Berijev Be-12
| Be-12 Čajka | |
 |
|
| Určení | Víceúčelový obojživelný létající člun |
|---|---|
| Výrobce | OKB Berijev |
| První let | říjen 1960 |
| Zařazeno | 60. léta |
| Charakter | Několik ks ve službě |
| Uživatel | Sovětské námořní letectvo (bývalý) Ruské námořní letectvo Ukrajinské námořní letectvo |
| Vyrobeno kusů | 143[1] |
Berijev Be-12 Čajka ("Racek", v kódu NATO "Mail") je sovětský, resp. ruský protiponorkový a hlídkový bombardovací obojživelný létající člun, který od roku 1960 nahrazoval zastaralé stroje Berijev Be-6. Prototyp stroje vzlétl v říjnu 1960[2] a v tomtéž roce se začal sériově vyrábět. Stroj je vybaven radarem a moderními přístroji na odhalování nepřátelských ponorek. Je využíván nejen ve vojenské, ale i v civilní oblasti. Byl nasazován při pátracích a záchranných akcích.[2]
Obsah
Verze letounu[editovat | editovat zdroj]
- Be-12 - základní verze
- Be-12PS - záchranářská verze
- Be-12P-200 - protipožární verze
Hlavní technické údaje[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
- Osádka: 4
- Rozpětí: 29,71 m [2]
- Délka: 30,95 m [2]
- Výška: 7 m
- Nosná plocha: 105 m²
- Hmotnost prázdného letounu: 24 000 kg
- Max. vzletová hmotnost: 36 000 kg
- Pohonná jednotka: 2× turbovrtulový motor Ivčenko AI-20D, výkon 3124 kW každý[2]
Výkony[editovat | editovat zdroj]
- Maximální rychlost: 608 km/h [2]
- Cestovní rychlost: 320 km/h
- Praktický dostup: 8 000 m
- Dolet: 4 000 km [2]
Výzbroj (u vojenské verze)[editovat | editovat zdroj]
- 1500 kg pum, min nebo torpéd
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Aeroflight - Beriev Be-12 'Mail'
- ↑ a b c d e f g Encyklopedie letadel. Bratislava : Slovo, 1997. ISBN 80-85711-29-X. Kapitola Berijev Be-12 (Čajka) "Mail", s. 234. (česky)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Encyklopedie letadel. Bratislava : Slovo, 1997. ISBN 80-85711-29-X. (česky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Berijev Be-12 ve Wikimedia Commons- Be-12, www.Be-12.info (anglicky)
