Berijev Be-12

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Be-12 Čajka
Beriev Be-12 Gelenzhik 2Sept2004.jpg
UrčeníVíceúčelový obojživelný létající člun
VýrobceOKB Berijev
První letříjen 1960
Zařazeno60. léta
CharakterNěkolik ks ve službě
UživatelSovětské námořní letectvo (bývalý)
Ruské námořní letectvo
Ukrajinské námořní letectvo
Vyrobeno kusů143[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Berijev Be-12 Čajka ("Racek", v kódu NATO "Mail") je sovětský, resp. ruský protiponorkový a hlídkový bombardovací obojživelný létající člun, který od roku 1960 nahrazoval zastaralé stroje Berijev Be-6. Prototyp stroje vzlétl v říjnu 1960[2] a v tomtéž roce se začal sériově vyrábět. Stroj je vybaven radarem a moderními přístroji na odhalování nepřátelských ponorek. Je využíván nejen ve vojenské, ale i v civilní oblasti. Byl nasazován při pátracích a záchranných akcích.[2]

Verze letounu[editovat | editovat zdroj]

  • Be-12 – základní verze
  • Be-12PS – záchranářská verze
  • Be-12P-200 – protipožární verze

Hlavní technické údaje[editovat | editovat zdroj]

Be-12PS ruského námořního letectva.
Ukrajinský Be-12 za letu.
Be-12 (1990).
  • Osádka: 4
  • Rozpětí: 29,71 m [2]
  • Délka: 30,95 m [2]
  • Výška: 7 m
  • Nosná plocha: 105 m²
  • Hmotnost prázdného letounu: 24 000 kg
  • Max. vzletová hmotnost: 36 000 kg
  • Pohonná jednotka:turbovrtulový motor Ivčenko AI-20D, výkon 3124 kW každý[2]

Výkony[editovat | editovat zdroj]

  • Maximální rychlost: 608 km/h [2]
  • Cestovní rychlost: 320 km/h
  • Praktický dostup: 8 000 m
  • Dolet: 4 000 km [2]

Výzbroj (u vojenské verze)[editovat | editovat zdroj]

  • 1500 kg pum, min nebo torpéd

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Aeroflight - Beriev Be-12 'Mail'
  2. a b c d e f g Encyklopedie letadel. Bratislava: Slovo, 1997. ISBN 80-85711-29-X. Kapitola Berijev Be-12 (Čajka) "Mail", s. 234. (česky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]