Přeskočit na obsah

Benito Juárez

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Benito Pablo Juárez
26. prezident Mexika
Ve funkci:
18. prosince 1857 – 18. července 1872
PředchůdceIgnacio Comonfort
NástupceSebastián Lerdo de Tejada
Guvernér Oaxacy
Ve funkci:
10. ledna 1856 – 3. listopadu 1857
PředchůdceJosé María García
NástupceJosé María Díaz
Ve funkci:
2. října 1847 – 12. srpna 1852
PředchůdceFrancisco Ortiz Zárate
NástupceLope San Germán
Stranická příslušnost
Členstvíliberální strana Mexika

Narození21. března 1806
Mexiko Guelatao, Oaxaca
Úmrtí18. července 1872 (ve věku 66 let)
Mexiko Ciudad de México
Příčina úmrtíinfarkt myokardu
Místo pohřbeníPanteón de San Fernando
NárodnostZapoték, Indián
ChoťMargarita Maza (1843–1871)
DětiBenito Juárez Maza
Zaměstnáníadvokát
Profeseadvokát, soudce a politik
PodpisBenito Pablo Juárez, podpis
CommonsBenito Juárez
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Benito Juárez

Benito Pablo Juárez García[1] [beˈnit̪o ˈpaßlo ˈxu̯aɾez ɣ̞aɾˈsia] (21. března 1806 Guelatao de Juárez[2]18. července 1872 Ciudad de México)[3] byl mexický politik; původem zapotékovský Indián.[4] V letech 18571863 a 18671872 byl prezidentem Mexika.

Pro svůj boj proti francouzské intervenci, která se snažila prosadit v Mexiku císařství, a pro snahu o modernizaci Mexika, je Benito Juárez považován za největší postavu mexické historie a národního hrdinu.[5][6]

Ve třech letech mu zemřeli oba rodiče, proto se musel přestěhovat ke svému strýci, ve dvanácti se ovšem připojil k sestře a odešel s ní do Oaxacy. Začal studovat na kněze, nakonec však dal přednost právnickému vzdělání, z kterého roku 1831 absolvoval. Toho roku již zasedal ve státní radě Oaxacy. O deset let později se stal soudcem a následně guvernérem státu v letech 1847 až 1852. V roce 1853 odešel do exilu do New Orleans, jako hodně jeho liberálně smýšlejících politických souputníků, odkud se po volebním vítězství liberálů vrátil po dvou letech do Mexika, aby vykonával v nové vládě funkci ministra spravedlnosti. Za další dva roky byl jmenován předsedou nejvyššího soudu. V roce 1858 se v zemi vzbouřili konzervativci a Juaréz prchl do Veracruzu, kde vytvořil exilovou vládu.[7]

V lednu 1861 se poprvé ujal vlády. Jeho nápadem bylo na dva roky pozastavit placení veškerých dluhů. Na novou vládu reagovaly evropské mocnosti - Velká Británie, Španělsko a Francie, jejichž vojska se vylodila ve Veracruzu. Britské a španělské loďstvo zde hájilo ekonomické zájmy obou zemí a již v dubnu odplulo, Francouzi ovšem ještě dva roky bojovali o mexický trůn a i přes počáteční neúspěchy dobyli v červnu 1863 hlavní město Ciudad de México. Novým císařem se stal rakouský arcivévoda Maxmilián I. a vláda byla donucena přesídlit do města Juárez na americko-mexických hranicích. Po čtyř letech bojů se ovšem Mexičanům s pomocí USA podařilo svrhnout monarchii a císař byl i přes protesty většiny světových státníků 19. června 1867 popraven.

Juaréz poté pokračoval ve funkci prezidenta i přes mozkovou mrtvici do roku 1872, kdy zemřel na srdeční infarkt.

  1. Benito Juarez | president of Mexico [online]. britannica.com [cit. 2016-06-27]. Dostupné online. 
  2. MANTECÓN, María del Carmen Vázquez. Muerte y vida eterna de Benito Juárez: el deceso, sus rituales y su memoria. [s.l.]: UNAM 100 s. Dostupné online. ISBN 9789703242900. (španělsky) 
  3. Biografia de Benito Juárez. www.biografiasyvidas.com [online]. [cit. 2016-06-27]. Dostupné online. 
  4. PARRA, Eduardo Antonio. Juárez, el rostro de piedra. [s.l.]: Penguin Random House Grupo Editorial México 337 s. Dostupné online. ISBN 9786073104739. (španělsky) 
  5. Mexiko. geography.upol.cz [online]. [cit. 2016-06-27]. Dostupné online. 
  6. Benito PabloJuárez García In: buscabiografias.com
  7. Benito Juarez - Mexican President and National Hero. www.mexonline.com [online]. [cit. 2016-06-27]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

(španělsky)

(anglicky)