Benito Juárez

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Benito Pablo Juárez
Benito Pablo Juárez García
Benito Pablo Juárez García

26. prezident Mexika
Ve funkci:
15. leden 1858 – 18. červenec 1872
Předchůdce Ignacio Comonfort
Nástupce Sebastián Lerdo de Tejada

guvernér Oaxacy
Ve funkci:
1847 – 1852
Stranická příslušnost
Členství liberální strana Mexika

Narození 21. března 1806
Mexiko Guelatao, Oaxaca
Úmrtí 18. července 1872 (ve věku 66 let)
Mexiko Ciudad de México
Národnost Zapotékové
Choť Margarita Maza
Zaměstnání advokát
Profese advokát, soudce a politik
Podpis Benito Pablo Juárez, podpis
Commons Kategorie Benito Juárez
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Benito Juárez

Benito Pablo Juárez García[1] [benit̪o pablo chuaɾes gaɾsia] (21. března 1806, Guelatao de Juárez[2]18. června 1872, Ciudad de México)[3] byl zapotecký Indián,[4] v letech 18611863 a 18671872 prezident Mexika.

Pro svůj boj proti francouzské intervenci, která se snažila prosadit v Mexiku císařství, a pro snahu o modernizaci Mexika, je Benito Juárez považován za největší postavu mexické historie a národního hrdinu.[5][6]

Život[editovat | editovat zdroj]

Ve třech letech mu zemřeli oba rodiče, proto se musel přestěhovat ke svému strýci, ve dvanácti se ovšem připojil k sestře a odešel s ní do Oaxacy. Začal studovat na kněze, nakonec však dal přednost právnickému vzdělání, z kterého roku 1831 absolvoval. Toho roku již zasedal ve státní radě Oaxacy. O deset let později se stal soudcem a následně guvernérem státu v letech 1847 až 1852. V roce 1853 odešel do exilu do New Orleans, jako hodně jeho liberálně smýšlejících politických souputníků, odkud se po volebním vítězství liberálů vrátil po dvou letech do Mexika, aby vykonával v nové vládě funkci ministra spravedlnosti. Za další dva roky byl jmenován předsedou nejvyššího soudu. V roce 1858 se v zemi vzbouřili konzervativci a Juaréz prchl do Veracruzu, kde vytvořil exilovou vládu.[7]

V lednu 1861 se poprvé ujal vlády. Jeho nápadem bylo na dva roky pozastavit placení veškerých dluhů. Na novou vládu reagovaly evropské mocnosti - Velká Británie, Španělsko a Francie, jejichž vojska se vylodila ve Veracruzu. Britské a španělské loďstvo zde hájilo ekonomické zájmy obou zemí a již v dubnu odplulo, Francouzi ovšem ještě dva roky bojovali o mexický trůn a i přes počáteční neúspěchy dobyli v červnu 1863 hlavní město Ciudad de México. Novým císařem se stal rakouský arcivévoda Maxmilián I. a vláda byla donucena přesídlit do města Juaréz na americko-mexických hranicích. Po čtyř letech bojů se ovšem Mexičanům s pomocí USA podařilo svrhnout monarchii a císař byl i přes protesty většiny světových státníků 19. června 1867 popraven.

Juaréz poté pokračoval ve funkci prezidenta i přes mozkovou mrtvici do roku 1872, kdy zemřel na srdeční infarkt.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Benito Juarez | president of Mexico [online]. britannica.com [cit. 2016-06-27]. Dostupné online. 
  2. MANTECÓN, María del Carmen Vázquez. Muerte y vida eterna de Benito Juárez: el deceso, sus rituales y su memoria. [s.l.]: UNAM 100 s. Dostupné online. ISBN 9789703242900. (španělsky) 
  3. Biografia de Benito Juárez. www.biografiasyvidas.com [online]. [cit. 2016-06-27]. Dostupné online. 
  4. PARRA, Eduardo Antonio. Juárez, el rostro de piedra. [s.l.]: Penguin Random House Grupo Editorial México 337 s. Dostupné online. ISBN 9786073104739. (španělsky) 
  5. Mexiko. geography.upol.cz [online]. [cit. 2016-06-27]. Dostupné online. 
  6. Benito PabloJuárez García In: buscabiografias.com
  7. Benito Juarez - Mexican President and National Hero. www.mexonline.com [online]. [cit. 2016-06-27]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

(španělsky)

(anglicky)