Berthold Schwarz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Berthold Schwarz
Berthold Schwarz passport photograph.jpg
Narození 30. června 1893
Parník
Úmrtí Desetiletí od 1940
Povolání architekt
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Berthold Schwarz (30. června[p 1] 1893 Parník[1] – po roce 1948 ?) byl německy hovořící architekt působící na území České republiky. V roce 1939 emigroval do Indie.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině obchodního příručího (dle matričního záznamu továrního úředníka) Moritze Schwarze a jeho manželky Irmy, rozené Winterové.[1] Architekturu vystudoval pravděpodobně ve Vídni. V roce 1919 se přestěhoval do Prahy. V roce 1931 se oženil s výtvarnicí Hedvikou Fleischerovou.[2] Manželství bylo pravděpodobně bezdětné.[3]

V roce 1938 požádali manželé Schwarzovi o vystěhovalecké pasy s tím, že odcestují do indické Bombaje. Z Prahy manželé odcestovali pravděpodobně 15. března 1939.[3]

Omyly v životopisných údajích v odborné literatuře[editovat | editovat zdroj]

Některé zdroje[4][5] uvádějí, že zemřel pravděpodobně v roce 1945 v koncentračním táboře Dachau. Podle databáze obětí koncentračního tábora Dachau by se jednalo o Bertholda Schwarze, narozeného 5. března 1910, který zahynul 31. března 1945[6], obchodního příručího[7]. Datum narození a povolání příručího potvrzuje i matriční záznam o sňatku z roku 1936 s Martou Peškovou.[8] Zjevně se tedy nejednalo o tohoto architekta.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Praha a okolí[editovat | editovat zdroj]

  • 1920 Rodinný dům čp. 428, Praha 6 – Bubeneč, Juárezova 12[5] (Zbořeno před rokem 2017)
  • 1924 nástavba 5. a 6. nadzemního podlaží domu čp. 1585, Praha 1 – Nové Město[5][9]
  • 1925 Dům zubního lékaře MUDr. B. v Kolíně, čp. 33, Politických vězňů 53, Kolín IV[10]
  • 1926–1927 Rodinný dům Fr. N. čp. 1785, Praha 5 – Smíchov, Holečkova 66[10][5][11]
  • 1927 dům Inž. R, čp. 1799, Praha 5 – Smíchov, Na Václavce 15[10]
  • 1927 Vila G. – přestavba a nástavba původně přízemního domu v Dobřichovicích[10]
  • 1927–1928 Obchodní dům Bárta a spol. (Rosenbaum), čp. 984, Praha 1 – Staré Město, Národní 15[10][4][12][13]
  • 1928 Sanatorium MUDr. Ondřeje Schneidera, Praha II – přestavba a nástavba 3. patra, čp. 1771, Praha 2 – Nové Město, U Karlova 28, dnes Ke Karlovu 18[10]
  • 1928 Sanatorium Dr. N. N. Gottlieba. čp. 545, Praha 2 – Vinohrady, Londýnská ul. 15, přestavba původního činžovního domu a nástavba dvou pater.[10][4][14]
  • 1929 Vila Karla Friedmanna, čp. 850, Praha 4 – Nusle, Na Květnici 20,[10][4][15]
  • 1929 Vila S. na Zbraslavi, přestavba, přístavba a nástavba původně přízemního domku z roku 1880,[10]
  • 1931 Obchodní dům Fröhlich-Aschermann[p 2] – úprava obchodních prostor v přízemí a mezzaninu[10], čp.837, Praha 1 – Nové Město, Václavské náměstí 11, autorem původního domu byl Matěj Blecha. Dům v devadesátých letech 20. století zbourán, zachována zůstala pouze část původního novobarokního průčelí.[16],
  • 1931 Sanatorium MUDr. J. Záhorského a Dr. J. Jerie, čp. 506, Praha 2 – Vinohrady, Londýnská ul. č. 41[10][17]
  • 1933 Rodinný dům Heleny Schulhofové, Řevnice, Tyršova čp. 606[18]
  • mezi 1931–1936 Činžovní dům s malými byty čp. 16, Praha 4 – Nusle, Boleslavova 30[18]
  • mezi 1931–1936 Činžovní dům čp. 1151, Praha 4 – Nusle, Viktorinova 3[18]
  • mezi 1931–1936 Činžovní dům čp. 1214, Praha 4 – Nusle, Na Bitevní Pláni 21[18]
  • mezi 1931–1936 Činžovní dům čp. 1233, Praha 4 – Nusle, U Gymnázia 1[18]
  • mezi 1931–1936 Činžovní dům čp. 1234, Praha 4 – Nusle, U Gymnázia 3[18]
  • 1936 Činžovní dům čp. 1278, Praha 4 – Nusle, Na Dolinách 47[4][19]
  • mezi 1931–1938 Vila v Praze – Klánovicích, Dobřenická ul. 223[18] – objekt později přestavěn.

Liberec[editovat | editovat zdroj]

  • 1931–1932 vila JUDr. Jaroslava Rosenbacha, čp. 1132, Liberec, Bendlova 17[20]
  • 1932–1933 Vila MUDr. Karla Mautnera, čp. 1153, Liberec, Bendlova 11[21]

Další místa[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Dílo v Indii[editovat | editovat zdroj]

Projektoval továrnu firmy Janda Manufacturing Co. nedaleko Bombaje.[25] V roce 1943 byl vyzván stejnou firmou, aby pro ni navrhl tovární komplex pro 1 000 zaměstnanců, kde by byly vedle výrobních objektů také domy pro ubytování asi 3 000 pracovníků a jejich rodinných příslušníků. Průmyslový komplex se nachází v Láhauru (dnes Pákistán). Tato stavba byla následně podrobně popsána v časopisu Marg Magazine.[25]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. V pobytové přihlášce v Národním archivu České republiky je mylně uvedeno datum narození 30. dubna
  2. V druhé polovině 20. století znám jako obchodní dům Darex.
  3. V domě později bydlel sběratel lidového umění MVDr. Vlastimil Koštíř.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Záznam o narození a obřízce (židovská matrika N), Litomyšl 1874-1944, snímek 110 [online]. Badatelna.eu [cit. 2021-03-19]. Dostupné online. 
  2. PICK, Otto. Heitere Wohnräume. Arbeiten von Hede Fleischer. Stickereien und Spitzen. Darmstadt: Alexander Koch. Roč. 1924/1925, s. 145. Fotografie prací na stranách: 126, 133, 134, 137, 141, 144-145. Dostupné online. (německy) 
  3. a b Jak architekt Bertold Schwarz vstal z mrtvých [online]. vyšehradskej.cz [cit. 2021-03-15]. Dostupné online. 
  4. a b c d e LUKEŠ, Zdeněk. Splátka dluhu : Praha a její německy hovořící architekti 1900–1938. Praha: Fraktály, 2002. ISBN 80-86627-04-7. S. 173-177. 
  5. a b c d VLČEK, Pavel. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: Academia, 2004. 761 s. ISBN 80-200-0969-8. Kapitola Schwarz, Afréd (Berthold), s. 595. 
  6. Berthold Schwarz v databázi obětí koncentračního tábora Dachau
  7. Národní archov ČR, fond Policejní ředitelství Praha.
  8. Matrika oddaných, 1936, snímek 9
  9. PETRASOVÁ, Taťána. čp. 1585/II. In: BAŤKOVÁ, Růžena. Umělecké památky Prahy : Nové Město, Vyšehrad. Praha: Academia, 1998. ISBN 80-200-0627-3. S. 655.
  10. a b c d e f g h i j k l SCHWARZ, Berthold. Nová architektura : Architekt B. Schwarz, Praha. Wien - Berlin: Nakladatelství pro architekturu Ing. Gustav Ew. Konrad, 1932. 
  11. ŠVÁCHA, Rostislav. Od moderny k funkcionalismu: Proměny pražské architektury 1. poloviny 20. století. Praha: Victoria Publishing, 1994 (2. vydání). ISBN 80-85605-84-8. S. 509. [Dále jen Švácha]. 
  12. ŠVÁCHA, Rostislav. čp. 984/I. In: VLČEK, Pavel. Umělecké památky Prahy : Staré Město, Josefov. Praha: Academia, 1996. ISBN 80-200-0563-3. S. 517.
  13. Švácha, s. 524
  14. Lidové noviny, 9.10.1929, s.6. Nové moderní pražské sanatorium
  15. Švácha, s. 519
  16. MUKOVÁ, Jiřina. čp. 837/II. In: BAŤKOVÁ, Růžena. Umělecké památky Prahy : Nové Město, Vyšehrad. Praha: Academia, 1998. ISBN 80-200-0627-3. S. 467-468.
  17. Švácha, s. 515
  18. a b c d e f g h i SCHWARZ, Berthold. Architekt B. Schwarz : práce = works = travaux. Prague : Amsterdam : Bâle : London : Rio de Janeiro: édition Service des pays s. a., 1938. 31 s. 
  19. Lidové noviny (Velká Praha), 16.4.1938, s.4, Rodinný byt v činžovním domě
  20. Rosenbachova vila [online]. Foibos, 2008-03-06 [cit. 2016-01-31]. Dostupné online. 
  21. Mautnerova vila [online]. Foibos, 2008-03-06 [cit. 2016-01-31]. Dostupné online. 
  22. ANDERLE, Karel. Chotěboř. Chotěboř: Město Chotěboř, 2001. 118 s. ISBN 80-238-7647-3. Kapitola Zajínmavé a památné chotěbořské domy, s. 42. 
  23. NEČAS, Ctibor. Podnikání českých bank v cizině 1898-1918 : rozpínavost českého bankovního kapitálu ve střední, jihovýchodní a východní Evropě v období rakousko-uherského imperialismu. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1993. 137 s. Dostupné online. ISBN 8021006439. Kapitola Přílohy : Personální unie mezi českým a cizím kapitálem, s. 118. 
  24. TROJANOVÁ, Alena. Architektura a bytová kultura v časopise Měsíc (1932 - 1941). Brno, 2007 [cit. 2016-02-03]. 83 s. diplomová. Masarykova univerzita. Vedoucí práce prof. Lubomír Slavíček. Dostupné online.
  25. a b SCHWARZ, A. B. New Bearings in Indian Architecture. Marg magazine. Roč. 2, čís. 2, s. 11-16. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SCHWARZ, Berthold. Nová architektura : Architekt B. Schwarz, Praha. Wien - Berlin: Nakladatelství pro architekturu Ing. Gustav Ew. Konrad, 1932. 
  • SCHWARZ, Berthold. Architekt B. Schwarz : práce = works = travaux. Prague : Amsterdam : Bâle : London : Rio de Janeiro: édition Service des pays s. a., 1938. 31 s. 
  • ŠVÁCHA, Rostislav. čp. 984/I. In: VLČEK, Pavel. Umělecké památky Prahy : Staré Město, Josefov. Praha: Academia, 1996. ISBN 80-200-0563-3. S. 509, 515, 518, 524.
  • LUKEŠ, Zdeněk. Splátka dluhu : Praha a její německy hovořící architekti 1900–1938. Praha: Fraktály, 2002. ISBN 80-86627-04-7. S. 173-177. 
  • VLČEK, Pavel. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: Academia, 2004. 761 s. ISBN 80-200-0969-8. Kapitola Schwarz, Alfréd (Berthold), s. 595. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]