Bedřich I. Pražma z Bílkova

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bedřich I. Pražma z Bílkova
Rodový znak Pražmů z Bílkova
Rodový znak Pražmů z Bílkova
Narození1786
Úmrtí1860 (ve věku 73–74 let)
DětiBedřich Pražma z Bílkova[1]
Hedvika Pražmová z Bílkova[1]
RodičeJan II. Karel Pražma z Bílkova[1] a Marie Anna ze Žerotína[1]
RodPražmové z Bílkova
PříbuzníMarie Alžběta Pražmová z Bílkova[1], Marie Pia Pražmová z Bílkova[1] a Jan Nepomuk Pražma z Bílkova (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bedřich I. hrabě Pražma, baron z Bílkova (polsky Fryderyk I Praschma, německy Friedrich I. Graf Praschma Freiherr von Bilkau, 30. prosince 1786, Niemodlin - 10. ledna 1860 tamtéž) byl slezský šlechtic z rodu Pražmů z Bílkova z rozrodu Ranžírovců. Byl majitelem statků, armádním důstojníkem.

Život[editovat | editovat zdroj]

Zámek Falkenberg

Narodil se 30. prosince 1786 na rodovém zámku v Niemodlinu jako syn Jana II. Karla Pražmy a jeho manželky Marie Anny Karolíny ze Žerotína-Lilgenau.

Po smrti roce 1822 zdědil v důsledku rozdělení otcova dědictví panství Niemodlin (Falkenberské knížectví) a jeho mladší bratr Ludvík Pražma zdědil Tułowice.

16. května 1820 se ve Slezských Teplicích (Bad Warmbrunn) oženil s Marií Johanou ze Schaffgotsche (16. září 1797, Vratislav - 13. listopadu 1867, Niemodlin).

Zúčastnil se bojů napoleonských válek a 14. října 1806 v bitvě u Jeny utrpěl zranění.

Na jeho pozvání v roce 1846 navštívil zámek v Niemodlinu pruský král Bedřich Vilém IV. při své cestě do Opolí.

Bedřich I. Pražma zemřel v Niemodlinu dne 10. ledna 1860.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fryderyk I Praschma na polské Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • JoannaJ. Banik JoannaJ., Rody opolskie, Żyrardów: Arsgraf, 2005, ISBN 83-923133-0-5, OCLC 268679421.
  • Aleksandra Paszkowska: Zamek w Niemodlinie: dzieje i architektura: Niemodlińskie Towarzystwo Regionalne, 2007, ISBN 978-83-904481-5-2
  • Elżbieta Woźniak, Mariusz Woźniak: Od Tillowitz do Tułowic: UG Tułowice, 2007, ISBN 978-83-925288-4-5
  1. a b c d e f Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.