo ale všech dvanáct zpěvů (Kompletních 12. zpěvů můžete číst online na stránkách Bhaktivedanta VedaBase)

Literatura

BHAKTIVEDANTA SWAMI PRABHUPÁDA, A. Č. Šrímad Bhágavatam: Zpěv první – díl první. The Bhaktivedanta Book Trust, 1992, 386 s. ISBN 91-7149-039-6.
BHAKTIVEDANTA SWAMI PRABHUPÁDA, A. Č. Šrímad Bhágavatam: Zpěv první – díl druhý. The Bhaktivedanta Book Trust, 1992, 293 s. ISBN 917149-041-8.
BHAKTIVEDANTA SWAMI PRABHUPÁDA, A. Č. Šrímad Bhágavatam: Zpěv první – díl třetí. The Bhaktivedanta Book Trust, 1992, 382 s. ISBN 91-7149-043-4.
BHAKTIVEDANTA SWAMI PRABHUPÁDA, A. Č. Šrímad Bhágavatam: Zpěv druhý. The Bhaktivedanta Book Trust, 1993, 605 s. ISBN 91-7149-197-X.
BHAKTIVEDANTA SWAMI PRABHUPÁDA, A. Č. Šrímad Bhágavatam: Zpěv třetí – díl první. The Bhaktivedanta Book Trust, 1994, 485 s. ISBN 91-7149-333-6.
BHAKTIVEDANTA SWAMI PRABHUPÁDA, A. Č. Šrímad Bhágavatam: Zpěv třetí – díl druhý. The Bhaktivedanta Book Trust, 1994, 481 s. ISBN 91-7149-340-9.
BHAKTIVEDANTA SWAMI PRABHUPÁDA, A. Č. Šrímad Bhágavatam: Zpěv třetí – díl třetí. The Bhaktivedanta Book Trust, 1994, 493 s. ISBN 91-7149-339-5.
BHAKTIVEDANTA SWAMI PRABHUPÁDA, A. Č. Šrímad Bhágavatam: Zpěv čtvrtý – díl první. The Bhaktivedanta Book Trust, 1995, 790 s. ISBN 91-7149-230-5.
BHAKTIVEDANTA SWAMI PRABHUPÁDA, A. Č. Šrímad Bhágavatam: Zpěv čtvrtý – díl druhý. The Bhaktivedanta Book Trust, 1995, 851 s. ISBN 91-7149-231-3.
BHAKTIVEDANTA SWAMI PRABHUPÁDA, A. Č. Šrímad Bhágavatam: Zpěv pátý. The Bhaktivedanta Book Trust, 1996, 896 s. ISBN 91-7149-253-4.
BHAKTIVEDANTA SWAMI PRABHUPÁDA, A. Č. Šrímad Bhágavatam: Zpěv šestý. The Bhaktivedanta Book Trust, 1996, 803 s. ISBN 91-7149-352-2.
BHAKTIVEDANTA SWAMI PRABHUPÁDA, A. Č. Šrímad Bhágavatam: Zpěv sedmý. The Bhaktivedanta Book Trust, 2000, 833 s. ISBN 91-7149-433-2.
BHAKTIVEDANTA SWAMI PRABHUPÁDA, A. Č. Šrímad Bhágavatam: Zpěv osmý. The Bhaktivedanta Book Trust, 2001, 790 s. ISBN 91-7149-446-4.
BHAKTIVEDANTA SWAMI PRABHUPÁDA, A. Č. Šrímad Bhágavatam: Zpěv devátý. The Bhaktivedanta Book Trust, 2002, 726 s. ISBN 91-7149-456-1.
BHAKTIVEDANTA SWAMI PRABHUPÁDA, A. Č. Šrímad Bhágavatam: Zpěv desátý. The Bhaktivedanta Book Trust, 2004, 662 s. ISBN 91-7149-477-4.

Reference

↑ Bhágavatapurána 1.3.28
↑ Bhágavatapurána 1.3.40
↑ Bhágavatapurána 1.1.2
↑ Bhágavatapurána 1.3.21
↑ Pro vysvětlení této skutečnosti viz následující odkaz: http://www.romapadaswami.com/node/9754 Archivováno 24. 9. 2017 na Wayback Machine.
↑ autor článku se pro stručné obsahy zpěvů nechal inspirovat na stránkách Archivováno 15. 12. 2013 na Wayback Machine. Hnutí Hare Krišna

Odkazy

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Bhágavata Purána na Wikimedia Commons
Bhágavatapurána v češtině online ke čtení (překlad a komentář: A. Č. Bhaktivédánta Svámi)
Ostatní Védská literatura ke čtení
Oficiální stránky ISKCONu (Hnutí Hare Kršna) v České republice

[1] Bhágavatapurána 1.3.28

[2] Bhágavatapurána 1.3.40

[3] Bhágavatapurána 1.1.2

[4] Bhágavatapurána 1.3.21

[5] Pro vysvětlení této skutečnosti viz následující odkaz: http://www.romapadaswami.com/node/9754 Archivováno 24. 9. 2017 na Wayback Machine.

[6] utor článku se pro stručné obsahy zpěvů nechal inspirovat na stránkách Archivováno 15. 12. 2013 na Wayback Machine. Hnutí Hare Krišna

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

Védská literatura

Rgvéda	Sámavéda • Jadžurvéda • Atharvavéda • Upanišady • Áranjaky • Bráhmany • Smrti • Purány • Itihásy

Upanišady	Aitaréja • Brhadáranjaka • Íša • Taittiríja • Čhándógja • Kéna • Mundaka • Mándúkja • Katha • Prašna • Kaušítaka • Maitrájaní • Švétášvatara

Upavédy	Ájurvéda • Dhanurvéda • Gandharvavéda • Sthápatjavéda

Védángy	Šikšá • Čhanda • Vjákarana • Nirukta • Džjótiša • Kalpa

Itihásy	Mahábhárata • Bhagavadgíta • Rámájana • Šiva samhitá

Purány	Mahápurány • Upapurány • Sthalapurány • Kulapurány • Bhágavatapurána

Jiné spisy	Brahmasútry • Manusmrti • Bhágavatasandarbha