Přeskočit na obsah

Berijev Be-6

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Be-6
UrčeníBombardovací a průzkumný létající člun
PůvodSSSR
VýrobceBerijev
První let1947
Zařazeno1949
Vyřazenokonec 60. let, čínské modernizované verze nejméně do 80. let
UživatelSovětské námořní letectvo
Námořnictvo Čínské lidové osvobozenecké armády
Výroba1949-57
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Berijev Be-6 byl sovětský bombardovací a průzkumný létající člun, který byl navržen bezprostředně po skončení druhé světové války. První prototyp vzlétl roku 1947, jeho vylepšená verze s jinou konfigurací kanónů a většími palivovými nádržemi následovala v červnu následujícího roku. Sériová výroba se rozeběhla v roce 1949. I přesto, že bylo vyrobeno celkem malé množství Be-6, tak byl stroj hojně využíván ruským námořnictvem a osvědčil se jako odolný a spolehlivý stroj. Avšak s příchodem moderního námořnictva a letectva výrazně klesla šance přežití tohoto stroje v případě, že by se s protivníkem střetl, a tak byl stroj přezbrojen na protiponorkovou platformu, přičemž na Be-6 byly namontovány detekční zařízení schopna určit přítomnost tepelného proudu. Stroj sloužil do počátku 60. let, kdy byl nahrazen novým typem Berijev Be-12.[1]. Be-6 poté našly uplatnění ještě v civilním sektoru, kde sloužily jako mořská záchranářská letadla, ale byla pořízena fotografie zachycující Be-6 s vojenským vybavením. To dokazuje, jak byl letoun spolehlivý a že se mohl objevovat i dlouho po jeho nahrazení.

Specifikace

[editovat | editovat zdroj]

Technické údaje

[editovat | editovat zdroj]
Berijev Be-6
  • Osádka: 7–8
  • Rozpětí: 33 m
  • Délka: 26,50 m
  • Výška: 7,45 m
  • Nosná plocha: 120 m²
  • Hmotnost prázdného letounu: 18 627 kg
  • Max. vzletová hmotnost: 23 456 kg
  • Pohonná jednotka: 2 × vzduchem chlazený dvouhvězdicový motor Švecov AŠ-73
    • Výkon pohonné jednotky: 2400 k (1765 kW)
  • Maximální rychlost: 415 km/h
  • Praktický dostup: 6 100 m
  • Dolet: 4 900 km
  1. WARD, Edward. SOVĚTSKÁ LETADLA studené války. [s.l.]: Amber books Ltd, 2025. 145 s. Kapitola Hydroplány, průzkumné a další, s. 85. (angličtina, přeloženo do češtiny)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]