Belgické modrobílé
Belgické modrobílé | |
---|---|
Jalovice belgického modrobílého plemene | |
Základní informace | |
Země původu | Belgie |
Stupeň prošlechtění | ušlechtilé plemeno |
Směr užitkovosti | masné plemeno |
Tělesná charakteristika | |
Hmotnost samce | 1000–1200 kg[1] |
Hmotnost samice | 700–800 kg[1] |
Výška samce* | 145–150 cm[1] |
Výška samice* | 135–140 cm[1] |
Tělesný rámec | střední |
Barva | bílá modrá černá |
multimediální obsah v kategorii na Commons | |
* výška uváděna v kohoutku |
Belgické modrobílé, též belgické modré, je výrazně masné plemeno skotu určeného k intenzivnímu výkrmu. Je typické výrazným osvalením a vysokou jateční výtěžností. Přes 80 % zvířat tohoto plemene se rodí s mutací způsobující hypertrofii svalstva beder a hýždí, tzv. dvojité osvalení.[1] S tím je však spojen vysoký výskyt těžkých porodů, zvláště u prvotelek, a v chovech belgického modrobílého plemene proto není výjimkou systematické telení císařským řezem.[2]
V zemi původu tvoří belgické modrobílé plemeno 45 % všeho chovaného skotu, v zemích mimo Belgii a Spojené království se čistokrevně chová málo, ale býci belgického modrobílého jsou používáni k užitkovému křížení.[2]
Historie plemene
[editovat | editovat zdroj]Plemeno pochází z Belgie, z oblasti řek Meuse a Escaut, z místních rázů modrého skotu. V 19. století byl přikřížen především anglický krátkorohý skot a později i charolais. První polovinu 20. století bylo plemeno šlechtěno na dvoustrannou užitkovost, v 50. letech 20. století se začali na masnou užitkovost selektovat býci a od 60. let je belgické modrobílé zaměřeno na výraznou užitkovost masnou.[2] Jen menší část populace zůstala v původním kombinovaném užitkovém typu.[3]
Charakteristika
[editovat | editovat zdroj]Belgické modrobílé plemeno je středního tělesného rámce s malou hlavou a masivním osvalením. Rohy jsou krátké, vodorovné a mohou být pigmentované. Dvojité osvalení (anglicky double muscling) je způsobeno mutací, která je v populaci belgického modrobílého homozygotně fixovaná a tento znak nese 80–85 % všech zvířat.[2] Jsou to těžká zvířata, u býků není vzácností jedinec vážící 1500 kg, nejlepší krávy dosahují až 950 kg.[3]
U plemene belgické modrobílé se vyskytují tři základní zbarvení: bílé, modré, kdy jsou zvířata modrostrakatá s plotnami šedomodré barvy různých odstínů, a černé, přesněji černostrakaté. Někteří jedinci jsou též červenostrakatí díky přítomnosti tzv. red faktoru v populaci. Recesivní homozygoti, kteří mají červenostrakatou barvu, však nejsou zapisována do plemenné knihy.[3]
Belgické modrobílé plemeno je ušlechtilé, intenzivní plemeno. Matky mohou být drženy na pastvě, ale telata jsou již brzy po porodu navykána na kukuřičnou siláž a seno a na farmách, kde jsou zvířata celoročně držena ve stáji, jsou všechny kategorie skotu krmeny kukuřičnou siláží, senem a jadrnými krmivy.
Je to plemeno rané, průměrný věk při prvním otelení je 32 měsíců.[3] Porodní hmotnost telat je vysoká, pohybuje se kolem 45–55 kg, výjimečná však nejsou ani telata vážící k 70 kg.[3] Procento těžkých porodů je vzhledem k velkým telatům a úzkým porodním cestám plemenic vysoký a v 60–90 % belgických chovů se rutinně provádí císařský řez.[3] Růstová schopnost telat je vysoká a mléčnost matek dobrá.
Masná užitkovost plemene je vynikající. Díky dvojitému osvalení jatečná výtěžnost masného typu dosahuje 67–75 % a to s vysokým podílem cenných částí.[3] Podíl tuku a kostí v jatečném trupu je malý, zvířata navíc nemají sklon k tučnění. Porážková hmotnost býků je 600–750 kg a této hmotnosti je obvykle dosaženo ve věku 15–17 měsíců.[3] Býčci jsou vhodní též k výkrmu v systému baby beef. Maso je vysoce kvalitní, ze všech masných plemen má belgické modrobílé nejvyšší podíl masa první jakosti, maso je jemné a obsahuje jen malé množství tuku a cholesterolu.[3]
Mléčná užitkovost kombinovaného užitkového rázu se pohybuje okolo 5000 kg mléka s obsahem bílkovin 3,2 % a co se masné užitkovosti týče, jatečná výtěžnost činí přibližně 60 %.[1]
Fotogalerie
[editovat | editovat zdroj]-
Belgické modrobílé plemeno – bílá kráva
-
Černý býk
-
Detail hlavy
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f SAMBRAUS, Hans Hinrich. Atlas plemen hospodářských zvířat. Překlad Suchánek Bohumil (část skot). Praha: Nakladatelství Brázda, 2006. 295 s. ISBN 80-209-0344-5. Kapitola Plemena skotu, s. 51.
- ↑ a b c d Šlechtitelský program plemene belgické modrobílé [online]. Český svaz chovatelů masného skotu [cit. 2013-02-02]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i Detailní charakteristika plemene [online]. Klub chovatelů plemene belgické modrobílé [cit. 2013-02-02]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- SAMBRAUS, Hans Hinrich. Atlas plemen hospodářských zvířat. Praha: Nakladatelství Brázda, 2006. 295 s. ISBN 80-209-0344-5.