Benito Juárez

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Benito Pablo Juárez
Benito Pablo Juárez García
Benito Pablo Juárez García
26. prezident Mexika
Ve funkci:
15. leden 1858 – 18. červenec 1872
PředchůdceIgnacio Comonfort
NástupceSebastián Lerdo de Tejada
guvernér Oaxacy
Ve funkci:
1847 – 1852
Stranická příslušnost
Členstvíliberální strana Mexika

Narození21. března 1806
Mexiko Guelatao, Oaxaca
Úmrtí18. července 1872 (ve věku 66 let)
Mexiko Ciudad de México
NárodnostZapotékové
ChoťMargarita Maza
Zaměstnáníadvokát
Profeseadvokát, soudce a politik
PodpisBenito Pablo Juárez, podpis
CommonsBenito Juárez
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Benito Juárez

Benito Pablo Juárez García[1] [beˈnit̪o ˈpaβlo ˈxu̯aɾez ɣ̞aɾˈsia] (21. března 1806, Guelatao de Juárez[2]18. června 1872, Ciudad de México)[3] byl zapotecký Indián,[4] v letech 18611863 a 18671872 prezident Mexika.

Pro svůj boj proti francouzské intervenci, která se snažila prosadit v Mexiku císařství, a pro snahu o modernizaci Mexika, je Benito Juárez považován za největší postavu mexické historie a národního hrdinu.[5][6]

Život[editovat | editovat zdroj]

Ve třech letech mu zemřeli oba rodiče, proto se musel přestěhovat ke svému strýci, ve dvanácti se ovšem připojil k sestře a odešel s ní do Oaxacy. Začal studovat na kněze, nakonec však dal přednost právnickému vzdělání, z kterého roku 1831 absolvoval. Toho roku již zasedal ve státní radě Oaxacy. O deset let později se stal soudcem a následně guvernérem státu v letech 1847 až 1852. V roce 1853 odešel do exilu do New Orleans, jako hodně jeho liberálně smýšlejících politických souputníků, odkud se po volebním vítězství liberálů vrátil po dvou letech do Mexika, aby vykonával v nové vládě funkci ministra spravedlnosti. Za další dva roky byl jmenován předsedou nejvyššího soudu. V roce 1858 se v zemi vzbouřili konzervativci a Juaréz prchl do Veracruzu, kde vytvořil exilovou vládu.[7]

V lednu 1861 se poprvé ujal vlády. Jeho nápadem bylo na dva roky pozastavit placení veškerých dluhů. Na novou vládu reagovaly evropské mocnosti - Velká Británie, Španělsko a Francie, jejichž vojska se vylodila ve Veracruzu. Britské a španělské loďstvo zde hájilo ekonomické zájmy obou zemí a již v dubnu odplulo, Francouzi ovšem ještě dva roky bojovali o mexický trůn a i přes počáteční neúspěchy dobyli v červnu 1863 hlavní město Ciudad de México. Novým císařem se stal rakouský arcivévoda Maxmilián I. a vláda byla donucena přesídlit do města Juaréz na americko-mexických hranicích. Po čtyř letech bojů se ovšem Mexičanům s pomocí USA podařilo svrhnout monarchii a císař byl i přes protesty většiny světových státníků 19. června 1867 popraven.

Juaréz poté pokračoval ve funkci prezidenta i přes mozkovou mrtvici do roku 1872, kdy zemřel na srdeční infarkt.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Benito Juarez | president of Mexico [online]. britannica.com [cit. 2016-06-27]. Dostupné online. 
  2. MANTECÓN, María del Carmen Vázquez. Muerte y vida eterna de Benito Juárez: el deceso, sus rituales y su memoria. [s.l.]: UNAM 100 s. Dostupné online. ISBN 9789703242900. (španělsky) 
  3. Biografia de Benito Juárez. www.biografiasyvidas.com [online]. [cit. 2016-06-27]. Dostupné online. 
  4. PARRA, Eduardo Antonio. Juárez, el rostro de piedra. [s.l.]: Penguin Random House Grupo Editorial México 337 s. Dostupné online. ISBN 9786073104739. (španělsky) 
  5. Mexiko. geography.upol.cz [online]. [cit. 2016-06-27]. Dostupné online. 
  6. Benito PabloJuárez García In: buscabiografias.com
  7. Benito Juarez - Mexican President and National Hero. www.mexonline.com [online]. [cit. 2016-06-27]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

(španělsky)

(anglicky)